Děrsu Uzala

Dosť drsný, ale popritom veľmi pôvabný film po všetkých stránkach. Tak ako sa účinkujúci učia od Dersuho, tak isto sa aj divák oboznamuje so svojimi chybami a uvedomuje si aký konzumný skazený svet žijeme na jednej strane, a na druhej strane môže žasnúť nad jeho dobráckou nepoškvrnenou dušičkou. Ja viem, že komentáre by v žiadnom prípade nemali byť typu najlepší film..., ale najlepší, najúprimnejší, najpôvabnejší film vo svojom žánri. Podobné filmy: Nanouk, The Naked Prey, Himalaya. (04.09.2010)

Mystický film zabývající se postavou Děrsu Uzaly, jeho splynutím s přírodou i jeho neschopností žít městským životem. Pohodlí domu je mu nepohodlím a není schopen pochopit, proč nemůže žít alespoň ve stanu na zahradě. Příběh velmi pěkně ukazuje, jak je těžké se vymanit z nějakých zvyklostí, z nějakého způsobu života, jak je těžké vymanit se z minulosti. (22.05.2015)

Kdyby mu radši koupil brýle místo nové vintovky mohl děda běhat a lovit v tajze ještě teď. (12.12.2015)

V hlavní roli sibiřská příroda. Lovec Děrsu Uzala po smrti své ženy a dětí na neštovice žije v tajze a přesouvá se tam, kde je zrovna zvěř. Náhodou potkává vojenský oddíl, jenž má za úkol zmapovat část neobydleného území. Protože jsou jeho znalosti pro výpravu neocenitelné, stává se jejím průvodcem. Konfrontace jeho pohledu na svět s pohledem ostatních vojáků působí více než zajímavě. Co všechno je podstatné a co naopak nemá vůbec smysl, když člověk žije v hluboké přírodě. (16.06.2007)

Akira Kurosawa na základě Arseňjevovy knižní předlohy stvořil nezapomenutelný filmový skvost. Oslavu přátelství, ryzích lidských vlastností i divukrásné přírody spojil v úchvatnou podívanou. Tyto tři faktory postupem času nenápadně (a hlavně díky homo sapiens) degenerují a tak není na škodu si je znovu a znovu připomínat. Ve filmu se toho (zdánlivě) až tak moc neděje, dialogy jsou střídmé, ale jejich smysl a myšlenky divákovi rezonují ještě dlouho po skončení a film i přes velkou stopáž uteče jako voda a diváka nenápadně vtáhne a současně naladí na stejnou vlnu. Krásné záběry panenské ussurijské přírody, strhující herecké výkony (obzvláště Maksim Mundzuk v roli sibiřského lovce je opravdu nezapomenutelný), střet odlišných kultur i postupně sílící vzájemný respekt i přátelství, což všechno dohromady se Kurosawovi podařilo znázornit opravdu nezapomenutelným způsobem. Přiznám se, že zpočátku jsem si musel na způsob vyjadřování Uzaly trošku zvykat, ale ta jeho moudra zaujala okamžitě a většinu z nich jen tak nezapomenu. (25.04.2018)

Opravdový filmový poklad. (14.08.2010)

Tomuto se přesně říká "oslava prostého člověka". Bodrý samorost, "krásná duše" Děrsu žije skromný lovecký život v úctě a sepětí s přírodou, ve městě (civilizaci) je ztracen. Sympatický, poeticky lidský snímek vypráví o pevném přátelství v drsné, ale nádherné krajině sibiřské tajgy; plyne poklidně, (i) když dramatičtější události protahuje více, než by bylo záhodno. (02.06.2020)

Příběh o lovci, který žije celý život v přírodě a je s ním v podstatě spjatý. Inteligentí a moc chytrý Děrsu na mne udělal mnohem větší dojem, než jsem myslel, ale někd yto bylo opravdu trochu zdlouhavé. Rusko natočilo docela hezký a kvalitní film. (29.03.2013)

Spätosť s prírodou a spätosť s ľuďmi, teda priateľstvo. Vlastne pre Dersu je to to isté, lebo všetky živé bytosti, zvieratá aj živly nazýva ľuďmi. Lekcie prežitia v tajge rozdáva svojmu kapitánovi, ale lekcie života v meste mu nejdú. Film je ako zbierka príbehov trochu nesúdržný, nájdu sa pekné myšlienky, aj veľmi pekné, vyrozprávané s vtipom a zvláštnym jazykom. Len je to po väčšinu času dosť únavné a medzi silnými pasážami je množstvo voľného času, možno na vlastné myšlienky. –––– Hnev vetra strašný. Hnev vody strašný. Hnev ohňa strašný. Oheň, voda, vietor, traja silní ľudia. (22.04.2014)

Umělecká hodnota tam je. Kresba obrazů z tajgy je velmi uklidňující. Děrsu ve svém habitatu a pak mimo něj... objevování/ničení nových a starých světů 🐅🌲🏔️. 67%. (19.01.2024)

Moc se mi to líbilo. Vyobrazení přátelství hlavních představitelů se obešlo bez zbytečného sentimentu, přesto nepůsobí chladně. Při úspěšné záchraně Dersy z řeky jsem se tetelil blahem jako zbytek osazenstva výpravy. Maksim Munzuk byl prostě fantastický, řekl bych že mi byl kromobyčejně sympatický... (20.10.2009)

Nádherný film. Poprvé jsem ho viděl v rámci školní povinné návštěvy kina. Ovšem pro tyhle účely to určitě není vhodný film. Děti na školním představení tohle dílo těžko docení. Stejně tak, jak je film citlivý a krásný, vyžaduje také citlivého, vnímavého a soustředěného diváka. Proto jsem film vychutnal až po letech. Je v něm ukrytá pravda o životě. Citlivě vyjadřuje situaci člověka, když mu už zdraví dobře neslouží a je na konci své životní cesty. (01.08.2010)

Děrsu vychovaný přírodou a velmi čestný muž, který si žije ve svém vlastním světě, dělá průvodce skupince vojáků, kteří dělají průzkum hor. Tento dobrodružný film má své jisté kouzlo a přirostl mi k srdci, jediné, co se mě na filmu moc nelíbilo, byl střih a dlouhé pasáže bez dialogů, kde na sebe herci jen koukali. 80% (24.09.2011)

Sovětskej svaz, Sovětskej svaz, nenajdeš na něm pražádnej kaz... Ale za to v něm najdeš Děrsu Uzala :o). Jméno Akira Kurosawa, autora výborných a osudových Sedmi šaolinů mi dávalo jakousi naději, že by tento film mohl být překvapením. Ááá bohužel se překvapení toho, že bych se dočkal od sovětů něčeho kloudnýho nedostavilo. Ve filmu se najde pár užitečných rad jak přežít v tajze, nejvíc mě zaujalo postavení si nocležiště z trsů slámy. No ale jinak je film prakticky o ničem, prostě jenom putování tajgou s tímto krapet pošahaným průvodcem. Samozřejmě, že spousta uživatelů budou i tady mluvit o srdečnosti, smyslu života, úcty k přírodě, ale mě tento nezáživný příběh nechává stejně ledově klidným jako noc v zimní tajze. Daleko srdečnější a záživnější je o "trošku" novější kousek - In to the Wild. Děrsu Uzala mě jenom utvrdil v tom, že z tak prašivý země jako byl Sovětskej svaz prostě dobrej film nikdy nevzešel (sorry dědku Mrazíku :o) ). Ale abych nekřivdil jenom rusákům, tak toto je práce japonského rejži, který podle mě šlápnul hodně vedle. Šaolini jsou prostě šaolini a rusáci dycky zůstanou proradnými rusáky... Teď když to tak čtu si uvědomuju jak moc tento národ nemám rád... (23.12.2010)

Je to moc dlouhe...to je prvni co me napada. Pritom mi delka filmu vetsnou problem nedela, ale tady je to nejake markantni...mozna ma pravdu kolega betelgeuse... :-) Radsi si pustim Bileho Bima... :-) (29.05.2011)

Hooodně mi Děrsu evokoval michalkovovu Urgu - podobná humanistickoekologická rezonance. Závěr je až dokumentárně syrový, zbytečné kudrlinky Kurosawu nikdy nezdobily. Nejlepší scéna - "Kapitán, teď rychle... nebo my umřít." ..... a slunce pomalu zapadá. (10.04.2007)

Kurosawa upustil od samurajov ........ a rovnako natočil skvelý film.Jeden lovec, jeden kapitán, veľké dobrodružstvo v sibírskej tajge a jedno veľké priateľstvo na život a na smrť.Tak v skratke napísané.Verte, ale že tento film ponúkne viacej než len toto klišé môjho komentára. (01.02.2011)

Zrak, čich, sluch a hmat větru, vody i země. AK nahrazuje rytmus lidského (i člověčí smysly) rytmem (a smysly) přírody. Podle měřítek člověka předlouhé ticho, ovšem ticho pestré, takové, pod jehož vrstvami nalezneme řečiště vod života. Není tentokrát orientováno k jedinci jako v jiných režisérových filmech, hlavní role (věnovaná se zjevnou pokorou) patří celku, ze kterého je člověk malicherným útržkem. // Ona scéna z pláně: syrová prapohádka. Do západu slunce musíš, jinak zemřeš. Hrůza v dechu i pohybu, ale i nehybnosti vůkol. A zejména údery stále níže klesajícího slunce. Z paměti nevytrousitelné. (11.02.2011)

Капитан! Капитан! Твоя худой человек! Príbeh dokonalé stvárnený, v ktorom niet vyslovene nevydarenej scény, alebo prebytočnej. Každá jedna má svoje miesto v dokonalom koncepte. Radosť sledovať. (23.02.2013)

Perfektně zpracovaná předloha Arseněva. Nevím jak to popsat, ale filmy Kurosawy na mě pokaždé dokáží zapůsobit silným dojmem. Pět. (23.12.2006)