Vražda v Orient expresu

Velkolepé a nejzdařilejší zpracování jedné z nejlepších detektivek Agathy Christie. Autorka se zúčastnila společně s anglickou královnou i filmové premiéry, která se konala roku 1975. A přesto, že různá televizní a filmová zpracování svých děl moc neuznávala a ve většině případů s nimi nebyla spokojena, Vražda v Orient expresu se jí líbila. Malou námitku měla jen proti knírku samotného Hercula Poirota v rozporuplném a řekl bych trochu teatrálním podání Alberta Finneyho. Ostatní herecké výkony jsou dost vyrovnané, za všechny alespoň Oscarem oceněná nezapomenutelná Ingrid Bergman. Zápletka, napětí, hudba, výprava a scénář - všechno jde jako na drátkách. Nezapomenutelné... To muselo být tenkrát v 70. letech v kinech pozdvižení. Mě to dostalo i doma u televize. 130 minut uplyne jako voda a ta fantastická atmosféra a opravdovost, kterou už současné filmy prostě nemají, toho se nedá nabažit. Kdykoliv si tuhle mimořádnou adaptaci pustím, vím že nezklame. Jednou v originálne, jednou se skvělým dabingem. A vždy si přeju aby byla stopáž delší a příběh neskončil. Ke genialitě tomu dle mého chybí jen jediné - David Suchet. (27.12.2007)

Možná je to trochu kacířská myšlenka, ale pro mě zůstane jediným Poirotem skvělý David Suchet. Ale mimo této "drobnosti" je Vražda V Orient Expresu perfektně natočený detektivní příběh se vším, co k němu patří a nehorázně dokonalým obsazením k tomu - až na postiženě působícího mladého Alberta Finneyho v hlavní roli. Skvěle napsaná předloha vám skutečně neposkytne moc vodítek k totožnosti vraha - proč taky, když hlavní hrdina musí být geniální;) 80% (24.03.2003)

Môj vrelý vzťah k Herculovi Poirotovi potvrdil aj tento film. Už od začiatku (síce trošku pomalšieho) sa rysuje sľubný a zaujímavý prípad, ktorého korene riešenia som si už tradične ani len netrúfol odhadnúť. Pôvabný zločin a elegantné vyšetrovanie s kúskom francúzskeho šarmu a záver vyžadujúci si z mojej strany veľký obdiv. Agatha je proste neskutočná. A vďaka patrí tvorcom, že tieto geniálne nápady krimi príbehov dokázali poväčšine (ako aj tu) tak skvelo spracovať. Skutočným Poirotom však pre mňa ostáva David Suchet, i keď možno Finneyho stvárnenie bolo reálne a viac ostrejšie, nemôžem si pomôcť. 85%. (03.10.2008)

Těžko hodnotit film bez toho, že bychom tím nehodnotili zároveň literární předlohu. Zmíněná detektivka je ovšem z rodu těch, které jsou ryze literární a jejich převod do filmové podoby vždy ukáže značnou vykonstruovanost celého děje. To není chyba. Každý slavný autor detektivek se občas "dopustí" čehosi, co bychom mohli chápat jako určité "žánrové cvičení" na němž autor především dokazuje své mistrovství. Detektiv v něm zpravidla řeší zcela nepravděpodobné úkoly jako například otázku kdo z dvanácti přítomných je vrah v situaci, kdy jeden po druhém záhadně umírá, vraždu v uzamčeném pokoji bez oken atp atd. Takové příběhy je pochopitelně radost číst a čtenář to činí s vědomím, že zde nejde o nic jiného než o velmi zábavnou a duchaplnou hru. To však přestává platit v případě filmového zpracování, neboť film je jaksi z principu konkrétnější, hmatatelnější, neimaginativní a navíc divák zpravidla do příběhu vstoupí jaksi bez přípravy a čekaje detektivku bude tvrdit (a právem), že "je to naprosto nepravděpodobné". Tenhle film zkrátka neměl vzniknout z důvodu nezfilmovatelnosti románové předlohy což mimochodem její autorka dobře věděla a právě proto se zfilmování nesmírně dlouhou dobu zuby nehty bránila. Bohužel nakonec neúspěšně... (19.04.2008)

S Hercule Poirotem máme jednu věc společnou, oba jsme vyteční detektivové. Já třeba vypátral na táboře v Ledči svoje ztracené použité fusakle. Ukradli mě je vedoucí a společně s kuchařema je dali do formy na dort, kterou zalili vodou a vše nechali zmrznout a pak mě to dali na stůl místo oběda, právě v tu chvíli jsem je zase objevil ! Kolega Hercule, zase vyřešil vraždičku v Orienťáku, každej máme sice krapet odlišný případy, ale oba vedeme inteligentní výslechy a máme šokující rozuzlení. (26.08.2007)