Lust for Life
Smäd po živote
Scénář:
Norman CorwinHudba:
Miklós RózsaHrají:
Kirk Douglas, Anthony Quinn, James Donald, Pamela Brown, Everett Sloane, Niall MacGinnis, Lionel Jeffries, Jill Bennett, Henry Daniell, Laurence Naismith (více)Obsahy(2)
Společnost MGM vlastnila práva na populární román Irvinga Stonea o životě holandského postimpresionisty Vincenta van Gogha "Žízeň po životě" (1934, česky 1957) už od roku 1946, ale projekt neustále odkládala jako příliš riskantní. Její názor změnil úspěch životopisného snímku Johna Hustona o malíři Toulouse–Lautrecovi Moulin Rouge (1952) a také ohlas mezinárodní výstavy, jež v padesátých letech představila van Goghovo dílo široké veřejnosti. Režií byl pověřen Vincente Minnelli, jehož výtvarná minulost byla zárukou, že malířovy obrazy budou ve filmu představeny v plné kráse. Zachycení vlastních pláten na filmový pás nebylo přes ochotnou spolupráci největších světových galerií vůbec jednoduché. Tvůrci se museli vyhnout nadměrnému osvětlení, a proto nejdřív vyfotografovali van Goghovy obrazy speciální portrétní kamerou a náležitě zvětšené diapozitivy pak nasnímali znovu s použitím silného zadního osvětlení a speciálních objektivů. Film vznikal prakticky celý v evropských exteriérech, na skutečných místech, kde van Gogh pracoval a žil. Obsazení postavy psychicky labilního umělce, trýzněného neustálými pochybnostmi, bylo poměrně jednoduché, neboť Kirk Douglas, který o roli projevil zájem, byl umělci dost podobný. Za svou kreaci, která patří k nejlepším v jeho dlouhé kariéře, dostal mj. Cenu newyorských filmových kritiků, Zlatý glóbus a oscarovou nominaci. Snímek obdržel ještě další tři nominace (herecký výkon ve vedlejší roli, scénář podle předlohy, barevná výprava), ale zlatou sošku si domů odnesl pouze Anthony Quinn za ztvárnění van Goghova přítele, malíře Paula Gauguina. (Česká televize)
(více)Recenze (108)
Slušný snímok, v ktorom sa Kirk Douglas fyzicky podobá na van Gogha, avšak nehrá v celkovom dojme tak dobre ako Anthony Quinn v roli Paula Gaugina. Vadila mi strašná gýčovosť filmu a kulisy celkovo. Ináč príbeh je prenesený na plátno dostatočne pútavo. ()
Roman Smäd po živote výborne preneseny na filmové plátno.Lepšieho predstaviteľa van Gogha,ako Kirka Douglasa nemohli vybrať.Odporúčam prečítať,pozrieť a ideálne aj navštíviť van Goghovo múzeum v Amsterdame a nesplnitelne pre nás je mat van Gogha zaveseneho v obyvacke. ()
Připadlo mi to, jako by všichni herci hráli jak ve filmu Jan Hus. A tomu jsem dal taky 2 hvězdy. Asi jdu proti proudu, ale tyhle filmy se mi prostě nelíbí. ()
Viděl jsem již mnohokrát, takže si troufnu hodnotit. Zapomeňme na nově zjištěné poznatky typu ucha useknutého ve skutečnosti ve vzteku Gauginem šavlí a tak - tady se dají chyby najít opravdu jen ztěží. Vynikající herecké výkony, výborná režie, skvělý scénář, krásně přenesená nálada Aix en Provence... Na americký film opravdová lahůdka, a po zjištění, že je záležitost natočena v polovině 50. let (!) neváhám a dávám za pět. ()
Občas trochu melodramatické, se srandovním Hogerovým dabingem, ale celkově velmi přesvědčivě podaný příběh, dobře napsaný scénář. ()
Jistě zajímavý a poučný film, dnes už však svým zpracováním a pojetím působí poněkud staromódně a uhlazeně. Navíc kultivovaný hlasový projev Karla Högera se k postavě van Gogha příliš nehodil, přestože jinak Högera považuji za jednoho z našich vůbec nejlepších herců i dabérů. ()
Čítal som knižku Smäd po živote a čítal som aj iné publikácie o tomto pozoruhodnom holandskom maliarovi, takže som na film nehľadel ako absolútny zelenáč čo sa týka života a diela Vincenta van Gogha. Film je myslím celkom presný obraz knižky Irvinga Stonea, zameriavajúci sa aj na Vincentovo dielo. Kirk Douglas ako van Gogh, Anthony Quinn ako Paul Gaugain a aj obaja režiséri predviedli skutočne výbornú prácu. ()
K místům kde se děj odehrává mám osobní vztah. Kavarna v Arles, psychiatrická léčebna,...místa kde maloval svoje obrazy. Od toho jsem se snažil oprostit, a váhal jsem mezi 4-5 hvězdami. Na jedné straně některé kulisy, které jsou skutečně KULISAMI, a to i když vezmu v úvahu dobu vzniku - rok 1956, na straně druhé geniální výkon Kirka Douglase. Trošku mě překvapilo, že Oscara dostal Quinn, s jehož výkonem jsem až tak nadšený nebyl, a Douglas nikoliv... ale o to přece nejde. Jeho výkon byl naprosto fascinující, výraz jeho tváře byl naprosto shodný s Goghovými obrazy. A nepochybuji o tom, že spousta lidí po shlédnutí tohoto filmu bude cítit nutkání se seznámit s Goghem a jeho obrazy podrobněji. ()
Naprosto přesně film jeden podle výborné knižní předlohy a u životopisu, to je na chválu. Skvělé herecké výkony ani není nutno komentovat, pro studentky dějin umění, skvělé nahrazení Goghova životopisu, ačkoliv i zde jsou místa, která by neškodilo doplnit ale vzhledem k délce se to může odpustit. Jako asi všechny filmy a knihy o tomto výtečném malíři ani tento není "lehkým". ()
Vincent nema uspech ani v pracovnom (knaz) , ani v sukromnom zivote (vyzna zene lasku a ta ho odmietne, s inou zenou ma dieta a ta ho opusti). Jedinou oporou v jeho zivote je brat Theo. Zacne robit , to z coho ma najvacsiu radost - najprv kreslit a neskor malovat. Priatelstvo s Paulom Gauginom ho obohati, aj ked Paul ma cynickejsi pohlad na svet. Cakala som ze bude viac rozvinuta Vincentova psychicka choroba. ()
Vincent van Gogh má tedy taky svůj film. Jeho stupňující se šílenství je věrně zachyceno bravurním Kirkem Douglasem. K tomu se hlavně přidávají skvělé lokace a pečlivě zobrazené obrazy v takovém kontextu, aby dávaly smysl a zároveň bylo poukázáno na jejich poetiku a způsob jakým vznikaly. O tomhle malíři bych si střihl ještě víc a rád se dozvěděl něco o jeho dětství a dospívání. Jeho posedlost dokonalostí žití a vlastní nedokonalostí byla pozoruhodná. ()
Kdo nečetl Stoneův román, nebude filmem zklamaný, kdo ho četl, tak rovněž. Natáčení prý bylo mnohokrát odloženo, ale nakonec ho MGM přijala a s Kirkem Douglasem natočila. Naštěstí. Douglas je navíc i malíři vizuálně podobný. Je to brilantní životopisná podívaná. ()
Panecku, 56 let od sveho vzniku a koukalo se na to skvele. Kirk Douglas vas doslova vtahl do deje, do jeho sveta krasy a depresi. To je panecku herec. Film byl dabovan nezamenitelnym hlasem a projevem - pana Hegera. To je snad jeste o neco zajimavejsi projev, nez Kirkuv skutecny. Film podle skutecnych udalosti me temer vzdy dostane a mam z nej veliky zazitek. U tohodle je to umocnene jeste tim, ze jeho stari neni vubec pritez, spis naopak. ()
Manželka nadšená, já unuděnej k smrti. Tak nějak nechápu, za co ten Quinn toho oskara dostal. Nicméně chápu, že hodnotit 60 let starý film optikou dnešního diváka, je velmi zavádějící... ()
I přes velice kvalitní filmové zpracování a herecké výkony, musím dát jen průměrné hodnocení, protože u mě byla první kniha a tu bohužel (bohudík) nepřekoná sebelepší kinematografie. ()
Překrásný film. Ač jsem v malbě a její historii nevzdělán, tak tento film mne dost zasáhl. Filmařině a herectví nemám co vytknout, jen musím chválit. Ve filmu se mihne spousty světově slavných obrazů mistra van Gogha (viz např. jeho obrázky zde) i několik od jeho přítele Gauguina (viz např. zde). Užasný je také původní český dabing, kde mistra van Gogha skvěle dabuje Karel Höger. ()
Smäd po živote má určite čosi do seba. Nejde len o preslávenú vizuálnu stránku inšpirovanú maľbami Vincenta Van Gogha, ale z každého filmového okienka dýcha Van Goghov duch. Jeho život je nádherne obsiahnutý a zasadený do úchvatného prostredia - Minnelli a Cukor vedeli na čo diváka dozaista lapia. Ale nechcem tu hovoriť len o nádherných farbách a exteriéroch - sú to hlavne výkony trojice Kirk Douglas, Anthony Quinn a James Donald, ktoré sú tým pravým dôvodom prečo si tento film pozrieť. ()
Dnes je Kirku Douglasovi rovných 102 let. Nejen on v roli van Gogha, ale i celý film mě nadchnul, tím spíš, že byl natočen už v roce 1956 - neuvěřitelné! Vynikající obsazení, věrná atmosféra doby i prostředí, úžasně autentické a silné, vleze to až pod kůži. Jsem ráda, že jsem se o tomto filmu (i když se zpožděním) dověděla. ()
Životní osudy malíře, který se nespokojil s průměrem či konzervativností, ale naopak tíhl k perfekcionismu. Géniem a jedním z nejlepších malířů všech dob se stal až posmrtně, možná i kvůli své vznětlivé, pro někoho i "podivné" povaze. Vše zmíněné dokázal Kirk Douglas přenést na filmové plátno a já úplně zapomněl, že se dívám na herce, když jsem sledoval osudy opravdového Vincenta van Gogha. Když se přidá nahlédnutí pod pokličku umění a jemných nuancí, které dělají z obyčejného nesmrtelné, navíc podpořeno skutečnými místy, kde působil, a skutečnými obrazy, které namaloval, chybí k dokonalosti jen kousek. ()
Související novinky
Zemřel herec Kirk Douglas
Ve 103 letech zemřel herec a ikona klasického Hollywoodu, Kirk Douglas. Herec byl třikrát nominovaný na Oscara za snímky Champion, Příběh tří lásek, nebo Žízeň po životě. Čestného Oscara přitom… (více)
Kirk Douglas v roli psychicky labilního dobráka a snílka Vincenta van Gogha? Tak to už jsem viděl asi vše. Film celkem důvěrně zobrazuje příběh jednoho z nejznámějších malířů všech dob. Vincent se nejprve vydal ve stopách svého otce a stal se kazatelem. Vincent se však církevním úřadům moc nelíbil, a tak byl poslán do chudé hornické komunity. Zde až příliš soucítil se svými ovečkami, horníky, kteří dřeli od rána do noci v dolech, žili v totální bídě a nehody se závaly nebyly ničím výjimečným. Jo a také tam makaly děti. V tomto prostředí našel Vincent inspiraci pro své výtvarné dílo a začal malovat každodenní život pracujících lidí. Tohle se však opět nelíbilo pokrytcům od církve, protože nesouhlasí s jeho sociálním aktivismem a péčí o chudé. A tak se Vincent vrací domů k rodičům, kde potká také svou velmi pohlednou sestřenici, do které se ihned zamiluje a začne jí nadbíhat. Jednou jí celkem neohrabaně vyjádří svou lásku a chce se jí vnutit za každou cenu, což sestřenku znechutí a odmítne jej proto, že není schopen rodinu finančně zabezpečit. Vincent se dokonce vydává do jejího domu, kde drží ruku v plamenu svíčky jako důkaz své oddanosti. Dozví se však jen to, že jej sestřenka nechce nikdy vidět. Vincent se začne věnovat malování a jeho bratranec Anton Mauve jej v tom plně podporuje, dává mu barvy a umělecké materiály. Bratr Theo zase Vincenta celou dobu podporuje finančně a morálně - ještě, že jej Vincent měl, jinak by skončil na ulici. Vincent se dá v nevěstinci dohromady s jednou prostitutkou, která se na něj však také vykašle kvůli chudobě. A tak se Vincent začne plně věnovat malbě, ale štve ho, že nedovede namalovat to, co vidí. Po otcově smrti odjíždí Vincent s Theem do Paříže, kde objevuje na výstavě známé impresionisty. Zde je mu přednášeno o vědecky přesné technice malby, kdy malíř ví co bude kreslit předtím, než začne, což není Vincentův styl - ten je spíše chaotik. Pak se Vincent vydává do slunného kraje Arles na jihu Francie, kde však na podzim vane protivný a vytrvalý mistrál. Zde se k němu připojí také Paul Gauguin, se kterým se setkal už v Paříží a který je Vincentův pravý opak. Praktik, realista, zcestovalý člověk, který maluje proto, aby se už nemusel dřít. A také már rád pořádek, jako já. Vincent je však příliš posedlý chudými a tvrdě pracujícími lidmi, a tak se s Paulem dost drsně pohádají. Vincent pak pronásleduje Paula s nožem, ale pak se do svého domu, kde si uřeže ucho. Začne mít záchvaty vzteku a paniky, proto se nechá dobrovolně zavřít do ústavu pro duševně choré, kde může malovat. Zde vznikají jeho nejslavnější díla, jako třeba Hvězdná noc. Pak se Vincent vrací s pomocí Thea na venkov, kde pokračuje v malování. Při malování kukuřičného pole je frustrovaný vránami, zoufá si, že nemůže malovat to, co vidí, a tak se jde do pole zastřelit. Pár dní leží v posteli, až nakonec umírá. Podle mě celkem povedený film, zobrazující příběh nepochopeného génia své doby, který měl štěstí na rodinu a na talent, ale smůlu na duševní choroby. A Kirkovi Douglasovi tato role skvěle sedla. () (méně) (více)