Řád

O nemožnosti vymanit se z řádu společnosti, z rozhodnutí výše postavených a mocnějších, přestože tato rozhodnutí jsou naprosto nesmyslná a uškodí víc než pomůžou. O tom, jak je v těchto podmínkách těžké poznat, komu věřit. Strašně deprimující boj s větrnými mlýny, zvlášť, když příběh můžeme docela jednoduše přenést do jakéhokoliv období historie nebo současnosti. Zvláštní, že tak rychle zapadl. (21.05.2011)

Dvě instituce se základem v tvrdém řádu a demagogických pravidlech, dva systémy, které šli ruku v ruce třista let náboženských válek. Náhle však stojí proti sobě na prahu nové doby, nechápaje jeden druhého. Marek Vašut ve své výjmečné roli důstojníka s kusem vojenské cti v těle, bojujícího proti tyranii a tuposti ve vlastních řadách. Úžasné Janě Preissové ztvárnění silných osobnostní vždy svědčí, tak i zde se před ní skláním. Všichni mladí herci zázračně na jedničku ... a co závěrem? "Jsem císařský posel, pane!" ... to byl mazák :-)! (01.04.2015)

V porevoluční filmové éře není moc režisérů, kteří by se pustili na tenký led historického dramatu. Petr Hvižď si na to troufnul bez bázně a hany rovnou ve svém první filmu a zhostil se toho náramně. Císařský poručík Marek Vašut v doprovodu dvou bezcharakterních důstojníků pronásledují na rozkaz ještě podlejšího hejtmana vojenského zběha. Drama vrcholí v klášteře klarisek, kde se voják ukryl a střet vojenské moci a klášterního azylu reprezentuje napjatou dobu, ve které císař Josef II konal proti církvi velmi radikální reformní kroky. Dvakrát škoda, že smrt přetrhla režisérovu nadějně nastartovanou filmovou dráhu, protože Řád se mu povedl. (24.05.2008)

K mému překvapení je to kvalitně zpracované kostýmní komorní drama, které, ač se odehrává v jedné lokaci s omezeným počtem aktérů, netrpí tím, že by se bezradně motalo kolem ústřední zápletky a nic dál nevymýšlelo. Scénář je celkem dobrý, i když mi připadá, že jsem něco podobného už jistě viděl, a Petr Hvižď si to jen vypůjčil a zasadil do prostředí kláštera v období 18. století. Jediná výtka: Nevím, kdy scénář k filmu vznikal, ale obsahem na mě působí dost antikomunisticky a kdybych nevěděl, že je tento film z roku 1994, myslel bych si, že sleduji československý film z konce 80. let. Herecky mě překvapivě nejvíce potěšil Saša Rašilov. Filmu nemůžu dát čtyři hvězdy, na to je málo strhující, ale rozhodně je to film dobrý a můžu jej doporučit každému, kdo má rád historická dramata, anebo rád brouzdá ve vodách zapomenuté české kinematografie 90. let. (14.09.2018)

Tohle bylo velmi milé překvapení. Ač je patrné, že šlo o film s menším rozpočtem, tak celkově se hodně povedl. Střet dvou odlišných světů navíc v končící vládě Marie Terezie a blížícím se Josefem II. Překvapil mě i Marek Vašut, jednak tím, že měl vlasy a jednak tím, jak hrál. Takže celková spokojenost. (09.12.2021)