Druhá šance

„SPÁCHALI JSME ZLOČIN.“ … „NENÍ TO ZLOČIN. MY HO ZACHRÁNÍME.“… /// Barnevernet na dánskej způsob. K druhý šanci je prej potřeba dát trochu tý Boží spravedlnosti do rukou člověka. Tomu nevadí, že půjde o zločin. A my dostaneme jasnej důkaz o lidský pošetilosti a snaze rozhodovat o všem. Ovšem Bůh není… (a když ano, tak má kurevskej smysl pro černej humor!). Jednoduchá myšlenka (s parádní pointou) a dramatická filmařina ve vánočním příběhu, od kterýho sváteční atmosféru nečekejte. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Baví mě, když Králokat trpí. 2.) Rozhodl jsem se, že práva (všech) dětí ochráním sám. Thx za titule "cricket277". /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.08.2015)

Je veľmi tenká hranica medzi dobrou a "dobrou" matkou. Susanne ma svojim filmom tentokrát dostala, aj keď do tých 102 minút umiestnila toho strašne veľa a všetko sa to dialo príliš rýchlo, a možno aj preto upustím od plného počtu hviezd. Herci (obzvlášť Nikolajovia) hrali ale úplne skvelo. Mne ako matke bolo miestami veľmi, veľmi ťažko. (25.07.2015)

Aneb když se člověku během pár dní zhroutí celý svět a nastalá zoufalá situace si žádá čin stejného ražení… Susanne Bier se s tím jednoduše neštve. Druhá šance je silně emocionální dílo, které jde místy na dřeň a rozhodně se nebojí přitlačit na pilu. Díky tomu střídá jedna extrémnější situace druhou a ne úplně každému to asi sedne. Já s tím větší problém neměl. Samozřejmě je to o tom začít fandit hlavnímu hrdinovi a snažit se ho pochopit (u mě splněno obojí). Jeho rozhodnutí je totiž zoufalé a absurdní…ovšem na druhou stranu ani zdaleka ne nepochopitelné, ba naopak. Navíc je film celkově výborně herecky zvládnutý, takže některé činy postav člověk snadněji přijme. V podstatě jediné, co mi na filmu vadilo, bylo Simonovo „procitnutí“, které mi příliš věrohodné nepřišlo a od tohoto momentu to už nebylo ono. Každopádně mi, po Oscarem oceněném Lepším světě, jenž mě k mému nemilému překvapení zklamal, Susanne Bier dokázala, že má i nadále smysl zajímat se o její nové filmy. Druhé šanci přiklepávám solidní 4*. (03.02.2018)

Susanne Bier vztahové drama natočit prostě umí, což dokázala již v předchozích filmech. Snad každému rodiči, ale jistě více matkám, z tohohle filmu muselo být hrozně zle. Neskutečně zkrušující a tvrdě depresivní film o složitosti rodičovské morálky, lítostivých chyb, hrozných ztrát a o tom, jak tenoučká je čára mezi správným a špatným. Kdykoliv se film jakžtakž usadil, přišel šílený úder a já to snad ani nechtěl dokoukat. Taky vychovávám malé dítě a upřímně, nikdy v životě nechci tohle zažít. Každopádně tahle další dánská thrillerová supertrefa do černého, se starými známými Kaasem, Thomsenem a Nikolaj Coster-Waldauem vykouzlila srdcervoucí příběh s emocionálně vyčerpávajícím koncem. Třemi hvězdičkami zřejmě hodnotí zdejší bezdětní, já v tom i přes menší chybičky vidím nejvyšší hodnocení. (02.07.2015)

V tomto případě dostaneme dosti zajímavý námět, který zní v celku dost vyhroceně, ale brzy se ukáže, že ono jde spíše o nějaké pokornější i komornější drama. V tomto případě ten scénář v praxi je v celku pro mě zavádějící. Postrádá nějakou větší akci a ta největší epičnost spíše spočívá v synopsi. K tomu režie vypadá v celku unaveně velkou část filmu a nezanechává nijaký významnější otisk. Potom když jde do tuhého, tak se Bier opět ukáže v plné palbě a dosti překvapí. Ale asi je to moc pozdě na to, aby to něco zachránilo. Film má pro mě jako obvykle silný potenciál, ale ten v realizaci není nic extra. Ale nebyl od toho daleko. (02.02.2021)