Ztracená tvář

Patvar a nic než patvar. Amen. Scénář má hrubě nevyvážený prvky komedie - scificosi, první půlka filmu je minimálně výborná, vtipy fungují skvěle a Vlastimil Brodský je, jak jinak, výborný, jenže... Pak... Nastane zlom, druhá půlka už se bere moc vážně a vtip je tu sporadický, k domu si přidejme fakt [_bacha, tady trošku vyzradím děj_], že Brodský v podstatě už jenom dabuje a vznikne nám jenom - velká nuda. Za zpackanou druhou půlku a přehnaný, nevtipný a celkově nedobrý závěr mám nutkání odebrat i tu třetí *. Dodám, že části, kdy hlavní hrdina vede hovor s divákem jsou super. (26.03.2013)

„Čím budou ty vaše ručičky zlatější, tím líp pro mne, hahaha.“ Páter Hopsasa, profesor MUDr. Kirchenbruch atd. Když Kráječ říká „jsem děsnej fanda na knížky, jednou jsem dokonce vyloupil půjčovnu“, míní tím pravděpodobně, že je milovníkem literatury a že vyloupil knihovnu. Režisér prakticky neznámého jména Hobl mě ani napotřetí nezklamal. Opět krásná podívaná, opět přesný delikátní humor v lehce stravitelném, nicméně výživném filmu, opět pečlivost v každé drobnosti, důraz na každé marginální postavě. Opět trefné postižení jisté stránky „ducha doby“ (s Marvanem také parodie na Hříšné lidi města pražského – tři roky před jejich vznikem). Opět geniálně jednoduché hrátky s filmem (tentokrát vložky s vědeckou prezentací, ilustrační výjevy v kostele, wtf odnikud se vynořující staré postavy, jistě najdete další prvky, viz též Radek99). Opět podobenství (nebudu moralizovat, zmíním jen nepodstatný detail: Kráječ a dr. kráječ). Nezanedbatelným kladem je, že Hobl dokáže ve své komedii i z Filipovského vykouzlit zajímavou figuru (viz jedinou páterovu scénu, potom ovšem Kráječ), oprostiv ho od jeho typické polohy (prostě „ztracená tvář“). (Dále SPOILERY) Úvod: Brodský představuje svou epochální vědecko-lékařsko-spasitelskou metodu, načež začínají titulky u ležící gangsterské pistole. Atd., atp. Jeho doktor Bartoš začíná jako karikatura doktora Galéna (také on je lékařem chudých), během okamžiku se změní v dandyho, jemuž svět leží u nohou (milenka věda se změnila v prostoduchou slečinku s tenisovou raketou), nazítří je psancem a končí s tváří gangstera jako parodie vynálezce krakatitu. Brodského židovsko-goebbelsovského ksichtu bylo sice škoda, tato ztráta je však více než nahrazena příběhem prototypických tváří, jejich metamorfózami, odlučováním a setkáváním. „Až dosud jsem byl, jak dobře víte, přesvědčen, že člověka určuje za prvé prostředí, za druhé chování, za třetí motivace.“ Pointa mě, po okamžiku finální šokantně aktuální apokalyptiky, pravda poněkud zaskočila svým „vše se v dobré obrátilo“, ale jak se ukazuje, ono je to s tou vlastní tváří také všelijaké. Ostatně, „nehne se ani myš, střílíme bez výstrahy!“ (05.03.2012)

Trochu horor, trochu parodie, špetka absurdity, špetka bizarnosti a špetka komedie. Film, který ve mně zanechal rozporuplné pocity, kdy jsem se po jeho shlédnutí nemohla tak úplně rozhodnout, zda je dobrý, či nikoli. První půlka je veskrze originální, vtipná, monolog hlavního hrdiny a přímý kontakt s divákem výborný, spousta skvělých, komediálně pojatých a dobře zahraných momentů, ve druhé půli či poslední třetině ale snímek tak nějak ztrácí dech a je tu řada scén, které na mne působily poněkud přehnaně a nevhodně, a raději bych je vystřihla, některé flashbacky mi také vadily. Konec je relativně nečekaný a na rozdíl od ostatních komentátorů mi nijak nevadil. Celkově tomu jaksi chybí šmrnc některých našich pozdějších parodií a crazy komedií, je to taková zkouška nanečisto. Snad je to způsobeno určitou žánrovou nevyvážeností filmu, nevím. Ostatně možná, že po dalším shlédnutí ještě změním názor. Námět filmu je ovšem veskrze originální a filosofická linka povaha vs. tvář takřka wildeovská, akorát trochu naruby. A našim tvůrcům lze opět zatleskat za to, jak předběhli dobu, neboť transplantace tváře z mrtvol je dnes už možná. Vynikající Brodský, ve zcela nezvyklé roli se objeví Filipovský, výborná Vášová, skvělí Marvan, Růžek a Vala, dobrá Brejchová. V menší roli se tu mihne i prvorepublikový milovník Schránil. Zajímavý film, který svou zvláštností dovede na jednu stranu diváka lehce znejistět, na druhou stranu pak překvapit, leckdy i mile. (10.04.2019)

Film natočený s neuvěřitelnou jistotou a oplývající skvělými hereckými výkony. Celkově velmi pozitivní dojem bohužel poněkud sráží to, že se Ztracená tvář jakoby nemůže rozhodnout, chce-li být parodií nebo vážně míněným filmem. Místy jde o slušné psycho, místy rozmarně baví, místy rozumuje a místy si z nás zkrátka dělá šoufky... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: D.Moore, Rob Roy, Gary (10.12.2011)

Námět filmu je hodně zajímavý. Na tehdejší dobu vlastně i originální. Trošku mi to přopadalo jako nějaký komiks. Dovedla bych si představit, že bych se do tohoto příběhu někdy začetla. Když jsem byla malá holka, tak mě tenhle film děsil. Dnes na mě působil pomerně zvláštním dojmem. Po strachu už ale nebylo ani památky. Marvanovi asi byly role policajtů souzeny. (19.09.2012)