Procesí k panence
Komedie
Československo, 1961, 82 min
Režie:
Vojtěch JasnýHudba:
Miloš VacekHrají:
Václav Lohniský, Martin Ťapák, Marcela Martínková, Václav Trégl, Josef Kemr, František Filipovský, Martin Růžek, Jiřina Bohdalová, Karel Effa, Věra Tichánková, Otylie Beníšková, Marie Hanzelková, Anna Melíšková, Miloš Patočka, Stella Zázvorková, Vladimír Hrubý, Pavlína Filipovská, Vladimír Menšík, Josef Kozák, Helena Burianová, Josef Beyvl, Jaroslav Mareš, Darek Vostřel, Ivo Niederle, Václav Babka, Vlastimil Brodský, Vítězslav Černý, Svatopluk Skládal, Lubomír Kostelka, Otto LackovičObsah
-
Agitátoři z železničních dílen již po třinácté marně přijeli do Malé Lhotky, aby získali vesničany ke vstupu do zemědělského družstva. Vedoucí "agitkolony" se však nedá odradit neúspěchem a do potemnělých chalup křičí, že agitátoři se vrátí v sobotu. Po jejich odjezdu přemýšlejí vesničané co dělat. Nakonec přijmou návrh seniorů: vydat se v sobotu s procesím do Boleslavi. V ten den najdou agitátoři vesnici prázdnou. Nevzdají se však a rozjedou se za procesím. S korouhvemi a sochou Panny Marie pak pochodují se "svými" vesničany. Krátce se s nimi zastaví ve vzorném družstvu v Kněževsi, neboť se domnívají, že dobrý příklad by mohl zlomit odpor obyvatel Malé Lhotky. Ale jejich záměr se nezdaří, a proto pokračují dále. Vedoucí "agitkolony" Sadílek dokonce převezme jednu z církevních korouhví. Na státní silnici předjede procesí autobus se zaměstnanci železničních dílen. Překvapený náměstek hrozí agitátorům přísným postihem. Tehdy se vesničané postaví za "své" agitátory a na místě všichni podepíší přihlášky do družstva. (oficiální text distributora)
Agitátoři z železničních dílen již po třinácté marně přijeli do Malé Lhotky, aby získali vesničany ke vstupu do zemědělského družstva. Vedoucí "agitkolony" se však nedá odradit neúspěchem a do potemnělých chalup křičí, že agitátoři se vrátí v sobotu. Po jejich odjezdu přemýšlejí vesničané co dělat. Nakonec přijmou návrh seniorů: vydat se v sobotu s procesím do Boleslavi. V ten den najdou agitátoři vesnici prázdnou. Nevzdají se však a rozjedou se za procesím. S korouhvemi a sochou Panny Marie pak pochodují se "svými" vesničany. Krátce se s nimi zastaví ve vzorném družstvu v Kněževsi, neboť se domnívají, že dobrý příklad by mohl zlomit odpor obyvatel Malé Lhotky. Ale jejich záměr se nezdaří, a proto pokračují dále. Vedoucí "agitkolony" Sadílek dokonce převezme jednu z církevních korouhví. Na státní silnici předjede procesí autobus se zaměstnanci železničních dílen. Překvapený náměstek hrozí agitátorům přísným postihem. Tehdy se vesničané postaví za "své" agitátory a na místě všichni podepíší přihlášky do družstva. Komentáře uživatelů k filmu (25)
-
Tsunami_X
Vyčpělá a svým dějem notně obstarožní podívaná, která je sice z formálního hlediska více než zajímavá, ovšem doplácí na svou absurdnost (rádoby fraška) a pro dnešního diváka se stává prakticky nesrozumitelnou záležitostí. Smutná výpověď o době, ve které nikdo nikoho k ničemu nenutil, a ono nepopsatelné lidství se dokázalo prosadit nad potřeby všech. Humánní agitátoři kontra vesnické babičky, klerikánství, strana, patos a vyznění které hne žlučí většině demokraticky (ano je to frázovitost) smýšlejících diváků. Senilní Vojtěch Jasný na Letní filmové škole v Uherském Hradišti v roce ´04 prohlásil, že nikdy nenatočil špatný film, ale musím se přiznat, že jsem to tomu krásně vyprávějícímu a nesmírně charismatickému pánovi i na malou chvíli věřil.(7.7.2005)
-
Pohrobek
Agitka v tradičním duchu to bohudík není. Dá se na to celkem koukat - i bez trpkého úšklebku. Není to vyloženě prorežimní, ale - danou situaci to nijak zvlášť nezatracuje a nehanobí, spíše to problém kolektivizace nemístně bagatelizuje, marginalizuje, odsouvá na vedlejší kolej a celý ho "demaskuje" jako naprostou malichernost. A jestli si jistým způsobem střílí ze soudruhů agitátorů, tak z vesnických "pánbíčkářských" babiček o to víc. Závěrečné odhození věnečku, víry a náboženství je doslova odporné. Tohle nebyl trezorový film v první řadě kvůli svému obsahu, nýbrž kvůli osobě režiséra (který na druhou stranu dokázal v padesátých letech natočit celou řadu čistokrevných agitek - stáčí jmenovat ty čínské obludnosti). Ale nehodnotím ho z hlediska ideologického - to se mi jakožto potomkovi největšího vesnického "kulaka", který se po zabrání svého majetku ocitl u jedněch vidlí se svým synem děkanem, který od kazatelny putoval nejprve do dolů a po propuštění do kravína, vyloženě zvedá žaludek a na něco tak nesympatického jako pány agitátory, kteří zlovolně vyřvávají "A kdo vás nutí?" bych nejraději co nejdříve zapomněl. Hodnotím to jako zručnou, režijně zvládnutou práci, která by možná bez osobní zainteresovanosti a bez znalosti historického zákulisí i slušně pobavila.(6.7.2005)
-
zputnik
Oproti padesátým létům ideologický a agitační tah na branku ubral na síle. V PROCESÍ K PANENCE a v řadě dalších filmech se už tolik netlačí na pilu (i když i to je relativní), věci se nedělají (a nenatáčejí) tak do očí bijícím a polopatistickým způsobem. Nevím však pořád, jestli je to dobře nebo ne... Rozhodně po stránce ideologické to přináší větší a lepší výsledky - imho infiltrace ideologického balastu je úspěšnější a lépe stravitelnější. Zároveň mi však tato odlehčenější propaganda připadá o to nebezpečnější - zasmějeme se, odlehčíme to, zašprýmujeme i na téma agitátorů, ale nakonec... nakonec přece jen pustíme to Staré, Iracionální a Nepokrokové k šípku a začneme si to s Kolektivizací; prostě: "tak, jak to má být". A role Vojtěcha Jasného? Nevím, neznám jeho životní peripetie a názory. Tento film mi však přišel jako dílo rozervaného umělce - toho, který chce na straně jedné točit, na straně druhé jsou mu jasně vymezeny mantinely, pro něj příliš úzké a stísňující. Ve filmu zkouší kompromis... nedivím se, že v reálném životě nakonec volil cestu emigrace. Shrnuto a podtrženo: Po formální stránce výborně natočené dílo; po stránce obsahové odlehčeně agitační.(7.7.2005)
-
igi B.
To jsme se ale zase nasmáli!!! . . . Jasný si hraje na dobovou satirku, kolchozně komunální, antiklerikální, kolektivizační - doslova kolektívně rodinnou taškařici, až si jeden říká, že ve své době se museli pionýři, svazáci i soudruzí a soudružky někde na >filmovém festiválu pracujících< za břicha a všelijaké legitky popadat... %-D . . . Kupodivu nutno s odstupem let uznat, že v kontextu doby a společenské atmosféry i čistě formou to v rámci žánru(!) zjevně vůbec není až tak blbé, jak by bylo možno očekávat, jen je třeba si taky uvědomit, kolik zla a bolesti a bezpráví a zničených rodin a živobytí ta skutečná kolektivizace na venkov zase přinesla! . . . A je škoda, že Jasný promrhával svůj talent v takových pitominkách, protože jak jde o >plenárky< , tož to jde o zdraví a "agitátoři" vs. "sousedi" jsou zatraceně ideologicky ožehavé téma... Nu ano, mistrovi to protentokrát odpouštím - a jak říkám, je to prostě dobová, byť ideologicky zabarvená SATIRA! Tož práci čest, soudruhu Jasný, nám je to jasný... ;o] - - - - - (Poprvé viděno kdysi v dobách >procesních< , hodnocení po repete 28.12.2011 na >satirické jedničce< přiznávám hodně nadsazené 351., smířlivý komentář s velkým nadhledem a projednou zas bezmeznou tolerancí zde jako třiadvacátý - 28.12.2011)(28.12.2011)
-
sud
To jsem nevěděl, že i v šedesátých letech vznikaly takovéhle blbosti. 20%.(21.5.2011)
-
belldandy
Prd! ... Procesí k panence je sice o tom, jak se rolnící na vesnici úspěšně kolektivizují a jistě skutečné poměry idealizuje, ale to si nejspíš ještě žádnou agitku neviděl a nevíš, co to je, když tvrdíž Lomozi, co tvrdíš. Tenhle film byl v roce 1961 odvážný, protože komunisticko-katolické hašteření odhaloval jako frašku bez povinného oslavného a patolízalského patosu. V roce 1961 nebylo možné tento film natočit jinak než, že se vše ve prospěch kolektivizace obrátí. To by totiž potom ten snímek nebyl promítán a šance režísera, že ještě něco natočí by se výrazně zmenšili. Jasný možná nebyl největší hrdina, ale nebyl ani stranický slouha.(12.6.2004)
-
NinadeL
Uřvaná hrůznost.(30.3.2011)
-
Fingon
Spíš tři a půl hvězdičky. Tu dobu jsem naštěstí nezažil, ale i tak se můžu smát absurditě některých scének a snad i celého filmu.(19.9.2005)
-
LiVentura
Roztomilost..(27.6.2009)
-
WANDRWALL
Zatím jsem to nikdy nedokoukal do konce. Tak snad jednou...(6.8.2010)
-
Flego
Spočiatku sa to javilo ako dobrá taškarica a nebyť logického vyústenia, mohol sa film zapísať väčšími písmenami do kinematografie. Hrozil by mu síce mnohoročný pobyt v trezore, ale čas by to ocenil. Škoda.(19.9.2010)
-
Marthos
AGITOVAT SE MUSÍ S CITEM! Proticírkevní klima, panující v Československu zhruba od konce čtyřicátých let, patrně nejsilněji zasáhlo venkov, kde navzdory novým politickým podmínkám stále přetrvávaly tradice, spojené s pravidelnými křesťanskými zvyklostmi. Násilná socializace postupně zcela nebo velmi výrazně utlumila jakékoli projevy víry, čímž celkově přispěla k (nejen) současné katastrofální ateizaci společnosti. Jasného film je nechutným obrazem takové akce, plně odpovídající oficiálním požadavkům s čitelným cílem a předpokládaným vyústěním. Jako pranýř zde slouží uspořádaní tradičního procesí, narušovaného přičinlivými agitátory a projevy typické civilizační aglomerace (otázka, proč poutníci nejedou raději autobusem). Obsahem pak měšťácky povrchní (VŽDYŤ JDEME VLASTNĚ JAKO NA VEJLET, CO NÁM KDO MŮŽE ŘÍCT?) a prvoplánově zesměšňující (scéna, kdy agitátoři - komunisté převezmou korouhev a sochu Panny Marie). Řada kvalitních herců ve vysloveně negativních rolích, těžko se ptát, proč se tu objevil i Josef Kemr, v reálu silně věřící člověk. Chápat tento film jako cokoli odvážného je absolutní nonsens. Naopak, je to jen další komunistická špinavost, za kterou by se měli její tvůrci v čele s Vojtěchem Jasným stydět.(16.4.2011)
-
S_M_Lomoz
odpad!Je dobré si tenhle film pustit hned vedle Všech dobrých rodáků. V roce 1961 kolektivizační agitka hodně za dobou, v roce 1969 film zaznamenávající osudy za násilné kolektivizace družstev...(17.5.2002)
-
Master19
Vtipná komedie plná skvělých herců. Některé hlášky jsou výborné, např. když babka z procesí, které právě "dohnali" agitátoři, zhodnotí situaci slovy: "Děvenko, teď jsme v rukou antikrista..." Já jsem se docela bavil, a to možná i díky tomu, že samotné "prohlédnutí" lidí a jejich hromadné podepisování tvoří jen opravdu krátkou část filmu.(18.7.2006)
-
klúčik
Filmy režiséra V.Jasného mám rád. Aj túto agitku o agitovaní do družstva. Výborné herecké obsadenie. Ako sa tá doba mení, viete si predstaviť dnes ludí, ktorých vozia na korbách nákladných aut?? 60%.(25.5.2010)
-
Kovaja
odpad!Prokristovi rány!!!Tenhle film byla naprostá hovadina!!!!Agitátoři versus pánbíčkáři,no dejte mi pokoj.Jen je škoda že v tom hrála taková spousta výbornejch herců(21.10.2008)
-
hlavsene
odpad!Oslava kolektivizmu v autoritárskom režime prenesená do sporu medzi meštianskymi agitátormi a tvrdohlavými dedinčanmi. Odpor k družstvu sa pri potrebe prejavy solidarity v okamihu stane zbytočným. Hodnotím podľa doby a účelu vzniku filmu.(3.10.2010)
-
farmnf
Tento film musí nevyhnutelně vyvolat zmatek. Jak to Jasný myslel? Agitátoři jsou směšní nebo ti burani? Dodíval jsem se na to jen s Jasným dojmem Dobrých rodáků. Nic jiného mě k tomu nevedlo.(1.4.2007)
-
brabi
Skvělá agitátorská komedi.(12.10.2005)
-
SB
odpad!Musím se omluvit, že sem toho viděl jen 10 minut, ale nevěřím, že bych dal lepší hodnocení. Tohle že natočil V. Jasný?!!! Tvůrce Rodáků?!!! Takovou zoufalou, křečovitou, komouškou sračku?!!!!! Jaký je smysl tohoto filmu??? Za takové zoufalosti se jiným režisérům strhávaj hodnocení. Možná má tento film větší hodnotu, než sem v něm nalezl já, ale soráč květináč, prohrabávat se hromadou komoušáren, abych se dobral několika pozitiv z povinnosti natočeného filmu, pro mě nemá smysl. Jediným vysvětlením by mohlo být natočení Rodáků jako omluvy.(1.3.2009)
