Ženská na vrcholu

Ak je v hlavičke filmu napísané : komédia, a u jej premietania sa takmer nikdy nezasmejete, značí to veľký a závažný problém. Toto sa nedá pochopiť. ..... Film od priepasti drží snáď len to, že na takmer dvojhodinovú dĺžku nenudí a nie je trápny. Navyše naturalistická krajina Tatier dáva k divákovi taktiež malé plus. ...P.S : Chudák Alois Fišárek. Tady to v strihu bolo veľmi zlé, chaotické. Nechápem, že tento velikán českého strihačškého filmu sa dokázal podpísať na tento film. (05.05.2020)

Odporná nesnesitelná klasická propaganda typu: ve městě je to na hovno, ten opravdový život je jen na horách/na vesnici/v lese/na ostrově/dosaďte si cokoli. "Příběh" bez vtipu, napětí, sympatických postav (nebo aspoň jedný!), vlastně celé bez příběhu. Předvídatelné od prvních pěti minut. K tomu dva příšerní dětští neherci, ta holka naprosto bez talentu, a k tomu neumí mluvit (viz "k čemu mi by to bylo?"), ten chlapec zas s tak uměle předstíraným nadšením, že je z toho člověku blivno. Proti tomuhle jsou Muzzikanti skvělou zábavou, a tímto se jim omlouvám. (15.05.2020)

Tatry, Vánoce 2019, lyžování - ne to není Štastný nový rok, ale česká romantická komedie, která je od začátku do konce trapná. Já oceňuji to obsazení a to, že se tvůrci vyhnuli nějakým primitivismům jako laciné vulgarity, sexismus apod. ale stejně trapně lacině to nahradili trefováním do Pražáků, vegetariánů apod. (01.05.2020)

Jak reagovat, když zdánlivě plnohodnotný film je vytvořen tak amatérským a ... divným způsobem, že u dobré třetiny záběrů a scén zcela vážně netušíte, co tím chtěl autor říct a v jaké rovině ozvláštňování se právě nacházíme (a zda je to všechno opravdu tak mimo anebo zda jsem v danou chvíli natvrdlý já). Ženská na vrcholu se pro mě dost dobře stává novým, svěžím příkladem, kterak nemusíte být filmoví fajnšmekři a konečně nemusíte mít načteného třeba ani toho Monaka, abyste pochopili, že tady něco nehraje. V běžné produkci člověk tak nějak čeká, že se na výsledku podílí dostatečné množství lidí, aby to někdo zkrátka zastavil, když evidentně režisérka (a místy i scénáristky)... prostě neví. --------------- Anna Polívková je navždy prokletá tím, že se narodila v Česku a že její nesporný komediální talent a charisma ji - bohužel - determinují do rolí v "českých komediích". Dokonce i zde, kde je víceméně civilní (a ani zdaleka tak fyzická a ve své typické expresivnosti téměř až otravná jako v Po čem muži touží) beztak velmi vyčnívá nad téměř veškerými ostatními postavami, zejména nad vyčichlým Dejdarem. (Na druhou stranu pokud by mi někdo dal za úkol vyjmenovat tři rozdíly mezi její postavou zde a ve Špindlu, jsem si téměř jistý, že bych prohrál.) --------------- Ten Špindl nezmiňuji náhodou. Ono když si vyberete podobnou tématiku (resp. alespoň podobné prostředí) a tutéž herečku pro roli protagonistky, vcelku nezbytně musíte očekávat nevyhnutelnou komparaci. A Cieslar, jakkoliv se jeho tvorba může s léty stávat progresivně strašnější, má minimálně v rukávu dostatek režisérské zkušenosti, že přes všechny své (značné a časté) minusy může prezentovat svůj výtvor jako hotový film, u něhož je zřejmý záměr režiséra, smysl většiny scén a dokonce i když vám ty pokusy o humor přijdou špatné a trapné, alespoň tušíte, kam to (špatně) mířilo. Ženská toto bohužel nemá. Přičtěte si vpravdě mizerný scénář (zejm. převážně odporné, neoblíbitelné postavy a ano, exempli gratia: JE rozdíl mezi "vtipně drzým" dítětem a dítětem, které po několika minutách toužíte zaškrtit. Ano, JE rozdíl mezi sardonickým, mírně misogynním, přesto okouzlujícím samotářem a do sebe zahleděným, nesnesitelným kreténem. Ano, JE rozdíl mezi výchovou postav k romanci a mezi tím, být mlácen scénáristou přes hlavu dobrých čtyřicet minut minimálně) a máte recept na šťavnatou katastrofu, kterou si můžete znepříjemnit libovolný zimní večer. (03.03.2021)

Ústřední pár se zoufale snaží, aby to vypadalo že to mezi nimi milostně jiskří a překonávají různé problémy jako například Polívková jako biožena jí biostravu a Dejdar si otevírá konzervy. Zápletka je hodná večerníčku a výsledek uhodne každý nejen kvůli silné podobně snímku fillmu Jak vytrhnout velrybě stoličku s výjimkou absence humoru a přehlídce sponzorů. Ve filmu se vůbec nic nestane. Městská žena , která neumí na horách ani zatopit je už klišé. Za kameru a střih, které jsou celkem dobré si film zaslouží 10%. (25.07.2020)