Coco

Pro začátek. Animované filmy nejsou nic pro mě. Nikdy mě to nedojímalo, nějak zvlášť nerozesmálo, nepřišlo mi to roztomilé ani nic podobného. Já sám bych na to do kina nikdy nešel. Trailer také nenaznačoval, že by mělo být něco jinak. Přesto tomu tak je. A ne že by si mě to získalo humorem. Coco boduje úplně jinak, na takové animáky by měly chodit malé děti do kina a ne na ty nicneříkající blbosti. Dojemná připomínka toho, že na zesnulé nemáme zapomínat. (19.01.2018)

Film, ktery je vysmechem Mexicanum a vzniknul tak, ze si par hollywoodskych Zidu reklo: "Hej, pojdme 2 hodiny urazet Mexicany tim, ze nemuzou nikdy niceho dosahnout a ti blbi negramoti nam za to jeste zatleskaji, protoze inkluze. " Ten film je totalne konzervativni wtf. Miguel ma talent, ale vsichni se k nemu chovaji jako svine. I mrtvi. A ackoli ma celou dobu pravdu a dela vlastne jen dobry veci, zbytek familie se mu ani neomluvi. Misto toho, aby ten talent rozvijel, film otevrene rekne, ze dulezita je rodina, ne to, co chce individualni jedinec s talentem. Z Miguela se tak vedome stava generickej mexikanec, co si brnka leda doma, aby nahodou rodine neublizil tim, ze v zivote uspeje a nedej boze vydela love. To totiz mexikancum zjevne neprislusi. Jedinej uspesnej mexikanec ve filmu je #rychtarjevrah, protoze cestnej mexikanec by rodinu nikdy neopustil. Lolwut? By me zajimalo, koho zabil Michael Pena, aby se stal uspesnym. 😂 Zapletka postavena na orizly fotce, ktera vizualne 3/4 filmu neodpovida vzezreni skutecnyho clena rodiny a je jen scenaristicky manipulativni. Stejne jako uberdementni plot se zapominajici Coco, ktera ale odhali ze si otce pamatuje, protoze ma jeho fotku a dopisy? Co to do prdele je? A jako bonus dostanu prehlidku klise, radoby sokujicich zvratu a trestani vyniku jako v 368 filmech predtim. Jeste jeden filmovej reveal pred obecenstvem a zabiju se. Neumim si kazdopadne predstavit spolecensky odpornejsi film, kterej by se pod zastitou rodiny posmival celymu narodu a zneuzival jejich tradic k tomu, aby si je skatulkoval do tridnich kast a jeste to malejm detem implicitne futroval do hlav. (03.03.2018)

Pixar se po case rozhodl zase jednou pro neco originalniho misto delani zbytecnejch pokracovani uspesnejch veci a vysledek je moc fajn. Pribeh je ocekavane na Pixar v pohode, samozrejme se obcas trochu moc tlaci na pilu ohledne nejakejch rodinnejch hodnot a konec je ultimatni dojak a zvraty se daj vicemene cekat, ale tak nejak to vubec nevadi a sem se to vlastne hodi. Navic celej dej skvele utika, podporenej jeste perfektnima pisnickama a skvelou vizualni strankou, ktera je fakt pastva pro oci, i kdyz paradoxne animace sama o sobe az takovej zazrak neni. Proc teda ne 5*? Protoze ma Pixar jeste na vic a forky moc nefungovaly, ale jinak jsem spokojenej. (06.09.2018)

Mexiko, záhrobí, písničky. A ještě sympatické poselství. No, zajímavé spojení. Na druhou stranu animované filmy dnes svedou díky moderním technologiím zázraky, pokud navíc tvůrci přidají promyšlený příběh, dá se očekávat velká událost. Coco něco takového splňuje. Malý Miguel má sen. Chce se stát muzikantem a na svátek Día de los Muertos, tedy Den mrtvých, se koná soutěž pro hudebníky. Jeho rodina staví oltáře s fotografiemi mrtvých, zdobí si domy a chodí k hrobům, o hudbě nechce ani slyšet. Protože slavný pradědeček-muzikant kdysi opustil babi Coco, takže kytara a zpěv mají v rodině špatnou pověst. Hoch si ovšem postaví hlavu, čmajzne kytaru mrtvého a ocitá se kvůli prokletí ve světě mrtvých. Před divákem se tak prolínají světy, které jinak paralelně existují vedle sebe. A je to moc fajn sledovat. Na koho si totiž živí stále pamatují, ten ještě v onom druhém světě doopravdy nezemřel. Nechybí patos a kýč, ovšem celé je to zabalené do velmi povedené slupky s vtipnými dialogy, občasným černým humorem a nápaditými situacemi. Výsledek udrží pozornost dětí i jejich rodičů. Například jako u vydařeného animáku V hlavě jde o vyzrálý kousek, kterému úspěch jen a jen přeju. (05.12.2018)

Tyhle dojáky umí už jen Pixar. Vizuálně propracovaný svět s chytrými pravidly a mexickými reáliemi s tím správným poselstvím. Poselstvím o rodinně a tom jak je důležité nezapomenout. No a o muzice samozřejmě. Giacchino si to neuvěřitelně dává. Propracované kytarové party a chytlavé písničky zahřejí u srdce i mrtvého. (11.11.2018)