Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, František Řehák, Míla Myslíková, Jana Preissová, Jiří Menzel, Bohuš Záhorský, Vlasta Jelínková, Alois Vachek (více)Obsahy(2)
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Orše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet... Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (364)
Knihu jsem nečetl a poetika (knižní ani filmová) mi do Rozmarného léta nic neříkala...nicméně právě basnická mluva (především v podání Hrušínský-Brodský) je pro film natolik charakteristická a nezapomenutelná,že si mě získala od prvního okamžiku.Dialogy jsou naprosto dokonalé a z každé druhé věty by se dala "vytěžit" téměř kultovní hláška("majore stal jste se žroutem nebo mluvkou..chcete ukázati zuby nebo jazyk","dnes v noci,jsem přistihla v jeho posteli holku...cožpak nebyla mokrá?","hezkých holek je šlakovitě málo...avšak jsou") ()
60 léta, zlatá éra českého filmu, doba ve které během deseti let vznikly všechny nejlepší české filmy a která se vepsala do dějin nejen české, ale i světové kinematografie. Rozmarné léto je jedním z mezníků té doby. Vančura by nešel natočit lépe. Mnezel jeho příběh opatřil jakousi aurou magického realismu a sám si zde zahrál nezapomenutelným způsobem podivína Arnoštka. ()
Prostě nezapomenutelný film...skvělá adaptace knihy Vladislava Vančury. Někdo tomuto filmu vytýká ten až přespisovný jazyk s archaismy, ale to prostě k tomuto filmu patří. Bez něj by to nebyla ta pravá adaptace, byl by to film o ničem... Rudolf Hrušínský st. je prostě naprosto skvělý herec a všechny filmy, ve kterých hrál jsou jednoduše jedny z těch nejlepších českých filmů natočených za socialismu, i když s tímto režimem neměly co do činění samozřejmě. Jednoduše řečeno...ale tento citát už se zde objevil mnohokrát, tak ho nebudu opakovat, ale je to zkrátka to nejlepší ukončení...takže stejně : "Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným." ()
Tento způsob natočení filmu se mi zdá velmi šťastný. Co pozoruhodného napsat k tomuto poetickému skvostu, když ho již tolik uživatelů výstižně okomentovalo. Koncem let 60., v oné těžké době těsně před vstupem spojeneckých vojsk, byl Jiří Menzel nařčen, že Rozmarným létem vzdává hold maloměšťákům a buržoaznímu způsobu života. Stalo se tak v tehdejším sovětském tisku, který Menzla označil za reakcionáře, stejně jako například Jana Němce. Časopis Kino ještě mohl na urážlivý článek reagovat a vyvracet jej, později však i zde zavládla cenzura. Že sovětští soudruzi ryze český film nepochopili, je více než jasné. Současně byl jedním z mnoha drobných důvodů, které měly ospravedlnit okupaci Československa. ()
Tak tohle pro mě opravdu není. Ne že bych byl nějaký puritán a možná jsem asi necitlivý buran, ale ta typická čecháčkovská poetika, která vzdává hold žraní, chlastání a souložení a celé to zaobaluje do něžné letní aury, mě vlastně dost odpuzuje. Samotný film navíc zcela postrádá děj a těch 75 minut si vystačí opravdu jen s tlacháním o ničem. Me Too s Rudolfem Hrušínským. 1/10 ()
Galerie (15)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jiří Janoušek
Zajímavosti (25)
- Film obdržel mimo jiné i cenu na filmovém festivalu v Plzni, kde bylo ocenění doprovázeno předáním sudu piva a prasečí hlavy. (raininface)
- Točilo se na americký filmový materiál firmy Kodak, který velmi realisticky zobrazoval pleťové tóny, což v tomto případě přinášelo problém u Rudolfa Hrušínského (Antonín). Ten byl velmi brunátný typ a nesplýval s ostatním kolegy. Proto bylo nutné používat v jeho případě velmi silný a výrazný make-up. (sator)
Reklama