Pro hrst dolarů

Klidně bych hodnotil i nejvyšším počtem hvězdiček, avšak chci-li vyjádřit vzestupnost Leonových westernů, resp. vyrovnanost prvních dvou z dolarové trilogie a velkolepost jeho vrcholných westernů (Hodný, zlý a ošklivý a Tenkrát na západě), musím zůstat u silných 4*. Clint Eastwood v tomto počinu předvedl, že role drsných chlapíků s kamennou tváří, kteří toho moc nenamluví, ale o to rychleji střílejí, mu skvěle sednou, stejně tak jako pončo a vesta na košili. Pro hrst dolarů se vyznačuje také skvělým zpracováním a brilantní hudbou mistra Morriconeho, jehož ústřední motivy (nejen) westernových skladeb si budete pohvizdovat ještě dlouho po skončení filmu. (31.01.2015)

I když je Pro hrst dolarů prvním westernových počinem od mistra Leoneho, nechával jsem si ho až na konec, a celou trilogii viděl opačným způsobem. Jsem za to rád, protože takhle po zpátku vidím lépe a jasněji, jak Leonemu stoupal skill. Tady je to opravdu hop nebo trop a není si ve všem úplně jistý, a proto na spoustu detailů zapomíná, takže je to jasně nejhorší díl, ale přesto už na počátku fungovala chemie mezi Eastwoodem, Morriconem a mistrem režisérem, kterou v přístím díle dovedli k dokonalosti a u hodného, zlého a ošklivého k nadpozemské slasti. Určitě to na pět hvězdiček není, ale jelikož jsem Leoneho fanda a ještě nikdy jsem nedal jiné hodnocení, než plné, proto to nebudu měnit ani tady. (27.06.2008)

Díky Bohu za tak výjimečnou konstelaci hvězd a za spolupráci celého vesmíru, jenž umožnil roku 1928 zrození někoho tak výjimečného jako je Ennio Morricone. Každý snímek, který je obdařen hudebním doprovodem tohoto génia, se nadosmrti řadí k zářivým hvězdám filmového nebe. Zážitek je umocněn o to víc, pokud se režisérské židle chopí další talentovaný a velice schopný člověk. Luxusní dortík olemovaný hereckými třešinkami pak časem na své kvalitě a chuti neztrácí, ale naopak stále jen přidává. (16.01.2019)

Vyprahlá prérie všude kolem, ženy, které se mladé stávaly vdovami, hrobník, který v ďábelském tempu stlouká rakve a pravidla, která vlastně ani pravidly nebyla. Tak by se dalo ve stručnosti charakterizovat pohraniční městečko v Novém Mexiku. Nehostinné místo, u jehož opuštěné studny se objeví bezejmenný pistolník, se brzy opět rozezní salvami z pušek a pistolí. Jenže tenhle pistolník není tak úplně hloupý a zatímco se jeho vinou likvidují dva zločinecké klany, on si slušně mastí kapsu. Když v roce 1964 angažoval režisér Sergio Leone vcelku neznámého amerického herce a totálně překopal klasický americký žánr, netušil, co tím rozpoutá. V italsko-španělských reáliích se tak zrodila klasika, citovaná nejedním filmovým slovníkem. Divoký západ je tu totiž představený v celé své krutosti, podřízený honbě za penězi a dokonale se rozcházející s dříve neochvějnými pravidly.. Leone, Morricone a Eastwood – trojice k pohledání.. (31.08.2010)

TV/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 10/10 Výprava 8/10/// PLUS: krásná Morriconeho hudba, je možná střídměji dávkovaná, ale to je proto, aby vždy vynikla v plné síle, Clint Eastwood (nebo spíš jeho postava) je frajer s citem pro spravedlnost, který ale není nezastavitelný nebo nezranitelný a dostane se i do úzkých MÍNUS: film působí menším, nebo méně výpravným dojmem, chybí tu parťácké pošťuchování, které nalezneme v pokračování./// Shrnutí: Dlouho mě film míjel (fakt si myslím, že jsem ho v dětství neviděl) a přesto nebo právě proto jsem si ho teď skvěle užil. Je výborný ve všech možných směrech. Třeba není dokonalý a na úplnou špičku ještě kus chybí, ale po právu se řadí k tomu nejlepšímu a jeho význam pro žánr je neoddiskutovatelný./// Celkem 84%/// (03.02.2024)