Žár

Burning je takovej slasher bratříček Pátku třináctýho, sice postava zabijáka nemá kultovní status, ale za to o to víc zabíjí a o to víc používá extrémně skvělou zbraň v podobě nůžek na křoví a že s nima může být docela dobrá zábava, tam ukázal hned několikrát, krom toho, to co tenhle film mohlo zničit, což byly masky, je tu celkem umě schovávaný a když už se s tim nakonec musí vyjít na světlo, tak, ač ta gumovost z toho čiší celkem dost, tak to vůbec nevadí. Typickej kvalitní slasher 80-tých let (27.10.2008)

Slasher z kategorie těch nejohranějších/ dobře vygradovaná tábornická rubačka. Parta týpků se pomstí zvrhlému správci dětskýho tábora tak, že ho omylem upálí zaživa. Když už, tak ho ale měli dorazit, protože takhle se o x let později vrací zabíjet... zahradnickýma nůžkama a v několika případech i celkem dost rafinovaně. Na efektech dělal sám velký Savini, takže zapomeňte na nějaký velký náznaky:) Jinak holky v tomhle filmu jsou ošklivky, hudba není tak zlá jak se tady povídá (dokonce jedna stylová country vyhrávka), vrahův osmažený obličej se drží v tajnosti až do úplného závěru (až na jeden malý moment), dojde na hustou vodáckou vochcávku, jo a Glazer je fakt týpek:D No s podivem, že z toho nikdy nevznikla série. (stopáž hodnocené verze: 01:31:27, screeny) (18.12.2008)

Viděl jsem to dřív než kultovní Pátek 13, v dávných dobách VHS a příšerných kopií s jednohlasým dabingem. Jako mladinkého puboše mne to vyděsilo, jako trochlu odrostlejšího postpuberťáka mne to zase neurazilo ani nenudilo. Šablonovité postavy, jednoduchý scénař atd.. ale no a co, dětským strašákům se člověk nemá posmívat. (29.10.2011)

Nad "The Burning" by Carol Clover hodně zaplakala. Vlivná filmová teoretička přišla s dnes široce používaným konceptem final girl a etablovala slasher jako subžánr pozitivně se nabízející feministickému pohledu. Na ni navazující studie, jako třeba práce Richarda Nowella dokládají, že i producenti slasherů v reakci na dobový trh vyloženě počítali s ženským publikem a žánr tak záměrně zabydlovali aktivními hrdinkami i dílčími motivy rezonující s ženskou částí publika. Oproti tomuto dobovému kontextu představuje "The Burning" fetišisticky násilnický a sveřepě misogynní protipól. Film se při tom vzpírá kauzalitě a vnitřní logice, ale právě že drží pohromadě svým opovrhováním ženami a jejich objektivizací. Dívky na smíšeném letním táboře jsou nahlíženy šmíráckou optikou a z jednotlivých situací vycházejí především jako coury, které dělají cavyky, ale při tom všechny myslí jen na sex. Samotného ústředního vrahouna pak má pohánět touha po pomstě za to, že mu parta namistrovaných kluků způsobila děsivé popáleniny, což tedy řeší tím, že místo aby likvidoval šikanující macho borce v táboře, tak radši primárně zabíjí dívky. Že by to vše nějak souviselo s tím, že tenhle biják produkoval i napsal Harvey Weinstein? (04.04.2021)

Slashery nejsou a nikdy nebyly mým nejoblíbenějším subžánrem, protože mi po čase neuvěřitelně splývají, ale tohle se mi celkem líbilo. Až se docela divím, že se The Burning nedočkal pokračování, slušného záporáka by na to měl. Všechny vraždy jsou páchány zahradnickými nůžkami, což imho nepřináší zrovna pozitivní důsledek - jsou si všechny dost podobné. Tedy až na Eraserheadem vzpomínanou akci na voru, tu jedinou si budu pamatovat po delší dobu. Atmosféricky je film povedený (především na začátku a na konci), první polovina by mohla být dějově bohatší, ale dá se to vydržet. The Burning je prostě důstojným zástupcem kempového slasheru osmdesátých let, nic víc a nic míň. (18.08.2008)