Britannia

Invaze do Británie a Kelly Reilly, to ve mě vzbudilo naději, že se bude jednat o příběh legendární královny Icenů Boudiccy. O té to sice není, i když to není tak úplně jisté, ale to mi v tomto případě vůbec nevadilo. Předně je třeba říct, že tvůrci se tady historií spíš inspirují. Jasně, je tu reálný kmen Kantiů, Aulus Plautius a zasazení do dobového rámce, ale vesměs je to psychadelický fantasy výlet do Británie poloviny I.století, ovládané druidy, kteří vedou kroky jak domorodců, tak vetřelců. Do určité míry je to vlastně politikum jako prase, ale ten silný mystický nádech tomu dává jiný rozměr a z mého pohledu trochu vyrovnává mírný nedostatek peněz. Líbilo se mi zejména ztvárnění druidské komunity, která byla vyvedená dosud neviděným způsobem. Pokud jste si z Vikings či z GoT navykli na masové scény s bitvami, tak toho se tady nedočkáte, ale na odseknuté končetiny a podříznuté krky dojde i tady, takže ani potud nemám co vytknout. A seděli mi i herci. Morissey neměl jako římský generál chybu, Kaas v roli odpadlého druida byl správně šílený, Kelly Reilly nemohla být obsazená lépe a Crook byl geniálně k nepoznání. Jako bonus beru přítomnost Anabel Scholey, kterou bezvýhradně žeru. Moc bych si přál druhou řadu, ale vzhledem k tomu, že tenhle seriál nesedne úplně každému, mám o jejím schválení pochybnosti. 85% (21.02.2018)

Nemůžu říct, že by mi bylo líto času, který jsem strávil nad tímto seriálem. Nalákaný jsem byl hlavně Nicolajem Lie Kaasem, jehož výkon zde je bravurní a i přes handrkování se z tou hroznou malou holkou dává scénám skvělý nádech. Nebýt však Kaase, tak bych si Britannii vůbec nezapnul a asi bych ani neudělal chybu. Občas mi přišlo, že scénář psalo dvanáctileté dítě jako domácí úkol za trest a ubrečenými scénami a úplně zbytečným násilím si kompenzoval vnitřní frustrace, ze kterých se akutně potřebovalo vyblít. Děj je zbytečně natahován a herecké výkony, které jsou jinak velmi slušné, jsou postavené na nudném a odbytém charakteru postav. Velký plus je vymodelování druidských rituálů, ve kterých bych byl i schopný to brutální ztvárnění do jisté míry (!) přehlédnout. (19.05.2018)

Sledování 1. epizody jsem nejprve vzdal. "Další levná sra*ka, která nesahá Hře o trůny, Římu, Vikingům nebo Spartakovi ani po kotníky," myslel jsem si. Později jsem se ale k Britannii vrátil a začal se bavit. Hlavně díky druidům a jejich pohanským rituálům. Nic podobného jsem na své obrazovce doposud neviděl. Britannia mi zkrátka sedla do noty. Přestal jsem k ní přistupovat jako k historickému seriálu a bral to coby zábavnou fantasy. Po závěrečných titulkách jsem pocítil známé prázdno, kdy bych si dopřál něco podobného, ale ono to k dispozici není. Těším se tedy na druhou řadu. (17.03.2018)

Mainstreamovým publikem zcela nepochopená Britannia dlouho aspirovala na titul nejlepšího seriálu roku, leč k dokonalosti nakonec přeci jen něco scházelo. Tematika keltského druidismu byla dosud ve světě kinematografie kompletně opomíjena a o to více potěší, že se ji zde tvůrcům podařilo rozpracovat s obdivuhodnou technickou i estetickou grácií. Jejich osobité pojetí druidské magicko-rituální praxe si bez ohledu na absenci historických pramenů uchovává rozměr syrové autenticity. Stejně tak postačí jediný záběr na postavy druidů, abychom okamžitě uvěřili v jejich nepřipoutanost k procesům tohoto světa. Po korunovaci královny Kerry bohužel druidové přecházejí do přílišné pasivity a ze seriálu se začne vytrácet ona opojná transcendentální vibrace. Samotné kmenové hašteření a římská linie jistě zabaví, ale nenabízí potřebný nadstandard. Ve druhé sérii, kterou již nyní netrpělivě vyhlížím, bych věnoval větší důraz práci s postavami, především pak z hlediska jejich vzájemné interakce. Interesantní postava vyvrhela Divise kupříkladu ztrácí mé sympatie v momentech, kdy vtipkuje s Římany nebo se poněkud afektovaně špičkuje s Cait. I přes tyto drobné vady na kráse ode mě Britannia obdrží čtyři silnější hvězdy. (30.04.2018)

Upřímně řečeno jediný důvod, proč jsme to doma vůbec dokoukali, je fakt, že se jedná o dosavadní vrchol maskérské kariéry mojí dobré ženy, ale z výsledku jsme rozpačití oba. První půle se strašidelně vleče, spoléhá se na brutalitu, která nešokuje, sex, který není sexy, samoúčelné kamerové a střihové efekty a monotónně dunící muziku, která nedává šanci jakýmkoli emocionálním kontrastům (a pokud se přece jen nějakou atmosféru povede navodit, vždycky ji spolehlivě zažehná nepochopitelný úlet v podobě titulkové písničky od Donovana – jinak jsou ale titulky z celého seriálu málem to nejkoukatelnější). V druhé půlce, když se konečně trochu vyrýsují postavy a docela zajímavá mystická zápletka, začne za skládačkou z Hry o trůny, Tolkiena a dialogů jako vystřižených z osmdesátkových buddy movies prosvítat sympatická podvratnost, ale jako by se tvůrci lekli vlastního záměru nebo ho nedokázali dotáhnout do konce (nízké hodnocení nejsvéráznějšího sedmého dílu ostatně ukazuje, že příliš si zahrávat s diváckými očekáváními by se jim nemuselo vyplatit) a než se člověk naděje, přijde konec, který tak okatě kalkuluje s druhou řadou a natolik se neobtěžuje s nějakou výraznější pointou, až by to jednoho skoro urazilo. Škoda, s dovařenějším příběhem a odvážnější/cílevědomější dramaturgií z toho mohl být prima celovečerák. (25.03.2018)