Reklama

Reklama

Uprostřed New Yorku vybuchne za bílého dne bomba. Atentátník zavolá šéfovi policie Walterovi a chce hrát hru „Simon říká“ s poručíkem Johnem McClanem. Walter se mu snaží vysvětlit, že McClane je suspendován, ale když Simon pohrozí, že nechá vybuchnout další budovu, nechá Walter Johna najít. Prvním jeho úkolem je jít do černošské čtvrti s transparentem, že nenávidí černochy. Všimne si ho černý prodavač Zeus a John mu při rozhovoru řekne, o co jde. V ten moment si ho však všimne i parta mladíků a vytáhnou na něj zbraně. Zeus Johnovi pomůže a společně ujedou taxíkem. Dostanou se na policejní stanici, kde se všichni snaží vypátrat Simonovu totožnost. Johnův kolega analyzoval Simonovu bombu, která je velmi propracovaná a součásti na ni byly nedávno ukradeny z jednoho skladu. Podle množství, které zmizelo, je jasné, že Simon může sestrojit obrovské množství bomb, které lze navíc odpálit rádiem, vysílačkou nebo mobilem... Simon znovu zavolá a spojí se s Johnem. Ví i o tom, že Johnovi pomohl Zeus, kterého zapojí do hry také. Za čtvrt hodiny musejí být oba u stanice metra, kam jim zavolá do budky. Po vyřešení jeho hádanky je pošle na další místo, kam musejí dorazit včas, jinak vyhodí do vzduchu vlak metra. John se snaží najít bombu v metru a Zeus jede na určené místo, kam bude Simon opět volat do telefonní budky. Simon to ale neuzná jako splnění úkolu, když přišel Zeus sám. John mezitím našel ve vlaku bombu, kterou vyhodí z okna a ta pak exploduje. Výbuch způsobí obrovské škody v metru i na povrchu, a protože se úkol téměř nedal splnit, myslí si John, že bomba měla vybuchnout právě tady, na Wall Street... Objeví se agenti FBI a několika dalších agentur, kteří si myslí, že za útoky stojí Peter Simon Gruber, bývalý důstojník německé armády, který je zároveň bratrem Hanse Grubera, jehož John před časem zabil v Los Angeles při útoku na budovu Nakatomi. Jeho pomocníky jsou Targo, bývalý důstojník maďarské armády a jeho přítelkyně Katya. Pak zavolá Simon a oznámí jim, že do jedné základní školy umístil jedenáct set kilo trhaviny a je načasovaná na třetí hodinu odpoledne. Nesmějí se pokoušet bombu deaktivovat a rozbušky prý fungují na frekvencích policie a FBI, takže nesmějí používat ani vysílačky... (TV Prima)

(více)

Zajímavosti (71)

  • Ke zobrazování násilí Jeremy Irons (Simon Gruber) řekl: "Myslím, že ten film je celkově velmi morální: Simonovi nejde o vraždu, ale o zlato. Teroristé používají - alespoň dokud jde všechno podle plánu - místo pistolí jen omamné prostředky a dokonce ani výbuch v metru nemá oběti na životech." (NIRO)
  • Když jeden z agentů FBI mluví o nacistické jednotce převlečené za Američany během druhé světové války, John McClane (Bruce Willis) mu odpoví, že ten film viděl. Odkazuje tím na film Bitva v Ardenách (1965). (Plukovnik538)
  • Během premiérového měsíce vidělo film v českých kinech 112 217 diváků, což znamenalo tržbu 3 901 951 Kč. Snímek se tak stal nejnavštěvovanějším filmem měsíce říjen 1995. (cinema_cz)
  • K vyloupení federální banky je použit mostní tank GM Allison M551 Sheridan Bridge Layer, smykové nakladače New Holland L250 a speciálně pro film vyrobený důlní těžební stroj. (Maulincio)
  • Celosvětová premiéra proběhla 15. května 1995 v New Yorku. (BMW12)
  • Film se stal nejvýdělečnějším filmem roku 1995. Vydělal přes 366 milionů amerických dolarů. Rozpočet filmu byl 90 milionů amerických dolarů. (DEXTER099)
  • Bruce Willis (John McClane) ve filmu nosí hodinky s ciferníkem na vnitřní části zápěstí. Stejně jako je nosí i v osobním životě. (DEXTER099)
  • Scenárista Jonathan Hensleigh byl po dokončení scénáře vyslýchán FBI, která se zajímala o to, jak mohl být tak dobře informován o americké rezervní bance na Wall Street (včetně jejího zabezpečení atd.). Hensleigh měl velmi jednoduchou odpověď – vše potřebné se dočetl v New York Times. (Duoscop)
  • Ve filmu padnou zmínky o Donaldu Trumpovi a Hillary Clinton, kteří se o 21 let později proti sobě postavili jako prezidentští kandidáti v amerických prezidentských volbách 2016. (L_O_U_S)
  • Reklamní cedule, kterou nosí John McClane (Bruce Willis) na začátku filmu v Harlemu byla během natáčení nepopsaná, aby nikoho neurazila rasistickým nápisem. Ten byl digitálně přidán až v postprodukci. Některé televize vysílaly alternativní verze filmu, kde byl na ceduli nápis "nesnáším každého". (MrPierc)
  • Původně mělo jít o pokračování filmu Rychlý jako blesk (1992) s Brandonem Leem s názvem Simon Says. Po smrti Leeho, ale z projektu sešlo. Studio Warner Bros. se snažilo scénář koupit a udělat z něj Smrtonosnou zbraň 4 (1998), ale místo toho ho koupilo studio 20th Century Fox a přepracovalo ho na Smrtonosnou past 3. (jenik71)
  • Přestože McClane (Bruce Willis) často zmiňuje, že je policista z New Yorku, toto je jediný díl série, který se v New Yorku odehrává. (ing.Frosty)
  • V roce 2002 vznikla také videohra s názvem „Die Hard: Vendetta“, která se odehrává o pět let později. John McClane (ve filmu Bruce Willis) v ní odejde do důchodu a jeho dcera se stane policistkou. Hlavním záporákem je tu Piet Gruber, syn Hanse Grubera (padoucha, kterého v prvním filmu ztvárnil Alan Rickman). Ve videohře se objeví také seržant Al Powell, kterému propůjčil hlas jeho herecký představitel Reginald VelJohnson z filmu Smrtonosná past (1988). (tequilla)
  • Film se natáčel v New Yorku v USA. (reich)
  • Smrtonosná past 3 je jediný díl série, ve kterém John McClane (Bruce Willis) vysloví svou typickou hlášku "Yippee ki-yay, motherfucker!" až po smrti hlavního záporáka (Jeremy Irons). (tamadas)
  • Anthony Peck (Ricky Walsh) hrál také v prvním filmu jednoho z podřízených velitele policejního zásahu proti teroristům (v titulcích je uveden jako "mladý policista"). Zde hraje důstojníka newyorské policie. (casyy)

Související novinky

Smrtonosná past 6 se Samuelem L. Jacksonem?

Smrtonosná past 6 se Samuelem L. Jacksonem?

16.04.2014

Loni v březnu šlo do kin už páté dobrodružství Johna McClanea. Akčňák Smrtonosná past: Opět v akci sice příliš kladných reakcí nenasbíral, jelikož ale vydělal 300 milionů dolarů, slavná série bude… (více)

Reklama

Reklama