Ohlédnutí

Velmi dobrý film, v němž je krásně vidět, jak si nacistická a komunistická diktatura nemjí co vyčítat. Obojí je obludné a lidé jsou jen figurky, které se neuveřitelně trápí, protože neví kudy kam. Z jednoho zla do druhého, pro které bojovali, a pak někteří prohlédli. Ta doba některé lidi krutě drtila. Trochu mi vadila občasná afektovanost hlavní hrdinky. A nedá mi spát ten pes. Pouštěl jsem si tu scénu několikrát za sebou a oni ho snad opravdu zastřelili, protože pochybuju, že by pes dokázal předvést takový herecký výkon. Ovšem jestli ano, pak klobouk dolů. (10.09.2007)

Fíha... Skoro bych řekl, že si tenhle film z komunistů střílí a zároveň je... propaguje asi ne, ale... ten výslech u soudruha, hm... No a než mě vyhodíte, tak mi řekněte, jaký je rozdíl mezi fašistickou a komunistickou diktaturou... --------------------- Zmatený komentář? K tomuhle filmu se to vážně hodí... (08.09.2007)

Nemam rad Petra Cepeka, ale suhlasim s entuziazmom miestnych mentalov a znalcov ceskoslovenskej kynemtagorafie, ktory vychvaluju toto dielko, teda snimok, teda vlastne film. Vyborny pribeh Olgy a Frantiska divaka znaleho filmu dokaze zaujat a nepustit pocas celeho filmu. On ma iny sposob zivota ako ona, ale napriek tomu medzi tymto sympatickym parom vznika fyzika, teda pardon, chemia a divak chtivy hereckych vykonov si pride na svoje. Cepek je vyborny, s tym suhlasi aj taky zakomplexovany debil a kulturny dobytok ako som ja. A to ho nemam rad! 86 % (04.10.2014)

-Má duše je splasklá jako balon. Kde načerpat lehký plyn, který by jí dal zase vzlétnout?- Nacisti, fašisti, komunisti - jedna svoloč. Když O. Vízner říká, že nevidí rozdíl mezi diktaturou fašistickou a komunistickou, až z toho lehce zamrazí. Ne, tenhle film museli soudruzi nenávidět! Velmi působivá Šlapetova kamera předkládá divákovi místy poetické a jinde zase syrové obrazy. Přesto, že zde často svítí slunce, samotný film je velmi temný. František se upíjí a ubíjí, jeho anarchismus je voláním topícího se v moři. A přesto tak řada lidí žila... Připomínka kruté doby - válečné, poválečné a té socialistické.... (03.08.2022)

Muž leží na posteli. Muž si sedá na postel. Muž vstává, bere do rukou knihu Ohlédnutí. Po chvíli znovu usedá a knihu odkládá. Masochistická devadesátiminutovka může započít… ne, jak se záhy ukázalo, nebude to jeden z těch filmů, kde hlavní hrdina pět minut kouká do kamery, aby následně deset minut korzoval podzimně „naladěným“ parkem. Formálně zajímavě uchopený snímek se ohlíží za dobou dávno minulo, bohužel stále bolestně aktuální. Jedna časová linie ukazuje hrůzou sužovaný národ během nacistické okupace, paralelně s ní sledujeme prostřihy na počátky budování socialismu. V současnosti (60. léta?) se střetnou osudy dvou lidí, jež předchozí události vnímali dvojí různou perspektivou. Dobrý dojem z hereckých výkonů Čepka a Třebické kazí příliš strojené dialogy. Nevěřím, že by takhle bez předchozí přípravy někdy mluvil nějaký, jakkoliv vzdělaný, člověk. A potom ten konec – společně s hnusným počasím venku zaručená depka. I přes nepopiratelné kvality nemohu hodnotit lépe. Měl jsem si pustit něco veselejšího. 70% (28.05.2008)