Zaklínač

Nadšení, které po sobě zanechala první série, ta druhá podupala, rozsápala, vyhnala z domu, prodala za pár stříbrných potulnému vědmákovi, vystavila mutagenům, houbičkám a jiným pochybným tentononcům, přeměnila na dalšího proměněnce, poslala do světa žebračit a nakonec probodla vidlemi. Jakékoliv naděje, že si seriál užije i fanoušek knih, jsou pryč... leží na dně příkopy s vidlemi v břiše. Což o to, že se druhá série snaží o něco nového, alespoň si i ti příběhu znalí užijí něčeho nového, můžete namítati. Problémem je, že to, o co se v seriále snaží, nestojí ani za uschlou potvoru z močálu. V lepších dnech bych pouze řekl, že některé přidané dějové linky jsou prostě jen nelogické a trošku i stupidní. V horších dnech bych je nazval urážlivými pro čtenáře ságy a přímo směšnými pro fanoušky knih. Nesmyslné nadzvukové cestování všech postav jako by měly nejnovější raketu od SpaceX poháněnou Klepniným methanem, Yennefer a její vstupování do kanálů v jednom městě a vylézání v kanálech nejen jiného města ale i jiného království, deus ex machina momenty, za něž by se nestyděl ani kdejaký bůh či stroj a mnoho dalších a dalších momentů, které kazí snahu o vnoření se více do příběhu. Pokud je chyba na mojí straně, protože jsem nedával pozor, tak hanba mi, pokud je ovšem mojí chybou, že jsem pozor dával, je to závažný nedostatek seriálu samotného. K pozitivům, Henry Cavill a Joey Batey se musí neprodleně dostavit do nemocnice na vyšetření ramen, jelikož na nich táhnou celý seriál. Na Henrym je vidět, že se snaží, co mu jeho překrásně vyrýsované svaly na jeho těle antického boha stačí, aby byl seriál skutečně Zaklínačem, a Joey nás všechny vždy obdaří svou nadpozemskou přítomností více než nový příchod Hospodinova vědomí na náš svět a každou scénu, ve které se jakožto Pryskyřník aka Pampeliška aka Marigold objeví, si ukradne pro sebe. Z nových postav jsem si oblíbil Rience, jeho postava má charisma větší než průměrný teenager depresi a ego srovnatelné s běžným ruským vůdcem (nutno dodat, že dle mého zastínil i svůj knižní originál), a Sigismunda Dijkstru, jenž má gigantický potenciál být jednou z postav definující Zaklínač seriál. Podtrženo sečteno... mám strach o další série. Ta druhá dokázala, že bez opory nosníků knižní série se začínají objevovat pukliny v kreativitě tvůrců a praskliny jednoznačně nepochopení myšlenek, na kterých celý Zaklínač staví. Pro běžného Netflix diváka knižní sérií nepolíbeného to bude průměrný možná lehce nadprůměrný zážitek, pouze další fantasy příběh a to je velká škoda, pro fanouška knih se však jedná o utrpení. Nutno dodat, pokud bude kvalita budoucích sérii nadále postupně sestupovat z pomyslných schodů (v tomto případě z těch schodů střemhlavě padat a lámat si všechny kosti v těle), tak nás, Věčný ohni, ochraňuj všechny. (12.06.2022)

Cavillova labutí píseň. Třetí série stále razantněji prohlubuje neduhy, které sužují seriál už od začátku - postavy fungují pouze jako prodloužená ruka tvůrců bez vlastní agendy, patřičných motivací a smysluplného vývoje; politikaření nedává vůbec smysl; přehnané a monotónní nadávání jako od rádoby drsného 12tiletého typečka, postrach ulice (kromě trpaslíka Yarpena, ten je vtipný jako vždy); elfové, Fringilla Vigo a Cahir spadají do kategorie jedněch z nejhůře napsaných postav v historii Netflixu, příšerný a nelogický vývoj, motivace odlišná každou epizodu a všichni skáčou jako opilý míček na ping pong tam, kde je příběh vyžaduje; nesoudržnost se stanoveným světem z předchozích sérií a mnohem (věřte mi) mnohem  víc. Kdo by taky řekl, že opomíjení důležitých událostí z předchozích sérií, jenž se vyskytují v knihách, bude mít své následky? Navíc si ještě chci zalamentit nad naprostou stupiditou postavy Radovida - ani po všech epizodách nechápu, jestli je to naprostý vypatlanec, nebo naprostý génius, co ze sebe dělá naprostého vypatlance, nebo naprostý vypatlanec, co ze sebe dělá naprostého génia, co ze sebe dělá naprostého vypatlance - a stojím za názorem, že to neví ani samotní tvůrci. Tyto neduhy stojí v popředí celého pádu seriálu, v první sérii se nad nimi dalo mávnout rukou se slovy: "To časem spraví." jenže oni to do teď nespravili. Je to celé monstrózně nekompetentní, až bolestivé, ale stále lepší než 2. série, která, pokud se jedná o mě, nikdy nevznikla. (10.08.2023)

Z objektivního hlediska se jedná o lehce nadprůměrnou epizodu průměrného seriálu. Největším odvazem je rámcově retrospektivní vyprávění (styl přímo převzaný z kapitoly o bálu na Thaneddu), což je sice velmi odvážné pro tvůrce, ale mimo seriál se nejedná o nic světoborného. S odřenýma ušima je díl tak na 4 hvězdy... ALE já jsem gigantickým fanouškem knih (plus jsou události na Thaneddu mojí nejoblíbenější částí ságy). Při sledování se prostě aktivovala část opičího mozku, která viděla události z knih a způsobila aktivaci neuronů. Geralt mluví s Vilgefortzem o neutralitě a obrazech = mozek šťastný; Sabrina a její šaty = mozek šťastný, slyším jméno Artaud Terranova, Fercart či Marti Sodergren = mozek šťastný; vztah Lydie a Vilgefortze = mozek šťastný. Bál na Thaneddu před blížící se bouří = mozek šťastný... Jen doufám, že poslední tři díly nepokazí dobře našlápnuté finále. (02.07.2023)