Procesí k panence

Vtipná komedie plná skvělých herců. Některé hlášky jsou výborné, např. když babka z procesí, které právě "dohnali" agitátoři, zhodnotí situaci slovy: "Děvenko, teď jsme v rukou antikrista..." Já jsem se docela bavil, a to možná i díky tomu, že samotné "prohlédnutí" lidí a jejich hromadné podepisování tvoří jen opravdu krátkou část filmu. (18.07.2006)

V době svého vzniku měl ten film ohromný úspěch. Vojtěch Jasný si troufl satirickou formou způsob, jakým se verbovalo do JZD. Třebaže mírně přehnané, nebylo to tak daleko od pravdy, jenom skutečnost bývala poněkud smutnější a k vesničanům necitlivější. Ale ty dělnické agitky z měst opravdu jezdily. Zároveň se člověk jako vědecký ateista musí zasmát tomu nevydařenému procesí a hloupému pánbíčkářství, Václav Trégl v roli předzpěváka byl skvělý. (06.01.2020)

Za socialistickou vesnici! 1) Z filmu si odnáším pocit trapnosti z toho, co lidi museli snášet. Jdu na soudružskou návštěvu. A kdopak vás posílá, slečinko? Dělníci! Právě na těchto margináliích je nejlépe vidět zvrácenost režimu, který se nejenže za ně nestydí, ale ještě o nich točí "zábavné" filmy. A pšenice bude mít tři klasy! Když budeme chtít, tak jich bude mít pět!_____ 2) Konec překoná i osvědčené socialistické pohádky. Největší agitátoři jsou zachyceni podnikovým náměstkem, jak nesou Panenku Marii. Zemědělci se za ně postaví a všichni na místě podepíšou přihlášku do družstva. Surrealismus hadr._____ 3) Filmaři nijak netají názory a postoje agitátorů, kterým nejde o združstevněnou vesnici, ale: Tady jde o čest naší agitkolony! I jejich mínění o zemědělcích si těžko dá někdo za rámeček: Aby je čert vzal! To nejsou lidi!_____ 3) Ale na plný konec zazní pěkné české: co jsme si, to jsme si..._____ 4) Výstižný koment: zputnik (nehodnotil). (07.04.2020)

Agitka v tradičním duchu to bohudík není. Dá se na to celkem koukat - i bez trpkého úšklebku. Není to vyloženě prorežimní, ale - danou situaci to nijak zvlášť nezatracuje a nehanobí, spíše to problém kolektivizace nemístně bagatelizuje, marginalizuje, odsouvá na vedlejší kolej a celý ho "demaskuje" jako naprostou malichernost. A jestli si jistým způsobem střílí ze soudruhů agitátorů, tak z vesnických "pánbíčkářských" babiček o to víc. Závěrečné odhození věnečku, víry a náboženství je doslova odporné. Tohle nebyl trezorový film v první řadě kvůli svému obsahu, nýbrž kvůli osobě režiséra (který na druhou stranu dokázal v padesátých letech natočit celou řadu čistokrevných agitek - stáčí jmenovat ty čínské obludnosti). Ale nehodnotím ho z hlediska ideologického - to se mi jakožto potomkovi největšího vesnického "kulaka", který se po zabrání svého majetku ocitl u jedněch vidlí se svým synem děkanem, který od kazatelny putoval nejprve do dolů a po propuštění do kravína, vyloženě zvedá žaludek a na něco tak nesympatického jako pány agitátory, kteří zlovolně vyřvávají "A kdo vás nutí?" bych nejraději co nejdříve zapomněl. Hodnotím to jako zručnou, režijně zvládnutou práci, která by možná bez osobní zainteresovanosti a bez znalosti historického zákulisí i slušně pobavila. (06.07.2005)

Se synem a jeho rodinou jsme včera podnikli procesí z Lysé nad Labem přes Byšičky (ve filmu Lhota), a dále nikoli přes Hůrku a Šibák), to bychom šli na druhou stranu), ani přes kravín v Kněževsi (nic takového po cestě není), ale rovnou přes Jizeru do Staré Boleslavi. Večer pak nezbylo, než si pustit Stehlíkovu a Jasného fikci (bohužel bez posledních 10 minut - vada v polynomu CRC). Režijně i herecky velmi dobře zvládnuté. A co se týče reálií? Popis přechodné doby od jedné totality k druhé? Jaký film, takové reálie. Každá partaj si musí najít nějakého Costu-Gavrase (nebo Jasného), jinak její dějinná paměť časem vymizí. Jiných filmových pohledů na kolektivizaci české vesnice je bohudík dostatek. Návštěvu Byšiček doporučuji (ale pozor! nejbližší hospoda je až Řehačka). (06.05.2014)