Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, František Řehák, Míla Myslíková, Jana Preissová, Jiří Menzel, Bohuš Záhorský, Vlasta Jelínková, Alois Vachek (více)Obsahy(2)
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Orše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet... Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (364)
Prostě nezapomenutelný film...skvělá adaptace knihy Vladislava Vančury. Někdo tomuto filmu vytýká ten až přespisovný jazyk s archaismy, ale to prostě k tomuto filmu patří. Bez něj by to nebyla ta pravá adaptace, byl by to film o ničem... Rudolf Hrušínský st. je prostě naprosto skvělý herec a všechny filmy, ve kterých hrál jsou jednoduše jedny z těch nejlepších českých filmů natočených za socialismu, i když s tímto režimem neměly co do činění samozřejmě. Jednoduše řečeno...ale tento citát už se zde objevil mnohokrát, tak ho nebudu opakovat, ale je to zkrátka to nejlepší ukončení...takže stejně : "Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným." ()
Jako pohyblivá zvuková ilustrace Vančurovy knížky je to převelice krásné a vkusné, ale "Něco" mi tam chybí (což je obecně můj problém s Menzelovými adaptacemi Hrabala a Vančury). Závěrečná píseň při titulcích velmi kazí dojem. Nic proti Matuškovi, ale tohle byla pěst na oko. Naopak díky za Hrušínského, Brodského, Řeháka, Myslíkovou. Pět hvězdiček, ale víc ani ťuk. ()
Na tento film jsem si vzpoměl díky mému velmi oblíbenému seriálu Ulice, když v jednom díle si pouštěli na DVD tento film a říkali, že je výbornej. Takové malé letní posezení na plovárně mistra Dúry. „Tenhle způsob léta, zdá se mi poněkud nešťastným.“ Tento komentář píši v létě 2008 a venku panuje zrovna stejné počasí jako ve filmu. Většinou je zataženo a prší, potom zase na chvíli vykoukne sluníčko. Teplota 18 stupňů. Je to jediný film, kde jsem byl hned od začátku přesvědčený, jaké dám hodnocení. Jasných pět hvězd, bez debat. Možná bych i jednu přihodil navrch, kdyby to šlo. Už úvodní scéna, jak Ruda Hrušínský stojí ve vodě, za chvíli začne pršet a on pronese tu nesmrtelnou hlášku: Tenhhle způsob.... je nezapomenutelná. Velice se mi líbili herci Hrušínský, Brodský, Záhorský a Preissová. Dokonalá je také masáž Hrušínského Preissové. Je to natáčeno vtipně, kdy si chvíli myslíte, že oba herci provádějí scény nepřístupné osobám mladším 18 let :-). Dále se mi líbilo takové básnické vyprávění, všechno na mě působilo velmi příjemně. Jsem rád, že mě tento film nezklamal a splnil moje očekávání. Právem zde má na CSFD tak vysoké hodnocení. Menzel na hrad. ()
Veľmi príjemne pozerateľný, roztopašne rozmarný film. Krásne prepísaná poetickosť a hranie sa s dialógmi. K negatívnejšej stránke a značnému poklesu hodnotenia však prispieva neznalosť a následné peripetie v oblasti porozumenia českých básnických výrazov a prostriedkov, a privítal by som aj menšiu absenciu humoru. 75%. ()
Rozmarné léto dýchá Hrušinským, Brodským, Menzlem i Vančurou. Totální poezie jak v jazyce dialogů, tak v obraze. Krásná podmanivá atmosféra, která mě osobně zahřeje u srdce (někteří lidi od toho mají Caprův Život je krásný). Takhle nějak si představuju kouzlo první republiky na venkově. Bože jak já bych rád přes den popíjel víno a ládoval se utopencema na plovárně s pánama H, B a Ř, zaplaval si s nima v dešti a po nocích chodil lichotit krásné slečně Preissové... No jo, ale člověk holt nemůže vždycky mít co chce, tak se aspoň může podívat, jak by to bývalo vypadalo. Tenhle způsob filmu zdá se mi převelice šťastným.90% P.S.: Schválně si zkuste pustit na DVD anglické titulky... tenhle film si dokáže plně vychutnat jenom rozený Čech (eventuálně Slovák :-) ) ()
Galerie (15)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jiří Janoušek
Zajímavosti (25)
- Jiří Menzel trval na tom, že každá čiarka z predlohy zostane zachovaná aj v dialógoch. Herci si archaizující literárny jazyk osvojili aj s pomocou magnetofónu a reprodukovali ho úplne spontánne. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)
- Točilo se na americký filmový materiál firmy Kodak, který velmi realisticky zobrazoval pleťové tóny, což v tomto případě přinášelo problém u Rudolfa Hrušínského (Antonín). Ten byl velmi brunátný typ a nesplýval s ostatním kolegy. Proto bylo nutné používat v jeho případě velmi silný a výrazný make-up. (sator)
- Pro Františka Řeháka byl jeho abbé první filmovou rolí. Režisér ho proto neustále chválil, aby mu dodal sebevědomí. Jiří Menzel na herce používal i jiné praktiky - pány Hrušínského a Brodského například jednou pozval na oběd ke své mamince na švestkové knedlíky. (Cucina_Rc)
Reklama