Ztracená tvář
Komedie / Sci-Fi
Československo, 1965, 73 min
Režie:
Pavel HoblHudba:
Luboš FišerHrají:
Vlastimil Brodský, Fred Delmare, František Filipovský, Marie Vášová, Martin Růžek, Nina Popelíková, Jana Brejchová, Jaroslav Marvan, Jiří Vala, Zdenka Procházková, Zlatomír Vacek, Karel Effa, Svatopluk Skládal, Raoul Schránil, Antonín Jedlička, Milan Kindl, Jarmila Bechyňová, Václav Wasserman, Jiřina Bílá, Jiří Bukvaj, Anny Freyová, Karel Hovorka st., Jaroslav Orlický, Eduard Pavlíček, Václav Podhorský, Marie Popelková, Helena Růžičková, Antonín Soukup, Václav Kaňkovský, Karel Karas, Hynek Němec, Eva Olmerová, Eva Foustková, Gabriela Bártlová - Buddeusová, Marie Buddeusová, Zuzana Schnöblingová, Dana Sikorová, Jaroslav Toms, František Svačina, Jiří HolýObsah
-
Hrdinou vědeckofantastického příběhu je lékař chudých a zároveň také nadaný vědec dr. Bartoš (Vlastimil Brodský), který objeví novou metodu dokonalé transplantace lidské tváře. Sám podstoupí operaci v okamžiku, kdy je pod nátlakem donucen změnit obličej gangsterovi Urbanovi Kráječi, který je podezřelý z loupeže a vraždy. Bartoš na sebe bere podobu zločince, ve kterého se poté sám postupně proměňuje. Nejprve ztrácí svou tvář fyzickou a později i mravní. Děj příběhu, který vznikl podle námětu a scénáře Josefa Nesvadby, se odehrává v pražském podsvětí 30. let minulého století, v temném prostředí plném honiček s přestřelkami, hrůzných chirurgických zákroků i komických milostných scén.
Režisér Pavel Hobl vynalézavě a s napětím buduje překvapivé dějové zvraty, stejně dobře pracuje s herci, u kterých respektuje jejich dispozice. Janu Brejchovou zobrazuje jako hvězdu, zajímavé typy vytvářejí vedle Vlastimila Brodského také Martin Růžek či německý herec Fred Delmare. Svůj film obdařil také nezbytným hororovým napětím, sadisticky si počíná zejména v okamžicích, kdy s notnou dávkou naturalismu zobrazuje lékařské pokusy dr. Bartoše. Hlavní důraz však klade především na morální poslání příběhu, ve kterém hledá odpovědi na základní otázky: Co určuje člověka? Jeho tvář, nebo prostředí, ve kterém žije? Je naše povaha neměnná, nebo jsme schopni korigovat své jednání a spoluvytvářet charakter? (oficiální text distributora)
Hrdinou vědeckofantastického příběhu je lékař chudých a zároveň také nadaný vědec dr. Bartoš (Vlastimil Brodský), který objeví novou metodu dokonalé transplantace lidské tváře. Sám podstoupí operaci v okamžiku, kdy je pod nátlakem donucen změnit obličej gangsterovi Urbanovi Kráječi, který je podezřelý z loupeže a vraždy. Bartoš na sebe bere podobu zločince, ve kterého se poté sám postupně proměňuje. Nejprve ztrácí svou tvář fyzickou a později i mravní. Děj příběhu, který vznikl podle námětu a scénáře Josefa Nesvadby, se odehrává v pražském podsvětí 30. let minulého století, v temném prostředí plném honiček s přestřelkami, hrůzných chirurgických zákroků i komických milostných scén.Komentáře uživatelů k filmu (28)
-
lebowski
O tom jak si změnit identitu a jak to pak může dopadnout(8.3.2003)
-
gouryella
Ze by inspirace v americkych brakovych romanech. Kazdopadne slusnejsi krimi.(27.7.2002)
-
Radek99
Raný zástupce české školy crazy komedie tentokráte parodující brakové detektivní romány (s mírně satirickým podtónem). Film podle námětu a scénáře známého českého autora sci-fi Josefa Nesvadby není úplným vrcholem tohoto zajímavého žánru, k dílům pánů Brdečky a Lipského může jen obdivně vzhlížet, ale přesto dokáže obstojně zaujmout diváka i po padesáti letech - nabízí třeba originální postmoderní tvůrčí prvky, jako občasné prolínání pásma vypravěče a pásma postav, která interaktivně reagují na sebe navzájem, nebo variaci téhož, kdy vypravěč a hlavní hrdina splývá a jeho ústy pak promlouvá a obrací se přímo do kamery směrem k divákovi. Nelze si nevšimnout ani variovaného motivu klasického příběhu o Frankensteinovi, monstru s cizí (transplantovanou) tváří - tvář Kráječe odkazuje nepřímo i k jeho filmové podobě (a transplantovaná tvář nakonec vždy také zrodí monstrum...). Škoda faktu, že snímek ke konci krapet ztrácí dech a že je celý takový trochu ,,schmutzig" (nejúděsnější byly pak ,,flashbacky" a ,,vize", které jakoby byly natočeny na vybledlém materiálu), filmová mizanscéna na mne chvílemi působila špetku zvláštním dojmem. Každopádně už jen díky skvostnému hereckému obsazení stojí za to si tuhle crazy komedii čas od času připomínat...(9.12.2011)
-
Rob Roy
Tebhle film působí jako adaptace nějakého komiksu. Ve skutečnosti jde o adaptaci románu Josefa Nesvadby, který využívá sci-fi prvků. Cynické, drsné, velmi vtipné, nadsázka, svižné tempo. Vlastimil Brodský v hlavní roli je vynikajicí. První polovina filmu je DOKONALÁ.(24.7.2005)
-
D.Moore
Typická nesvadbovina, tedy napínavá, nápaditá, černohumorně vtipná a hlavně nadčasová věc. Film je navíc velice dobře natočený, ohudebněný a skvěle odehraný - když se ze scény vytratí "frankensteinovský" Vlastimil Brodský, přebere otěže skvělý Martin Růžek, navíc tady máme i Františka Filipovského (který vypadá trochu jako Lenin), krásnou Janu Brejchovou, Jaroslava Marvana na straně zákona a Ninu Popelíkovou či Karla Effu na té druhé. Zkrátka dost, dost dobré pokoukání. Vůbec bych se nedivil, kdyby o 30 let mladší akčňák Tváří v tvář opravdu opsal hlavní myšlenku právě odtud.(27.9.2011)
-
LiVentura
Odlehčené sci-fi, změní-li se Vaše tvář, změní se tím i Vaše podstata..?!!! Tady Vám odpoví..(16.2.2011)
-
Gary
Dlouho jsem ten film sháněl a pamatoval si z něj jen pár záblesků. Nějakého škaredého chlapa, zlého kněze a několik ošklivých obrázků. Když jsem film viděl znovu, všechno tam skutečně bylo. Pavel Hobl nepatří mezi nejznámější ani nejúspěšnější české režiséry, ale tohle je zkrátka film na rok 1965 tak jiný, odvážný a neuvěřitelný, že musí uvíznout v paměti. Hra mezi horrorem a absurditou. Podivné jednání postav (za všechny úžasný Martin Růžek). Promluva k divákovi. Chvíli se vám dělá špatně z odříznutých tkání, zachvíli se smějete nad nějakou (v dobrém slova smyslu) připitomnělou situací. Brodský je výborný, Filipovský ještě lepší a Delmare bohužel hraje spíše vzhledem než charismatem. První půlka filmu je opravdu úžasná, potom to trošku ztrácí dech. Ale i tak si budu Ztracenou tvář vždy pamatovat jako jeden z nejzajímavějších a nejvýraznějších českých filmů. Traktát o lidské povaze.(22.10.2009)
-
Šandík
Film natočený s neuvěřitelnou jistotou a oplývající skvělými hereckými výkony. Celkově velmi pozitivní dojem bohužel poněkud sráží to, že se Ztracená tvář jakoby nemůže rozhodnout, chce-li být parodií nebo vážně míněným filmem. Místy jde o slušné psycho, místy rozmarně baví, místy rozumuje a místy si z nás zkrátka dělá šoufky... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: D.Moore, Rob Roy, Gary(10.12.2011)
-
honajz
Jako malý jsem se tohoto filmu hodně bál - už jen to neuvěřitelné téma výměny lidských obličejů! Dnes se na to člověk dívá shovívavěji, vidí tu ne vždy povedenou parodickou linku, ale pořád to má zajímavou atmosféru, doboru hudbu i některé herecké výkony.(6.7.2010)
-
darkrobyk
,,Nemáš chuť se třít, vokoune?" Jediný moment, kdy jsem se opravdu zasmál. Jinak jako komedie mi tenhle snímek nepřijde, špatný ale není. Kdysi se mi líbil více, připadal mi strašidelný. Nyní oceňuji herecké výkony - vynikající V.Brodský, F.Filipovský i M.Vášová. M.Růžek může hrát postavu jakou chce, ale jeho démonický obličej z něj nakonec vždy udělá padoucha ( na což si častokrát stěžoval...) Černobílá kamera a slumy na okraji města, stejně jako interiér kostela ( s osazenstvem úděsných mrzáků) či nevěstince, vytvářejí temnou atmosféru. Lékařské experimenty pak zavání strachem z neznámého. Závěr hodně metaforický, ale celkově jde o film, na který se dá stále dívat.(10.12.2011)
-
Adam Bernau
„Čím budou ty vaše ručičky zlatější, tím líp pro mne, hahaha.“ Páter Hopsasa, profesor MUDr. Kirchenbruch atd. Když Kráječ říká „jsem děsnej fanda na knížky, jednou jsem dokonce vyloupil půjčovnu“, míní tím pravděpodobně, že je milovníkem literatury a že vyloupil knihovnu. Režisér prakticky neznámého jména Hobl mě ani napotřetí nezklamal. Opět krásná podívaná, opět přesný delikátní humor v lehce stravitelném, nicméně výživném filmu, opět pečlivost v každé drobnosti, důraz na každé marginální postavě. Opět trefné postižení jisté stránky „ducha doby“ (s Marvanem také parodie na Hříšné lidi města pražského – tři roky před jejich vznikem). Opět geniálně jednoduché hrátky s filmem (tentokrát vložky s vědeckou prezentací, ilustrační výjevy v kostele, wtf odnikud se vynořující staré postavy, jistě najdete další prvky, viz též Radek99). Opět podobenství (nebudu moralizovat, zmíním jen nepodstatný detail: Kráječ a dr. kráječ). Nezanedbatelným kladem je, že Hobl dokáže ve své komedii i z Filipovského vykouzlit zajímavou figuru (viz jedinou páterovu scénu, potom ovšem Kráječ), oprostiv ho od jeho typické polohy (prostě „ztracená tvář“). (Dále SPOILERY) Úvod: Brodský představuje svou epochální vědecko-lékařsko-spasitelskou metodu, načež začínají titulky u ležící gangsterské pistole. Atd., atp. Jeho doktor Bartoš začíná jako karikatura doktora Galéna (také on je lékařem chudých), během okamžiku se změní v dandyho, jemuž svět leží u nohou (milenka věda se změnila v prostoduchou slečinku s tenisovou raketou), nazítří je psancem a končí s tváří gangstera jako parodie vynálezce krakatitu. Brodského židovsko-goebbelsovského ksichtu bylo sice škoda, tato ztráta je však více než nahrazena příběhem prototypických tváří, jejich metamorfózami, odlučováním a setkáváním. „Až dosud jsem byl, jak dobře víte, přesvědčen, že člověka určuje za prvé prostředí, za druhé chování, za třetí motivace.“ Pointa mě, po okamžiku finální šokantně aktuální apokalyptiky, pravda poněkud zaskočila svým „vše se v dobré obrátilo“, ale jak se ukazuje, ono je to s tou vlastní tváří také všelijaké. Ostatně, „nehne se ani myš, střílíme bez výstrahy!“(5.3.2012)
-
MrPierc
Moderní sci-fi komedie na téma plastická chirurgie. Tvář vám dělá renomé celý život a hned na první pohled si vás lidé podle ní zařadí. Film se drží myšlenky, že tvář dělá člověka a když ji vyměníte, tak se vám změní celý život.(5.10.2010)
-
tuntavala
Zmenis tvar-zmenis povahu? Tot otazka!(4.5.2011)
-
zdeny99
Vrah chtěl novou tvář od plastického chirurga Brodského, kterou sehnali od zavražděného faráře Filipovského. Druhý den k Brodskému přijdou policajti s tím, že někdo zavraždil faráře Filipovského. Jenže Filipovský tam sedí, usmívá se a jakoby vůbec nebyl pár hodin po platické operaci, celý zešitý a bez žádných problémů po operaci. Pouze se zmínil, že jej někdo přepadl, a tak jej Brodský sešil. A to je tak vše, protože pak nastala jedna veliká nuda. [304. hodnocení, 24. komentář](26.12.2011)
-
sator
Dobře napsané dobře zahrané.(29.4.2012)
-
PollyJean
Výborná komedie. Škoda jen toho trochu násilně happy konce, vůbec nebyl nutný. Skvělý je nejen Brodský v hlavní roli, ale taky Filipovský a jeho kněz anebo Růžek a jeho zpočátku nenápadná, ale ledasčeho schopná postava.(11.12.2011)
-
Krojcek3
Vëlice vtipný a obrovsky nadčasový film. Až je jeho průkopnost ve fantasi, jež je dnes častecne realitou, neuvěřitelná. A natočení ve stylu černé komiksové parodie se povedlo.(25.7.2005)
-
crozet
Film pro pamětníky, který jsem poprvé a naposledy viděl jako sedmiletý v neděli, ve společenské místnosti v ubikaci v rámci dětské ozdravovny v Krkonoších. Přestože obklopen dětskými kamarády na nepohodlných židlích, se kterými jsem do té doby (a od té doby zase dál) nonstop blbnul venku v lese nebo v zařízeních typu jídelna či ubytovna, byl jsem natolik vystrašen jistou horrorovitostí příběhu a dusnou a napjatou atmosférou, ve které se odehrával (resp. do které jej tvůrce dobře zahalil), že jsem toto čb dětské trauma vytěsnil až za několik týdnů. Do té doby se mi vracelo často, když jsem se zdržoval s usnutím. Komentář nepostrádá hlavní znaky psychoanalytické hysterie.(27.9.2010)
-
Lischai
V první polovině filmu je to fantastická kombinace černého humoru, hororu a bizarnosti. Hned jak jsem se vyrovnal se zdeformovanými lidmi z úvodu, dostal jsem se do malé vesničky plné prostitutek, liliputů a zdegenerovaných babiček, ve které se zřejmě skrývá vrah Kráječ... wow, Kráječ! Co asi dělá vrah, co jmenuje Kráječ? Paráda, říkal jsem si. Film má svižné tempo a v každé sekvenci záběrů je nějaká nová podivnost. Zhruba v polovině ale snímek ztrácí na dechu a sklouzává k průměrné krimi záměn. Škoda toho, neb úvod je vskutku epesní.(9.2.2011)
-
xxlch
Na svou dobu je tento filmík hodně nadčasový,a jakby taky né,když je na námet pisatele sci-fi.Role klaďáka i padoucha byly vybrány velmi dobře a nádech parodie je perfektní.(25.8.2009)
