Den, kdy nevyšlo slunce

Jedná se bohužel o pouho pouhý průměr a to v některých místech i dosti pokulhávající. Ani již tradičně skvělý Dlouhý neměl šanci na lepší výsledek, neboť mu "klacky" pod nohy házel sám scénář, nudná dějová linka a obzvlášť nevýrazná P.Jungmanová. Půl hvězda v hodnocení pak padla za HIV závěr, který úspěšně utíká z předchozí nudy, uštědřené trpělivému divákovi....originální....50% (27.01.2013)

Tato literárně temná detektivka sice má ryze televizní ambice, ale jinak se jedná o vcelku zajímavý příběh i přes svou typickou kýčovitost. Bohužel tu však po zhlédnutí zůstalo mnoho nejasností a nezodpovězených otázek. Těžko říci jestli to bylo úmyslem pro větší tajemnost. Ztrácí to však v určitých chvílích na logice. Televizní optika jako z 80. let tomu dodává, jak se dnes říká, retro atmosféru, ale spíše je to na škodu. Petra Jungmanová ve své roli překvapila a Vladimír Dlouhý jen potvrdil svoji vyjímečnost. Díru do televizního světa přes značnou konkurenci podobných snímků toto sice neudělá, ale za pozornost stojí. (13.07.2016)

Možná přeháním, ale tenhle snímek jsem si celkem užil. Prvně jsem si přečetl komentáře a velice mě překvapil kolega Siegmund, který zde vypsal pár postřehů z filmu. Upřímně, ničeho takového jsem si nevšiml, i když jsem to viděl. Snažil jsem se během děje pochopit, co se vlastně stalo a co se bude dít dál. Zaskočily mě přeskoky mezi současností a minulostí v situacích, které se odehrály před vraždou movitého Horáka, poté už jsem si na ně zvykl a dá se říct, že bych podobný děj dokázal srovnat s epizodou mých oblíbených Krajních mezí. Právě takto konstruovaný děj donutí diváka koukat se až do konce a přemýšlet, jak příběh dopadne. Naprosto mě ale překvapilo konečné rozuzlení a právě za toto je těch 5 hvězdiček. Žasnul jsem i pár okamžiků po titulcích. Z jediného důvodu. Detektivních filmů, neřku seriálů, je nespočet. A vymyslet další originální děj a zápletku dá už docela zabrat. (12.08.2009)

Ze začátku jsem byl poněkud vyděšen. Zatmívačky přes černobílou, Decziho přehnaně teskná trubka, šílené postsynchrony, legrační playboy Prachař, obrys mrtvoly na cestě jak z Bláznivé střely a slintající klíčový důkaz. Jenže pak si empatický Columbo Dlouhý sedl na kávu se svou budoucí manželkou a lehce psychologická retrospektiva s postupy a emočními pochody nebohé paní pomsty získala mou pozornost. Směšně expresivní scénu, kdy rozsévač Horák napíše rtěnkou na zrcadlo vzkaz za doprovodu hluboce osudového tónu, si však mohli odpustit.. (06.12.2018)

Stabilní zvyky porušeny a něco není v pořádku. Pes není venku a ve vaně je mrtvola. K tomu vlezlá – řekněme raději všímavá – sousedka. V rámečku chybí fotky. Dlouhý jako celkem civilní a pravděpodobný vyšetřovatel. Jen nevím, jsou-li dnešní policisté tak ohleduplní a se zájmem o pozůstalé. Snad jen to neustálé kolísaní mezi z černobílé na barevnou a naopak si autoři mohli odpustit. Klíčem asi bude příliš rychle vyzvednutý rotvajler z útulku. Nešvar nejen českých filmů – hudba je místy tak hlasitá, že přes ni není dobře rozumět slovům. Stejně tak příliš řvavá a dramatická a ve vypjatých situacích příliš dlouhá. Jungmanová je vážně dobrá, předvádí škálu přesvědčivých výkonů v různých převlecích. Jako uťáplá těhule je bezchybná, stejně jako sexy vamp v červeném. Paruky jí vyloženě sluší. Nebýt kamaráda a ctitele Petry Jungmanové, asi bych se na to nedívala, prostě by mi to v programu uniklo. Neb český film obecně a inscenace ČT nepatří právě k mým oblíbeným. Potažmo Vladimír Dlouhý. Musím uznat, že zde jak on, tak jeho životní partnerka podali soustředěný, přirozený, civilní výkon. Pravděpodobný, žádné přehnané herectví nováckého, nedej bože primáckého typu. V epizodní roličce charismatický Jiří Dvořák. Prachař špatný nebyl, ale za tandemem Dlouhý – Jungmanová přece jen zaostával. Scénář nosný, celkem pravděpodobný (i když Kopytem sem, kopytem tam už tady bylo). Dialogy uvolněné a plynoucí, střídmé a věcné. Apointa jako třešnička na dortu. (13.10.2008)