The Flames of Royal Love
Režie:
Jan NěmecScénář:
Jan NěmecKamera:
Jiří MacháněHudba:
Jan Hammer ml.Hrají:
Ivana Chýlková, Vilém Čok, Bolek Polívka, Jiří Bartoška, Josef Abrhám, Pavel Landovský, Miloš Stránský, Izabela Schenková, Jiří Reichel, Jiří Vondráček (více)Obsahy(1)
Po návrate z emigrácie (od r.1974) v novembri 1989 sa Němec vrátil k námetu z konca 60.rokov- ku Klímovej novele Utrpení knížete Sternenhocha, avšak s odstupom od predlohy a až paradizujúcim nadhľadom. Mladé knieža sa ožení s dcérou vojenského vyslúžilca, tá však prejavuje odpor a končí v hladomorni. Knieža, zmietané láskou a výčitkami, zošalie, odmieta jej smrť a miluje sa s rozkladajúcou mętvolou. Dieťa - plod ich jedinej noci lásky - záhadne zmizne, aby sa objavilo na pohrebe rodičov ako položena-polomuž s dvoma hlavami, ponášajúcimi sa na hašterivých rodičov. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (92)
Adept na jednu z nejvyšších příček v žebříčku největších dadaistickejch sraček, co u nás byly kdy natočený. ()
Natočiť film podľa Šternenhocha, a ešte k tomu takýto. To je proste Němec. Predloha sama bola dosť uletená a nechutná, a Honza ju uchopil presne tak, ako to malo byť – bizarne a odporne. Istým spôsobom sa mi to páčilo, ale len do miery, do akej som stotožnený s predlohou (spracovanie samotné na 5*). ()
Jakožto velkému milovníkovi děl Ladislava Klímy pro mě není vůbec jednoduché tento film hodnotit. Kniha Utrpení knížete Sternenhocha je jednoznačně nejucelenějším a nejpříběhovějším výplodem autora, navíc (a asi právě díky tomu) také dílem nejznámějším - proto se nemůžeme divit, že režisér Němec sáhl z Klímovy tvorby právě po něm. Z knižní předlohy si vybral osekaný syžet - SPOILER - šílený kníže si vezme šílenou ženskou, která se mu po svatbě začne vyhýbat, podvádět ho, proto ji kníže zabije. Pronásleduje ho ale její přízrak, který v něm vzbudí iluzi, že je jeho žena naživu, což vyvrcholí v nekrofilní koitus - KONEC SPOILERU - který přenesl do současnosti. Tvůrce využil i některých Klímových motivů (a to i z oblasti filozofie) jako např. sílu amorálnosti - ale nijak ji nerozvinul, takže pro neznalce Klímovy filozofie nejspíš vyplynula do prázdna - stejně jako mnohé další věci. Proč si třeba kněžna užívala svatební noc se svým chotěm a následně jí byl odporný? V knize to vysvětleno je, ve filmu to působí nelogicky. A takových otazníků tam bylo víc. Film tedy podle mě nejde bez znalosti knihy pochopit, proto ho asi mnoho uživatelů hodnotí jako odpad. Co bych ale určitě vyzdvihla, je herecký výkon Čoka, který si knížete zahrál opravdu bravurně, i když s Klímovým Sternenhochem měl společnou akorát tu šílenost - Sternenhoch měl být odporný skřet, zatímco kníže Čok byl celkem šmrncovní a ke své ženě se choval až do její vraždy moc hezky. Třeba ty milostné scény byly... nemůžu odpustit alespoň jedno citoslovce.... vrrr! ;-) Ale to se znova vracím ke srovnávání knihy a filmu, čemuž jsem se chtěla vyhnout, ale .... musím si utřídit myšlenky a pak možná napíšu nějaký kvalitní komentář :-D ()
Nejkontroverznější bizarnost posametového období... . Film pro pacienty dr. Chocholouška. Byl jsem při tom v Lucerně...:) ()
Jestliže je v podtitulu filmu Krvavá komedie, pak se nežinýruji a dávám ****. Film by mohl mít klidně jakékoli jiné dialogy, ale vše ostatní je strašně zábavné. Začátek, soulože, špionské videonahrávky Chýlkové, atd., atd. Z groteskního románu o šílenství šílená groteska. A kdyby ještě dokázali všichni hrát jako Landovský, dám o hvězdu víc. ()
Něco tak děsného jsem už dlouho neviděl. Vůbec netuším co nám chtěl autor sdělit. ()
Vilda Čok kuchající dort? Ivana Chýlková lízající botu? Bolek Polívka hrabající listí? Přesně o tomhle byla tahle sra*ka. Neuvěřitelná zhovadilost, debilita a absurdita sálá z každého záběru. Musím se přiznat že jsem se na začátku párkrát zasmál (SERU!) ale ke konci už to bylo utrpení. Těch 87 minut se neskutečně táhlo. Tohle je na odpad. PS: co mělo znamenat na konci to dvouhlavý mimino??? ()
Československý film volně natočený podle románové předlohy L. Klímy Utrpení knížete Sternenhocha. Zvrácený příběh o zoufalství a šílenství bohatého německého aristokrata je situován do současnosti, přičemž do hlavní role zhýralého Helmutha Sternenhocha byl poněkud překvapivě obsazen neherec, zpěvák a baskytarista V. Čok. Jeho manželku Helgu, strůjce veškerého jeho neštěstí, ztvárnila obdivuhodným způsobem I. Chýlková, jež se nebála fyzického odhalování ani četných milostných scén. Nutno poznamenat, že mnohé dialogy se věrně drží Klímovy předlohy, avšak stěžejní část románu, a sice postupné propadání nebohého knížete do zoufalství a beznaděje, bylo velmi zkráceno a zdaleka nevyniklo tak jako v knize. Současně jsem nebyl úplně spokojen s obsazením V. Čoka do hlavní role, neboť zatímco se románový kníže před vraždou své ženy choval důstojně a jeho šílenství propuklo až po vraždě své ženy díky jejímu děsivému zjevování, filmový kníže se choval bláznivě a potrhle už od počátku filmu. Čokova chvíle přišla v okamžiku, kdy měl zahrát knížete postiženého šílenstvím z důvodu nesmírného psychického vypětí spojeným s černým svědomím zatíženým vraždou, což se mu podařilo velmi dobře a zřejmě i z tohoto důvodu byl do hlavní role obsazen právě on. Ve vedlejších rolích se v tomto dekadentním filmu J. Němce objevil B. Polívka jako Helžin bezejmenný milenec a uchvatitel jejích citů, k nepoznání namaskovaný J. Abrhám jako lékař, hrubiánský otec Helgy P. Landovský a zbytečný J. Bartoška coby správce knížecího majetku. Klímovy náročné filozofické úvahy, jimiž je kniha protkána, se ve filmu neobjevují vůbec, což je kromě hudební složky od J. Hammera, jedna z mála pozitivních věcí. Domnívám se, že Klímův román by si zasloužil zajímavější zpracování, jež by se více zabývalo jeho psychikou a myšlenkovými pochody, které byly v tomto případě velmi zjednodušeny. Celý film je dosti ovlivněn dobou natáčení v divokých 90. letech a rovněž přenesení příběhu, který se původně odehrává krátce před první světovou válkou v Německu, do moderní doby filmu dost uškodilo, obzvlášť je-li natočen zřejmě záměrně kýčovitým stylem. Též nepochopitelné přenesení knížecího zámku do žižkovské televizní věže pokládám za hloupé. Oceňuji, že si autor dal tu práci a přenesl nejznámější Klímův román na filmové plátno, což jistě nebylo nejen díky autorově neobvyklému literárnímu vyjadřování i deníkovému způsobu psaní snadné, ale celkově s výsledkem spokojen nejsem, neboť dílo postrádá knižní atmosféru nejistoty, jak to skutečně bylo se smrtí Helgy-Daemony a psychické proměny hlavní postavy, jež by měly představovat hlavní část snímku. Nepochopím, jak může být tento nepovedený snímek označen jako komedie. ()
Škoda, že tohle arcidílo nemohl vidět Klíma. Možná, že by se v jeho žebříčku blbců český filmař zasunul před univerzitního profesora. ()
Dávám body za odvahu pustit se do Ladislava Klímy a za pokus jít na to nekonvenčně. Ale výsledek je tristní, z ústředního tématu románu Utrpení knížete Sternenhocha - a sice filozofie voluntarizmu - nezůstalo vůbec nic, jen bizarní blouznění, které ve filmu postrádá smysl ... No LK si bude muset na svoji popularizaci filmovým žánrem ještě počkat a je otázka, je-li to vůbec možné zfilmovat... ()
Máma mi vždycky říkala že Vilém Čok je blázen. Když se to ale zkombinuje s Němcem a Klímou, je to už totální blázinec. Plus nechutná Chýlková, a Bolečku, nezlob se na mě, tady nechutnej Polívka, a odpad máš na světě. Ale tohle opravdu nemá obdoby. Myslím si že nic příšernějšího se snad ani v porevolučních filmech nenajde. Vyhledat a zničit. ()
hrozná čur...vina ale myslím že čokovi ta role seděla ()
v žáru královské lásky je nejnedocenější film 90´let ()
Nechápu. Ale jako úlet unikát. Pro milovníky špatností velmi vážný kandidát na shlédnutí. ()
Hnus flajovej. ()
Hodně rozporuplné, tedy pro mne určitě. Nevím, zda dát plný počet, nebo nulu. Určitě si něco zaslouží maskéři, kteří se nebáli gore prvků. A někteří herci si to zaslouží také. Pár silných okamžiků to mělo, ale že bych to musel vidět potřetí, to asi nemusím. Šroubovaných dialogů není moc, ale zato většina. Myšlenka je dobrá, přirovnání odpůrců režimu ke zvířatům, nebo primitivnímu kmeni je přinejmenším zajímavé. Kdyby byl snímek natočen před sametem, dal bych více. ()
Jak by to vypadalo v natočené v šedesátých letech? ()
Film jsem viděl v letním kině ve Zlíně. V podstatě to bylo promítání na fotbalovém stadionu. Asi v půlce filmu se rozpršelo, zadul vítr a odnesl plátno. To mě z filmu pobavilo nejvíc. Pak jsem se na to díval ještě v televizi a mohl bych hodnotil jen sólové výkony herců - ty byly fajn, ale celek byl nekonzistentní a třepalo se to jako sulc až jsem měl obavy že se to rozpadne. Nakonec, nemám rád ani knižní předlohu od Klímy. ()
ano byl jsem zkouřenej a ožralej... ()
Do poloviny filmu se na to nedalo dívat, protože Vilém musel hrát. Teprve až jeho postava zešílela, a Vilda v podstatě hrát přestal, to dostalo trochu grády. Tu jednu hvězdu si ale stejně zaslouží okouzlující Ivana Chýlková, značnou část snímku plivající krev a kdovíco ještě. ()
Související novinky
MFF KV nabízí velkou nabídku filmů
Letošní ročník MFF Karlovy Vary se koná od 28. června do 7.července a opět přináší atraktivní nabídku filmových titulů. Zahajovacím filmem bude snímek Po svatbě, který doprovodí tvůrčí delegace –… (více)