Nosferatu - Fantom noci

Nosferatu je především pocta, než autorský Herzogův počin, ale i tak jen maximálně variuje témata a nálady a momentálně nepříliš uchvacující cit pro obrazotvornost jako v jakémkoli jiném režisérově filmu. (30.06.2013)

Nádherné exteriéry a všudypřítomná depresivní temnota. Další bonbonek od Herzoga, který je nejlepší pěkně v noci za úplnku:) Hudba mně bude znít ještě dlouho v hlavě. Každý záběr by mohl být obrazem. Až tento Upír Nosferatu ukázal jak strašlivý je hrabě Dracula, kde se jeho prokletá existence objeví, přichází zlo. (17.07.2008)

Démonický Kinski v hlavní roli význačné adaptace hororové klasiky. Vedle něj stojí nedostižný a posléze též hrůzu nahánějící Bruno Ganz. Film se natáčel mj. v tehdejším Československu, hustou atmosféru tvoří spiritualitou prodchnutá hudba skupiny Popol Vuh, výsledek má vše, co má žánrová podívaná mít. Nebyl by to však věčný badatel Werner Herzog, aby z literární předlohy nevytěžil i to, co její autor opomenul. V jeho pojetí se z příběhu Drákuly stává celospolečenské drama o destrukci a zkáze, jejímž nositelem je i samotný hrabě Drákula, kterého Kinski ztvárnil skutečně excelentně. Dokonce tak skvěle, že on i jeho osamělé sídlo namísto pouhé hrůzy vzbuzuje rovněž stesk a soucit jdoucí proti osamocení (ne)lidské bytosti. Pozorovatelkou, jež nastolený chod událostí nedokáže zvrátit, je postava Lucie v podání francouzské hvězdy Isabelle Adjani. Její osud platí osudu světa daň nejvyšší. (11.01.2024)

Tandem Herzog- Kinsky vo vrcholnej forme.. Brilantné, nemám čo vytknúť.. oproti tomuto je Coppolova verzia komerčná rozprávka pre masy. (20.03.2010)

Bál jsem se strašně moc... Proč dělat remake? Přestože (nebo právě protože) původní verze není mým oblíbeným expresionistickým filmem, tak jsem se netěšil. Jediné, co mě lákalo bylo jméno režiséra. A opravdu jsem nečekal, že budu takhle nadšený.. Naprosto uhrančivá atmosféra, dokonalé scény, krásné záběry, podivná kamera, střihy i dialogy utvářely naprosto jedinečný filmový zážitek.. Pokud někdo mluví o zbytečném filmu, tak se ohromně mýlí. Není to ovšem nepochopitelné, protože se jedná o tak snadno uchopitelný film, jak by se mohlo zdát... (26.06.2010)

Atmosférický, štylistický dokonalé. Klaus Kinski hrá svoju rolu pekelné dobre a pôsobí nesmierne desivo. Maskéri odviedli neskutočnú robotu. Ako gróf Drakula mu každý pohyb alebo vetu verím. Toto remake možno pôsobí na niekoho monotónne a nudné ale mne sa ta pochmúrna a meditatívna atmosféra veľmi páčila. Ocenil by som aj podmanivú a brilantnú hudbu od kraut-rockovej, avantgardnej kapely Popoh Vuh. Potešujúce sú je aj to že film sa odohráva na Slovensku. Issabellu Adjani je vždy zvodná a nádherná. Herzog odviedol excelentnú prácu. (07.06.2012)

Ve starověké Indii se nikdy nehodnotila originalita díla, vždycky šlo jen o jeho působení na diváka, čtenáře... Většina děl byly "remaky remaků". Někdy se ptám, zda je to i současnému filmu třeba (nejvíc jsem ptal u Formanova Valmonta, odpověď byla negativní). Pustit se do Nosferatu po tak vytříbené verzi Friedricha W. Murnaua mi na první posouzení připadalo zbytečné a marná snaha. Nakonec jsem ale s radostí uznal, že nadýchaná verze Wernera Herzoga má své osobité kouzlo, má kresbu Stroška i Vojcka, a přestože se celkem přísně drží Stokerovy předlohy, má své originální detaily i celkové vyústění. Nicméně filmový Nosferatu je jen jeden, ten Murnauův. (20.02.2014)

na rozdiel od ostatných spracovaní námetu má práve toto (pre mňa) ako jediné aj psychologický a duchovný presah. Smrť, ťarcha vlastnej pominuteľnosti, večný "Nosferatu" vznášajúci sa v podobe netopiera nad každým človekom, môže mnohých z nás zlomiť. Staneme sa otrokmi strachu, chradneme, sedíme "v kúte" (ako Ganz), sme akoby paralyzovaní, neschopní aktivity, v ničom nevidíme zmysel, iba bláznovstvo. Jedine tí dokážu sebavedome stáť tvárou v tvár "najkrutejšej istote" človeka - smrti, ktorí majú (alebo nájdu?) lásku k druhému. Tá dáva ľuďom odvahu, schopnosť veriť vo veci, ktoré sa zdajú akokoľvek nepravdepodobné (to zasmušilo a letargicky viackrát vyrčené slovko wissenschaftlich - vedecky...brrr) ...... no a samozrejme vynikajúci hudobný doprovod od Popol Vuh (skupina spolupracovala s Herzogom aj na ďalších jeho významných filmoch, Aguirre, Fitzcarraldo...) + Wagnerovo "Rýnske zlato" (pod vedením dirigenta židovského pôvodu, Gergea "Györgyho" Soltiho), ktoré najmä pri zábere na množstvo krýs na uliciach vyvoláva zaujímavé konotácie (+ v závere zaznie téma z Gounodovho Requiem).... k výprave by sa dalo tiež napísať veľa. Natáčalo sa v Mexiku (múmie v Guanajuato), v Delfách, v Schiedam, na Pernštejne, v Tatrách, vo Vlkolínci, v Bavorsku (roklina pri ceste na Drakulov hrad, najprv som myslel že je to niekde zo Slovenského raja, ale je to Partnachklamm) .....etc..... len stále neviem, ktorému slovenskému hradu-zrúcanine patrila tá silueta. Tipujem Beckov...... P.S. myslím že je dôležité poznamenať, že film má dve verzie, 90 min. anglickú a 107 min. nemeckú .... ja som videl druhú spomenutú (24.11.2010)

Dnes už se na filmy o upírech nedívám, ale kdysi se mi tento horor nesmírně líbil svou výpravou a skvělou atmosférou. Klaus Kinsky jako upír byl výborný, snad nejlepší horor o upírech. (25.11.2009)

Poetický horor? I když tohle slovní spojení zní jako oxymoron, tady to překvapivě nějak dohromady funguje. První polovina má úžasnou atmosféru a skvělou kameru, takže mě vtáhla do děje hned na začátku. V druhé polovině ta atmosféra o něco málo zeslábla, ale jinak to pořád bylo dobré. Sice tady máme ten klasický hororový konec, který mě doslova vytáčí, ale tak vzhledem k roku vzniku, kdy těch hororů nebylo tolik jako dnes, bych to mohl nějak tolerovat. Na tom filmu se mi ale (hned po atmosféře a kameře) líbí i herecké obsazení. V hlavních rolích je zde totiž Klaus Kinski a Bruno Ganz, které považuji za nejlepší německé herce vůbec. Kdyby druhá polovina byla atmosférou stejně silná, jako ta první, dám klidně 5*, takhle je to ale jenom na 4*. (17.09.2019)

Smrt není to nejstrašnější. Jsou hroznější věci. Umíte si představit, že po celá staletí zažíváte stále stejnou marnost den co den? (12.10.2014)

Herzog je osobitý a svojský, ale v tomto prípade výborný. Kinski tiež. (04.10.2017)

Jeden z nejlepších filmů s upírskou tématikou, který jsem kdy viděl... 5* (26.12.2007)

Tak jako špatné to nebylo, ale celé mně to připomínalo takovou neškodnou levnou televizní inscenaci známé látky obohacenou o nějaké ty nové rozměry, ačkoliv hudba byla poslouchatelná a některé záběry taky jedlé. (15.05.2009)

Herzog - Kinski. Dokonalá dvojice. (28.04.2009)

Kdo četl knihu ví, že se vyzněním dost liší, od asi nejznámějšího filmového zpracování...Draculy Francise Forda Coppoly. Ten dal Draculovi příběh a udělal z něj tragickou postavu. S jasnými prvky romantismu...byť místy probarvenými erotikou a násilím. A od té doby se v odklonu od Stokerovi knihy pokračuje. Dracula je v několika seriálech chytrý a manipulativní, přizpůsobivý, dokonce je i sexy. Tvůrci se zaobírali jeho sexuální orientací, schopnostmi, předkládali teorie, jak se z něj stal nemrtvý. Nic z toho, Herzoga nezajímalo. Jemu stačila předloha (pochopil jsem jsem, že filmová...ale tu jsem neviděl) a spoléhal na to, že když ten příběh přenese do obrazové formy, resp. omladí a ozvučí, bude to stačit. A podle dobových recenzí ano. Návštěvnost byla slušná. Německý realismus, plný pošmourných scén, ošklivých lidí a neradostných vyhlídek, ve spojení s jednou z nejznámějších kreatur té doby, na diváky udělal dojem. Jenže dnes se srovnání neubráníte. Pokud budete vnímat Fantoma noci jako filmový fajnšmekr, najdete si tam různé kontexty, nebo na vás silně zapůsobí jak skvěle divné jsou scény, kde je Lucy a Dracula, či vás potěší jiný konec oproti knize. Některé výjevy jsou opravdu působivé a rozhovor Draculy s Lucy, kdy ho zpražila tak, že vycouval z místnosti...to byl velký WTF moment. V tomto ohledu Fantom válcuje, v tom samém roce uvedeného Drákulu s Frankem Langellou. Přesto spokojený moc nejsem. Nijak se mě to nedotklo. Bylo zajímavé sledovat jiný přístup k námětu...nic víc. PS: V hlavě mi svítí letopočet 1979...v kinech se mohl potkat Fantom noci s jiným fešákem...na diváka poprvé vyjukl z břicha Toma Skerritta Vetřelec. Je neuvěřitelné, jak odlišné mohou v rámci žánru, filmy být. (16.07.2022)

Nosferatu: Fantom noci je novým provedením především původního Nosferatu z roku 1922. Sice už jsou v tomto filmu použity jména z knihy Drákula, ale děj je tu podobný spíše Symfonii hororu než samotné knize. Tuto verzi jsem nyní viděl poprvé a musím říct, že se mi líbila. Jen už musím říct, že Drákulu i Nosferatu dělím na dvě poloviny. Na cestu a pobyt v Transilvánii a na ten zbytek. Transilvánie se mi v tomto provedení velmi líbila. Hlavně tu byla působivě natočená krajina a záběry na pomalu tmavnoucí oblohu tak trochu náháněly pocit strachu. Samotný Drákula tu na mě v prvních vteřinách sice moc děsivě nepůsobil, ale hned od scény s říznutím mi už začal nahánět podivný strach. Osobně mě tedy děsil hlavně jeho dech při téměř každé jeho činnosti. Film začíná být od návratu domů hodně ponurý a morová rána, která zde následně vypukává působí docela dost depresivně, což se o původním Nosferatu moc říct nedá. Tady je opravdu vidět všechna zkáza a utrpení moru a to tu není vlastně ukázáno ani jedno postižené tělo. Herecké výkony tu jsou dost slušné a vlastně můžu říct, že se mi tu líbíl každý herec v hlavnější roli. Docela mě překvapil konec filmu, který mi ale přišel originální a zajímavý. Plný počet nedávám jen proto, že postupná ponurost už tu na mě začala působit až moc negativně. (30.10.2016)

Pocta německému filmovému expresionismu, která je expresionističtější než její předloha. Škoda, že pasáže Drákulových útoků jsou až moc stylizovány dle předlohy a vystupují z celého filmu (Adjani je v expresionistickém líčení opravdu nádherná), který jinak skvěle buduje atmosféru. Ať už spojením Wagnera a horské přírody, či vršením rakví a krys. (25.11.2017)

Velice pozoruhodné zpracování asi nejznámnějšího upírského tématu, které má mnohé navíc. Tím mnohým myslím především génia v hlavní roli, pro kterého je tato role namíru šitá, avšak nemůžu si odpustit fakt, že upíří zuby udělané z předních řezáků vypadají na Klausovi spíš komicky než děsivě, narozdíl od Maxe Schrecka, u kterého stačil jeden pohled. Co se mi ještě příliš nelíbilo byl způsob namluvení. Nevím, zda-li to je tou němčinou, nebo jen tím, že tam každý mluvil jako tělo bez duše a to se ještě ve snímku nic nepřihodilo. Co se tvůrcům filmu ale bezesporu povedlo byla atmosféra okolo, ta skvělá podbarvující hudba, příznačný rumunský folklór, krajina ... to byla vskutku vydařená práce. To vše dotváří skvělý herecký výkon Kinského. (12.01.2009)

Chyběla autentičnost, chyběla slušná kamera, chyběla dobrá muzika, chybělo toho dost... (16.03.2009)