Korunní princ

Od loňského Štědrého večera (Princezna a písař) byl vyměněn scénárista a je to znát. Na příště ještě vyměnit režiséra a už by to snad mohlo mít nějakou úroveň. Stále ještě vázneme v rozbředlosti, v absenci formy, ale aspoň sám příběh tentokrát není hloupý a způsob dějového rozprostření zápletky je velmi dobrý. Je zde přítomna i tvůrčí žánrová sebereflexe, považte: Nikoli nejmladší, druhý či třetí princ je tím k vítězství předurčeným naivním dobrákem, naopak je jím legitimní následník, překonávající úklady mladšího bratra (škoda jen, že je nám toto schéma hned od úvodních titulků servírováno tak polopatisticky - hodnověrnost celé královské rodiny se tím dost snižuje). Onen následník pak klasicky vysvobodí princeznu zabitím draka, načež zmizí, což bývá často spojeno s lživým přisvojováním si oné zásluhy nějakým vyděračským podvodníkem - zde naopak je to sám hrdina, který bude svůj hrdinský čin popírat (protože si ho nepamatuje; mimochodem souboj s drakem, jemuž pekelně smrdí z tlamy, je překvapivě dost pěkný, včetně chování prince i princezny v jeho průběhu a bezprostředně po něm). Základní zápletka, tedy opakované ztrácení paměti a na ní závislého vědomí vlastní minulosti i identity, je nejen vhodným prostředkem k naznačené žánrové reflexi, ale spolu s opakovanými návraty vygumovaného prince na stejná místa ustavuje archetyp hrdiny, který musí stále znova procházet touž cestou. Celé to je navíc podáno vtipně, srov. seznámení s Cecilem (jehož představitel Plesl má našlápnuto k tomu, stát se novým pohádkovým guru, srov. jeho nedostižného komořího v Kdyby byly ryby), či návštěvy u zlého čaroděje, který si to z něj málem hází a ve své napruděnosti si ani neuvědomuje, že páchá dobro (výběr Abrháma pro tuto roli vyznívá jako velmi dobrý tah, ačkoli jak od něj, tak od Plesla mohl režisér žádat rozhodně víc, než s čím se spokojil). Také oba princové i princezna jsou pojati i sehráni velmi chvalitebně, zvlášť bych vyzdvihl netypického, zato typově dokonalého Kříže ve vedlejší roli padouchova sluhy. Naopak oba rodičovské královské páry patří k slabinám filmu - jejich pojetí je velmi slabé, specifický přínos pro příběh či zábavu nulový a s vyjímkou Freimanové, jejíž královna má jistou úroveň i šmrnc (což žel v kontextu nijak nevyzní) úroveň pohádky nezvedají ani jejich představitelé, jakkoli patří k druhdy nejpřednějším tvářím čs. tv obrazovky. Nic z toho naopak neplatí o Bokové-Liškové, jejíž mladá hostinská sice taky patří k odfláknutým postavám, ale je alespoň nic nekazící ozdobou. Summa: Pohádka postavená na opakovaných zvratových "Dobrý den" momentech mě bavila, myšlenkově zaujala a v dlouholeté bídě tohoto žánru patří určitě k těm lepším kouskům. (25.12.2015)

Noo, tak to bylo příjemné překvapení. Na to, že jsem si to pustila jen tak z nudy ... Určitě to nedosahuje takové úrovně, jako jsou pohádky S čerty nejsou žerty nebo Anděl páně, ale i tak tomu dám plnej počet, protože jsem se dost pobavila. Kříž s Hádkem naprosto boži. Vlastně celé to bylo herecky dobře obsazené. Všichni to zahráli dobře a hlavně vypadali přirozeně, což v dnešních pohádkách tak časté není. Ze začátku mi trochu neseděl princ, takovéhle typy moc nemusím, ale nakonec se dobře osvědčil. Akorát trochu delší, než muselo. Když po třetí ztratil pamět, tak mě málem jeblo. (28.07.2016)

Nestihl jsem prvních pět minut, a tak netuším, jestli ústřední princ Honza měl stejně vygumovanej výraz jako po zbytek filmu, ale ten vygumovanej výraz rozhodně Děrgel zvládá na jedničku. Kryštof Hádek frajer. Evička vyrostla z role princezny až příliš rychle, si myslím. Kříž a hlavně Abrhám luxusní! Jinak celkem pohodová štědrovečerní prča, která trpí asi jen tím, že tak vygumovaná jako výraz prince Honzy bejt neměla. Zkrátka je vtipný tím, jak je to vlastně tupý. Jo a drak se zoufale nepovedl, jako by ho dělal student prvního ročníku počítačový animace. // 24.12.15 ze souboje "nových" štědrovečerních pohádek vychází vítězně Korunní princ, a to asi nejen tím, že má v každým případě sympatičtější postavy, ale i faktem, že je to přeci jen pořád televizní film, ale ve své podstatě mnohem líp vypadající než tři bráchové, kteří šli o hodinu a půl později na nově. A za to všechno si nakonec po ohromným zklamání v podobě Tří bratrů zaslouží o tu jednu hvězdu víc. (24.12.2015)

Dobré to bylo. Janák se scénáristou Hudským se inspirovali ve světě tu u Shreka, tu u Hvězdného prachu, tu u Příběhu rytíře, a smíchal dohromady něco, co sice není takovou tou milou, ryze českou pohádkou, ale zato to funguje samo o sobě. Příběh je vtipný a relativně zajímavý, humor funguje a ústřední pár je sympatický a fandíte mu, Děrgel s Josefíkovou navíc opravdu vypadají jako filmová princátka. Lokace jsou velmi pěkné (Kokořín, Křivoklát), ale co potěší nejvíc, to je herecké obsazení. Kryštof Hádek coby závistivý druhorozený princ je přesně slizký, Pavel Kříž je fajn coby přitroublý sluha Pakosta... a pak tu máme české herecké zlato: Josef Abrhám, Ladislav Mrkvička, Jaromír Hanzlík, Veronika Freimanová, Petr Štěpánek. Tyhle bardy jsou už dlouho v pohádce neviděla, takže jejich přítomnost mě velice potěšila. Jedna z mála novějších pohádek, na které se ráda podívám znovu. 70 % (29.12.2015)

K obrazovce jsem usedala s vědomím, že klasickou pohádku dnes někdo těžko zplodí (pokud ano, stane se zázrak), s náladou přijmout nadsázku a s dobrou Whisky v ruce. Tyto tři aspekty (především ta třetí) sehráli svou roli a u pohádky jsem se nenudila. Dvojice Kryštof Hádek – Pavel Kříž byla skvělá a vtipná. Kříž jsem jen udělala jen nad přiblblou hudbou na turnaji, roztleskávačkami a divným drakem. Nevím jak děti, ale mne jako dospěláka výsledek uspokojil. (25.12.2015)