Oznamuje sa láskam vašim
Režie:
Karel KachyňaScénář:
Karel KachyňaKamera:
Richard ValentaHudba:
Milan SvobodaHrají:
Lukáš Vaculík, Markéta Hrubešová, Antonín Procházka, Zdeněk Martínek, Miroslav Moravec, Karel Šebesta, Ladislav Lakomý, Bohumila Dolejšová (více)Obsahy(1)
Příběh lásky, která se zrodila v dobách nenávisti... Podzim 1944. Na Labi u Drážďan kotví česká nákladní loď, naložená tabákem. Pracují na ní dva čeští lodníci, Kája Svorník (L. Vaculík) a Bohouš Kotera (A. Procházka). Oba s vědomím inspektora tajně kradou vzácný tabák, který Bohouš prodává na černém trhu v Praze. Hlavně se ale věnují milostným románkům s německými dívkami, jejichž jména si zapisují do lodního deníku. Kájovi se jednoho dne podaří dostat do postele mladičkou Ulriku (M. Hrubešová). Zpočátku si od krásné zrzky udržuje odstup, stejně jako od ostatních Němek, ale brzy zjistí, že se do bezelstné dívky zamiloval, stejně jako ona do něj. Je však doba války a vyhlídky českého kluka nejsou v jeho novém vztahu zrovna růžové: Ulrika je totiž dcerou velitele zajateckého tábora a také snoubenkou nacistického velitele od letectva… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (120)
Není spravedlivé vůči divačkám, že Markéta se svlékala celá, zatímco Lukáš nikoliv. Na filmu je zjevně vidět fascinace pana režiséra mladou Markétou Hrubešovou....pokud jste podobně postiženi, první půlka filmu je přesně pro Vás:) Jinak je film poměrně jednoduchý, ale působivý. Láska snažící se překonat překážky války. A moc smutný konec, moc.... ()
Karel Kachyňa umí pracovat jednak s přirozeností a jednak s melancholickou atmosférou. Tady je navíc výbornej scénář, který sice na první dobrou hraje love story ve válečné době, ale podprahově zejména v poslední části zaznívají neskutečně silný věty a záverečná scéna s babičkou je podaná jako by mimochodem, ale má v sobě neskutečnou sílu.....oznamuje se láskám vašim, že tenhle film je pro vás jak dělanej. ()
„Oznamuje se láskám Vaším, že jsem zase tady a čekám….“ Už je to dost dlouho, co jsem viděl tento moc pěkný ale svým závěrem hlavně hodně smutný film. Přesto jsem dost tušil, co mám od tohoto snímku čekat. Závěr s rozbitým hrníčkem Ulriky na půl, který symbolicky dokresluje, co se ve skutečnosti stalo, je vážně hodně dojemný. Minimálně v první půli však sledujeme jakoby úplně jiný film. Vaculík s Hrubešovou jsou kouzelnou mileneckou dvojící, která si své štěstí užívá navzdory válečným poměrům. Na vážnější strunu nás přenáší Kájovo zatčení a jeho následné seznámení s otcem Ulriky. Za mě nejsilnější jsou ale pasáže, když je Kája po příjezdu do Prahy nucen hájit svoji lásku před svým otcem. „Neházej je všechny do jednoho pytle,“ snaží se ze všech sil, ale marně. Proti argumentům typu, „já jim stejně nevěřím, jsou v tom namočení všichni“, je to totiž jakákoliv obhajoba marná… ()
Vyborny film o vztahu ceskeho namornika a nemecke slecny na konci druhe svetove valky. Oba herci nezklamali a jde videt, ze milostne hratky jim nedelaly moc velky problem:-). Vyborna postava byla i ten " stryc " s kozou. Kachyna umel tocit skvele filmy, velice citlive a poeticky podane, osobne je to jeden z mych nejoblibenejsich ceskoslovenskych reziseru. Zaver filmu odehravajici se v rozbombardovanych Drazdanech je velice silny. Jedine, co bych vytknul je vedlejsi dejova linie s kradenim tabaku. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (11)
- Režisér Karel Kachyňa měl málo materiálu na natáčení, proto se mohla každá scéna natáčet maximálně třikrát. (M.B)
- Markéta Hrubešová se nechala slyšet, že během natáčení byla do Lukáše Vaculíka zamilována až po uši. (Duoscop)
- Kniha „Oznamuje se láskám vašim“ je živá vzpomínka na kamaráda, který to vše prožil, a německou dívku, kterou přesvědčoval, že si ji vezme. Ona tomu uvěřila, zůstala v Drážďanech, i když její rodiče se z města vystěhovali, protože věděli, že bude bombardování. Tam také zahynula. Ten kamarád si to celý život vyčítal,“ prozradil autor knižní předlohy filmu Karel Zídek. (sator)
Oznamuje se láskám vašim je žel film zcela průměrný. Na Kachyňu rozhodně velmi slabý. Přitom vychází z výborně napsané knižní předlohy... Právě knižní předloha je ovšem také kamenem úrazu, protože román (byť v tomhle případě jde spíše jen o novelu) je obvykle materiál pro filmové zpracování příliš obsáhlý a je nutné v něm rozsáhle škrtat a zachovat jen to nejpodstatnější. Co ovšem rozhodně ztratit nesmí, to je atmosféra a také zorný úhel vypravěče... Pokud autor scénáře knižní předlohu takhle razantně neprošktá a nezachová jen to skutečně podstatné, vznikne obvykle dosti únavný a klipovitý sled scén, často pouhých "živých obrazů", řazených za sebou takřka bez ladu a skladu. A přesně to se tu "podařilo". Ba co víc, tvůrci nejen že z předlohy dosti otrocky přebírají i mnohé okrajovější scény a motivy, dokonce mnohé další scény, dialogy a motivy přidávají, což už je úplně nepochopitelné... Nejen že tím děj ještě zahušťují ale navíc jej posouvají citelně jinam... V knize není ani výslech, ani rozhovor s otcem Ulriky, ani prohlídka lodi policií, ani blechy, ani sbírka podvazků, ani dopisy psané Ulrikou do Čech, ani Karlův telegram Ulrice, ani díky tomu informovaní rodiče... Co v knize naopak je, a to velmi silně přítomné, to je napětí, které by bylo možné vyjádřit pojmy "my" a "oni", "naše" a "cizí", v dané situaci vyšponované na maximum válečnými událostmi. Právě tohle činí z jinak vlastně poměrně banálního milostného příběhu v knize skutečné drama (samozřejmě spolu se závěrečným bombardováním). Přesně to ale také tvůrci filmu takřka úplně pominuli. Problém je přitom už v tom, že je film natočen prakticky kompletně v češtině, takže si divák vlastně vůbec neuvědomí že drtivá většina jeho dialogů by měla být pronášena německy. Tahle okolnost je mimochodem i nesmírně důležitá součást rozhovorů mezi Ulrikou a Karlem. Tvůrci filmu ji ovšem nahradili běžným milostným žvatláním s mnoha zdrobnělinami a dalšími krásnými nesmysly, které ovšem v dialozích vedených německy Čechem s rodilou Němkou v žádném případě nemají co dělat... Asi z obavy, aby film nevyzněl jako kritika socialistických poměrů navíc z filmu zmizely i různé "totalitní manýry", jakými je všudypřítomné špickování a z něho plynoucí strach, bdělá domovní důvěrnice, fakt že doma se říká něco jiného než na ulici, že lidé vstupují do různých organizací jen proto aby mohli jakš takš normálně žít, a možná právě proto se do něj naopak dostalo brutální násilí výslechu, protože to přece "Němci" v podobných filmech běžně dělají... Samozřejmě ano, není to úplný propadák, rozhodně neurazí ale také nijak moc nenadchne. Kdyby se to točilo o pár let později a v německo-české koprodukci, možná s jinými herci (v roli Ulriky by byla naprosto skvělá mladičká Julia Jentsch) a rozhodně i za jiné peníze, mohl to být film hodný nějakého toho zlatého lva či medvěda. Takhle je z toho spíše podivně nedotažený pokus, který si všichni pamatují hlavně pro na svou dobu nezvykle explicitní nahotu... Velká škoda... Přitom vyrovnávání se s vlastní bolestnou minulostí, s nacionalismem, s totalitním tlakem, hledaní obecné lidskosti, to všecho je stále velmi aktuální a bolestné... Celkový dojem: 65% Zajímavé komentáře: sportovec, Sfinkter, zelvopyr () (méně) (více)