Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Historické drama je situované do roku 1776. V klášteře klarisek se ukryje mladý zběh (A. Rašilov). Despotický hejtman (J. Zahajský) vysílá do kláštera mladého poručíka (M. Vašut) a dva důstojníky s eskortou, aby zběhlého vojáka zatkli. O jeho úkrytu se dozví mladá novicka (A. Elsnerová), která řeší dilema, jestli ho má prozradit. Poručík nesouhlasí s nelidskými metodami hejtmana a rozhodne se dát zběhovi šanci k úniku. Jeho osvícenské myšlení se dostává do konfliktu nejen s vojenským řádem, ale posléze i s řádem církevním… (Česká televize)

(více)

Recenze (73)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Nechápu, opravdu nechápu tak nízké hodnocení. Český divák už asi odvykl historickým filmům. Tohle je skvostné barokní drama o vojenském zběhovi, o moci církevní i světské a hlavně o vlastní víře a svědomí. Bezpochyby po Pěstech ve tmě (1986) Vašutův druhý nejlepší film. Stejně tak byl výborný Tříska. Moc se mi to líbilo a snímek doporučuji vidět. Rok 1994 byl na kvalitně zpracované historické snímky bohatý. V tomto roce byl natočen také historický film pro změnu z našeho středověku o Zdislavě z Lemberka - V erbu lvice. * * * * ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Na produkci 90. let slušný snímek a jeden z mála úspěšných pokusů o žánrový film, nicméně v konkurenci historických děl předlistopadové éry zaujímá pouze lepší průměr. Nejlepší z polistopadových hereckých výkonů Marka Vašuta ( což neznamená, že září...), menší, ale výrazná a dobře zahraná postava kněze ztvárněná Třískou. Celkový dojem 60 %. ()

Reklama

Mariin 

všechny recenze uživatele

Na české poměry nic více než průměrně dobrý film, dotýkající se duchovní problematiky, konkrétně konfrontace poslušnosti a svědomí. V bezbožecké postmoderní Evropě pointa příběhu samozřejmě preferuje svědomí před poslušností řádu, jak jinak. Všechny oficiální postavy, zastupující katolickou církev, jsou zde ukázány jako negativní (kněz v podání Třísky, který se daleko více hodí spíše na kata v Brabcově Máji), či dobré, ale pomýlené (matka představená v solidním podání Jany Preissové či novicky Barbory, hrané Andreou Elsnerovou). Jak jinak. Závěr pak, kdy novicka na začátku mše svaté demonstruje svůj odchod z kláštera klarisek, přičemž modlitbou Otčenáše se hlásí k subjektivně a individualisticky pojaté víře, vysloveně relativizuje řeholní život. Myslím, že tento film by mohl vzniknout klidně i za komunistů, neboť je v podstatě "pokrokový" a vyhovuje nejen osvícenským, ale i demoliberálním požadavkům. Za povšimnutí stojí poměrně hrubá chyba ve výpravě filmu (odborným poradcem byl premonstrát Norbert Zeman), když pozdně barokní kněz slouží mši sv. v ornátu z konce 19. nebo začátku 20. století. A za zamyšlení stojí skutečné historické paralely, kdy kláštery za 2. světové války skrývaly Židy - zde také porušovaly své předpisy, aby zachránily lidský život (viz např. film Šarlatový a černý). ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Historická dráma s množstvom filozofických načrtnutí, pričom nie všetky vychádzajú z biblie. Má to gradovaný príbeh, historické zasadenie mapujúce dobu zmenšovania cirkevných práv a kupodivu aj pár dobrých hereckých výkonov - napríklad nedávno umrelého Třísku v roli charizmatického kňaza, ale i mladého Vašuta. Spracovanie síce pendluje medzi kinofilmom a televíznym snímkom a kamera sa lepšie cíti skôr v interiéri, ale to príbehu až tak neuberá na zaujímavosti. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Píše se rok 1776. Dekrety císaře Josefa II. omezují moc církve a armáda je stále silnější. Svět se mění. A právě v tuto chvíli stojí proti sobě dva řády a jejich boj nemůže skončit jinak než špatně. Mladý ambiciózní režisér Petr Hvižď (tehdy se pohyboval na hranici třicátého roku života) si pro svůj celovečerní debut zvolil silné téma. Střet dvou rozdílných ideologií, které v zájmu své pravdy dokáží nakonec obětovat i hodnotu nejcennější: lidský život. O to tragičtější zůstává skutečnost, že soupeři jsou tu vlastně lidé, kteří by podle svého svědomí jednali jinak. Ale nejednají, nemohou, jedná za ně jejich řád a oni jen bezmocně přihlížejí zlu, jenž nelze odvrátit. Z Řádu je cítit jeho snaha sdělit cosi důležitého, ale nejde v něm o efektní exhibici, spíše o zaujetí. Režisér s rozmyslem představuje všechny strany budoucího konfliktu, vytváří situace a okolnosti, které v druhé polovině složí v obrazy a významy až mrazivého charakteru. Nelze samozřejmě přehlédnout jeden z největších kladů filmu, kterým je vynikající herecké obsazení. Podle logiky příběhu mu dominují výkony Marka Vašuta, Jany Preissové (tak hanebně málo využívané představitelky naší Thálie) a Jana Třísky, ale o něco působivěji vycházejí vedlejší postavy. Černým koněm je tu mladinká Andrea Elsnerová v roli novicky Barbory, které patří závěr filmu i morální vítězství. Ona je nakonec tou jedinou, která se dokáže vzepřít všeobjímajícímu a samospasitelnému monstru, dokonalému a nelidskému: řádu. Řádu, který poskytuje oporu slabým, řádu, který ochraňuje i ničí. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (7)

  • Ve filmu je párkrát zmíněn masakr jakýchsi vzbouřeneckých sedláků. Tím je myšleno krvavě potlačené selské povstání z roku 1775, ze kterého vzniklo lidové rčení „dopadnout jak sedláci u Chlumce“. (Nick321)
  • Pět let po natáčení filmu v roce 1999 se v Broumovském klášteře našla kopie tzv. Turínského plátna, pocházející z roku 1651. Byla uložena v opatském kostele sv. Vojtěcha, ve kterém se natáčelo několik scén filmu, včetně závěrečné smrti zběha (Saša Rašilov). Broumovská kopie plátna je jediná ve střední Evropě (severně od Alp) a patří k nejzdařilejším. (Klot)
  • Pro film bylo z důvodu omezeného rozpočtu ušito pouze 5 vojenských uniforem. Scény s nastoupenou jednotkou byly natočeny za pomoci členů klubu vojenské historie. (Klot)

Související novinky

Jan Tříska (1936 - 2017)

Jan Tříska (1936 - 2017)

25.09.2017

Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (více)

Reklama

Reklama