C. a k. polní maršálek

Vďaka titulnej piesni a následnému interaktívnemu prepojeniu s internetom som zase o čosi múdrejší. Pohľad do googlu prezradil, že es šálek v refréne pesničky je vlastne vojenský plechový ešus. V s vyznením piesne i filmu si myslím, že hranatý tvar tohto ešusu "zdobí" nielen hlavu poľného maršála, ale všetkých mocibažných, veliacich uniformistov strpčujúcich každodenný život väčšiny z nás tisíckami nezmyselných príkazov a zákazov - a rozhodujúcich spravidla kdesi v teple svojich prekúrených, zaprdených úkrytov. (13.12.2011)

V roce 1930 explodovala v pražských biografech bomba jménem C. a k. polní maršálek. Že se jednalo o mimořádnou událost, která bezkonkurenčně drtila pomyslné žebříčky divácké návštěvnosti v pražských i mimopražských kinech, je bez diskuze. Lamačův film překypuje vtipem, situačním humorem, hýří originálními režijními nápady. Ale především nabízí vděčný ring pro Vlastu Buriana a jeho vodopád poťouchlostí, drobných impertinencí, neodolatelných průpovídek a brutálních frků, jimiž poráží již celé generace vděčných diváků. Stačí to? Jak komu a jak kdy. Leccos už nezabírá, něco je dávno passé a některé Burianovy vtípky naopak dokáží vyvolat smích i při dalších reprízách. Jedno je ovšem nezpochybnitelné – nekorunovaný král komiků tehdy dobyl trůn, kde sedí podnes. A plným právem. Haló? Feldruf klášterní tajemství... Musím oznámit, že nám chcípnul kanár, poněvadž měl nohu udělanou ze sirky, ergo protézu, vlítnul nám na kamna, škrtnul si vo plát a uhořel. Poklona uctivá, poroučím se. Jdu bumbat. (05.10.2008)

Milý průkopnický film české kinematografie, jehož nedokonalosti vůbec nesnižuji kvalitu z požitku. I oko nepříliš pozorného diváka pozná znatelný přechod mezi němým a zvukovým filmem. Ze "studijního" hlediska to je však zajímavé pozorování. Stejně jako ranné výkony hvězd českého prvorepublikového filmu - Theodor Pištěk, Čeněk Šlégl, Jaroslav Marvan, Vlasta Burian aj. - tedy výborně poskládaná skupina herců, která se později potká ještě v mnoha filmech. (27.12.2008)

Kategoricky nesouhlasím s tím, že je zde Máňa s Hronem navíc. Nejen jako pár měli své fandy. Dále je tu pěkná Olga Augustová jako pikantní Pavla Garbo. K Burianovi se vyjadřovat nemusím, ale Karel Lamač to tímhle filmem vyhrál na všech frontách. Kdyby ne, tak český film by měl mnohem větší problémy se zvukem a v Berlíně by musel opustit Anny Ondrákovou pro údajnou neschopnost mnohem dříve. Tehdy se ovšem ještě nevědělo, že na to bude potřebovat Magdu Schneider a Pepu Goebbelse. (15.02.2009)

Těžko posoudit, jestli se jedná o první takzvaný převlékací film, ale faktem je, že tento námět byl později použit nesčetněkrát a používá se dodnes. První zvukový film Vlasty Buriana, a také první role postav v uniformě, který ve své době předčil očekávání. Údajně byl jeden z nejúspěšnějších evropských filmů a co si budeme povídat, svým humorem pobaví i dnes. Zub času samozřejmě filmový pás tak zaneřádil, že je div, že se na to dá ještě vůbec koukat. Mnohé scény nezapřou přílišnou divadelnost, ale tady nejde tak ani o děj, jako o dialogy. A na ty byl Vlasta Burian skutečně machr. Právě zvukový film jeho herecké umění a hlavně komediální talent značně povýšil. "Co na mě čumíš jak tajemný hrad v Karpatech? Ty nevíš, kdo jsem?" Jedna z mnoha nestárnoucí hlášek, která i přes ta ohromná léta jejich stáří stále pobaví. A o co tady vlastně jde? Vysloužilý setník František Procházka neodolá pokušení a oblékne si uniformu vrchního velitele rakouské armády. A jak už to tak bývá, je za něj skutečně považován. A tak se začnou dít věci. "Tohle je regiment? Tohle je horda splašenejch guvernantek!" Plejáda humorných situací a k tomu dodnes známá písnička, která svým způsobem započala tradici Burianových filmů. Z počátku v každém nějakou má. A platí filmový fakt. Kdo z českých diváků nezná C. a k. polního maršálka, jako by nebyl. (18.04.2020)