Vlk

Když ve 30tých letech navlékli jistého nejmenovaného herce do kostýmu vlkodlaka, ještě pramálo tušili kam se za nějakých 60 let filmový průmysl dostane. Vlk je příkladem předělávky jednoho z klasických mýtů hororové tvorby, avšak v novém kabátě už to prostě není ono. Narozdíl od Vytí vlkodlaků Joea Danteho jde spíše o komorní vyprávění, doplněné precizními hereckými výkony a slušnou, ne však hororovou atmosférou. Jako když pijete šampus z flašky, tak rychle vás děj opije, takže už leckdy přehlédnete zdlouhavost a zbytečnou rozkouskovanost jednotlivých scén. Jack Nicholson je skvělý herec, ovšem do role vlkodlaka mi příliš nezapadá. Právě narozdíl od Kubrickova Shining tady spíše jen představuje svou postavu, ale už se nad ni nedokáže povznést. Michelle Pfeifferová jest velmi půvabná, avšak ani její postava ze standardu nevystupuje, ba naopak se v něm taktéž ztrácí. Závěr sám o sobě je dá se říct očekávaným a veskrze nijak překvapivým divadýlkem. Takže tady nejde o čtyřhvězdičkovou podívanou, ale spíše o tři a půl hvězdičkovou pohádku pro dospělé, která v novém hávu sic nabrala pár kilo speciálních efektů a působivé kamery, ale zas prevít zhubla na celkové mrazivosti. Ovšem klíďo se nechám rafnout vlkem do zadku, abych nabyl šmrncu výše zmiňovaného Jacka Nicholsona :o) (16.08.2004)

Zdařilý pokus o využití vlkodlačího motivu v hororu zasazeném do moderních amerických kulis, který staví na velmi slušném hereckém obsazení, kde zejména Jack Nicholson podává tradičně skvělý výkon a využívá své expresivní mimiky k vytvoření silného dojmu a napětí v jednotlivých scénách. Celkový dojem: 80 %. (14.06.2006)

Ač hollywoodský biják, přesto film s inteligentním scénářem, který využívá formát hororu velmi důmyslným způsobem. Nadpřirozené jevy zde neslouží ani tak k vyděšení diváka, jako spíše k zachycení strachu hlavních postav z vlastních nekontrolovatelných instinktů. Proměna ve vlka je tu symbolem pro podlehnutí zvířecí vášni a zatímco u postavy Jacka Nicholsona je tato transformace spojena na jednu stranu s osvěžením, vyvolává v něm též strach o dobře zavedený rodinný a kariérní život. James Spader naopak své zvířecí podstatě dává dobrovolně celou kontrolu, čímž se jeho jediným morálním kompasem stává zákon džungle, kde vyhrává pouze ten nejsilnější. Jeho postava slizkého kariéristy nemá chybu. Celkově bych vyzdvihl herecké výkony. Michelle Pfeiffer mi pravidelně bere dech a tento kousek není výjimkou. (20.11.2016)

Will Randall zažívá na stará kolena nečekané zlepšení smyslového vnímání. Od chvíle, kdy svým vozidlem srazil vlka a ten mu za to z vděčnosti udělal slušný otisk chrupu do ruky, začal Randall lépe slyšet, vidět i cítit. Před důchodem by se z toho měl radovat, ale on místo toho začíná mít nepříjemný pocit, že noci netráví v posteli, nýbrž poklusem v lesních porostech s šedou kůží na těle. Měl by s tím začít něco dělat, ale být vlkodlakem má i své výhody. (18.12.2009)

„Neveselé vyhliadky.“ V prvej polovici 90. rokov Hollywood ovládla chuť na úrovni (kvalitná produkcia, renomovaný režisér, vysoký rozpočet, slávni herci, sústredenie sa skôr na atmosféru, než gore) adaptovať kultové hororové monštrá. Coppola režíroval DRACULU a produkoval FRANKENSTEINA, Neil Jordan s Tomom Cruiseom urobil INTERVIEW S UPÍROM a rada prišla aj na vlkolaka. Toho sa chopil uznávaný „vážny“ režisér Mike Nichols (Oscar za ABSOLVENTA). Dostal k dispozícii poriadny rozpočet, vynikajúceho maskéra Ricka Bakera (KVÍLENIE VLKOLAKOV, AMERICKÝ VLKOLAK V LONDÝNE, HARRY A HENDERSONOVCI) a uznávané herecké obsadenie v čele s démonickým Jackom Nicholsonom a Michelle Pfeiffer. Je svieže vidieť v horore namiesto nezaujímavých puberťákov prepracované postavy dospelých mužov a žien. Výsledok kazí snáď iba štandardnejší scenár, občas používajúci klišé (vo finálnom súboji hrdina zloducha len prizabije, otočí sa mu chrbtom a odchádza, zlosyn zoberie posledné zvyšky síl – a záhradné nožnice – a vrhne sa na nepriateľa od chrbta). I tak je to ale kvalita s prepracovanými podpornými rolami (Richard Jenkins, Ron Rifkin, Om Puri, Christopher Plummer, James Spader), dobrou atmosférou, vtipnými hláškami („Si famózny.“, „Značkujem si teritórium.“), sviežim nápadom čo najviac „zrealističniť“ vyložene žánrovú záležitosť, pôsobivými scénami (srna) a detailmi (pohyby vlkolakov, ich masky...). Mimochodom, súdiac z jednej scénky, Michelle Pfeiffer na koni jazdí jednoducho príšerne. O milión kíl ťažší Arnold Schwarzenegger to v BARBAROCH CONANOCH zvládal stokrát lepšie. (22.10.2005)