Tenkrát na Západě

Tenkrát na Západě jsem viděla tenkrát, když jsem byla ještě mladá a krásná :D Už si ani nepamatuji, jestli se mi to líbilo, nebo ne. V dnešní době mě zase odrazovala délka filmu, ale pro krásné modré oči Charlesa Bronsna, jsem se hecla. Překvapilo mi, že film utekl jako voda, i když ve finále se tam toho zase tolik nedělo. Ale charisma hlavních představitelů bylo natolik silné, že jsem nedokázala odrthnout zrak. Ústřední melodie natolik dokonalé, že je znáte, aniž byste film viděli. A závěrečné rozuzlení skvělá tečka v celém příběhu :o) (13.11.2019)

Príležitosť vidieť tento film som za svoj život mala hádam stokrát,nikdy ma však nenapadlo pozrieť si ho celý.Človek zrejme musí na určité filmy dozrieť,aby dokázal patrične oceniť ich kvalitu a krásu.Doteraz to bola len hudba,ktorú som poznala a obdivovala,dnes je to celý tento úžasný film.Henry Fonda mi nesmierne učaroval,takú obrovskú charizmu som ešte u žiadneho herca nevidela.Vtedy na Západe je bezpochyby jeden z najvzácnejších skvostov v celej filmovej histórii a ja mám v tejto chvíli z celkom pochopiteľných príčin neprekonateľné nutkanie znížiť počet hviezdičiek viacerým filmom. (25.11.2013)

Když jsem tenhle film viděl naposledy, byl jsem malý kluk, který zbožňoval kovbojky, a klasika Sergia Leoneho mi zákonitě přišla podivná, rozvláčná, nepříliš "dramatická"... Stačilo pár let a došlo mi, že Tenkrát na Západě je mnohem víc než westernem naprosto strhující ukázkou dramatu, kde žánrové doplňky z Divokého Západu slouží pouze jako kulisy. Leone soustředil ohnisko vypravěčské perspektivy do detailu a polodetailu skvostně zkomponované kamery Tonina Delli Colliho; je skoro neuvěřitelné, že snad půlka filmu se koncentruje na tváře herců. Ta tíha, spočívající na expresi tváře, je neskutečná a stejně tak je neskutečné, s jakou grácií ji herci nesou. Až expresionistický důraz na oči zvládá Bronson i Fonda se sošnou strnulostí, která bere dech, naopak sexy kukuč Claudie Cardinale má v sobě nestárnoucí půvab – křehkost, zrádnost, svůdnost. Archetypální příběh mstitele podává Leone tak neuvěřitelně osobně, soustředěně a procítěně, že by člověk silnější film jen těžko hledal. Navíc geniální soundtrack Ennio Morriconeho zesiluje všechny emoce desetinásobně. V čem Tenkrát na Západě trumfuje nad všemi ostatními westerny? Není to příběhem, efektností přestřelek... je to něčím, co by klasický filozof nazval filmovostí filmu. Tenkrát na Západě je jeden z nejfilmovějších filmů, co znám. (19.06.2005)

Westernový opus jehož sledování zaručuje absolutní blaho diváka. Jediná záporná role Henryho Fondy v celé jeho kariéře nemohla být "lepší", Charles Bronson nikdy nebyl větší machr a Claudia Cardinale je neskutečně krásná. Hudba je tady tak dokonalá, jako snad v žádném jiném filmu nikdy nebyla. Skvost mezi filmy. (16.03.2011)

"Tví přátelé mají vysokou úmrtnost, viď Franku." Přiznávám, že mi nikdy nebylo na Západě tak dobře, jako v tomto na prvním pohled loudavém westernu. Kaubojové, pokud netasí, přitom nikam nespěchají, jejich motivace se odhaluje s očividnou leností, jejich hlášky, s ďábelskou frekvencí jedna za hodinu, suše skřípou mezi zuby a napětí by se v každém okamžiku dalo krájet dle libosti na kostičky, hranolky či jehlánky. Největší silou snímku je však hudba Ennia Morriconeho, při které mi naskakuje husí kůže a při pohledu do očí Jill se ve mně zase probouzí touha chránit její "počestnost" se Smithy & Wessony zavěšenými proklatě nízko. (21.07.2011)