Případ mrtvého muže

Normalizační brak o tom, jak komunistická SNB a rozvědka byli hodní, a špióni že Západu zlí. Nelze tolerovat dobrou režii a pár dobrých herců. Je to komunistické svinstvo! Nacistické propagandistické filmy také měly také dobrou režii. Jedna hvezda a to jeste s velkym sebezaprenim! Mělo by se promítat jenom jako příklad proč nevolit populistické strany v dnešní České Republice! (07.07.2019)

Snímek vychází ze skutečného případu, který by vyzněl nepoměrně zajímavěji, kdyby se filmaři věrněji drželi skutečnosti. Páni z Stb ale identitu zadrženého muže nikdy nedokázali uspokojivě osvětlit, což se v době nastupující normalizace nehodilo, takže bylo nutné vyrobit případ ideologicky poplatný své době. Československá veřejná bezpečnost tedy úspěšně zlikviduje ďábelský plán západní špionážní centrály. Konvenčně napsaný scénář a konvenční režie neumožňují vznik dobrého filmu, ale minimálně Július Vašek v hlavní roli je coby západní agent zajímavý a Jaroslav Moučka si střihl svou obvyklou roli sympatického kriminalisty. Celkový dojem za tendenční film: 25 %. (14.07.2010)

Jedna z vln normalizační zábavní produkce. Další počin z doby, kdy produkce zavedeného filmařského týmu pro kriminální velkovýrobu rychle přerostla v rutinní obživu a nedosahuje úrovně Tajemství zlatého Buddhy z předchozího roku, i když poctivý technický základ si udržuje. Režijní nedotaženosti jen podporují schematickou strnulost scénáře. Publicisticky dokumentární zpracování případu tajemného muže z let cca 2005 pro mě ovšem bylo fascinujícím příběhem. (22.02.2014)

Zajímavé téma a solidně odvedená práce charakterizují tento v populárně-dokumentárním stylu natočený snímek. Patrné normalizační směřování se pochopitelně nezapře, ale přece jenom se v mezích možností přistupuje k samotnému příběhu jako k příběhu a k jednotlivým osobám jako k životným postavám z masa a kostí. Samotní herci nezklamali, aniž bychom je však mohli nějak zvlášť pochválit. Dnes asi už úsměvně působí nejspíš pouze imaginární landmanschaftské "špionážní" aktivity a vůbec postava pravého německého "Böhmea", který je svým způsobem vlastně taky vlastencem, i když třídní otázka mu naprosto nic neříká. (11.12.2004)

Když si někdo znalý poměrů čte titulky a čte jména jako Toman, musí mu být jasné jaký level propagandistického smrádku asi tohle dílko má. Obzvláště pokud ještě natáčení dohledovalo ministertvo vnitra o čemž se úvodní titulky také nezapomenou zmínit. Tentokráte se nejedná o klasickou kriminálku, ale o socialistický špionážní politický thriller ... :-). Západ s emigranty k nám do republiky posílá agenty s tajnými úkoly jak škodit republice. Pomáhají jim emigranti, kteří za mrzký příslib získání občanství v hostitelských zemích těmto záškodníkům pomáhají. Naštěstí naši soudruzi příslušníci v čele se soudruhem Pláteníkem Moučkou nespí a zprvu zašmodrchaný případ geniálně rozpletou. Kdepak, na naše mazaný soudruhy si nějakej emigrant či záškodník nepřijde!  Osobně bych za sebe řekl, že téma muselo být asi i v tom roce 1974 už poněkud vyčpělé. Pochybuji, že tohle někoho z tehdejších pracujících bavilo a kousal si u toho napětím nehty. Ve filmu se mihne velmi mladičký hošík s blond vlásky jménem  Miroslav Vladyka a poprvé jsem ho v záběru málem nepoznal. Oceňuji snahu vše hodit do hávu padesátých let, auty počínaje a kostýmy konče. V tomhle bylo obsazení herce Moučky geniální, protože ten od dob Stalina svůj účes prakticky nezměnil až do své smrti a tak působil opravdu autetincky! :-). Dávám za 2 odhozené kabáty býkovi pod nohy. * * (17.10.2023)