As Good as Poison
Režie:
Vít OlmerKamera:
Ota KopřivaHudba:
Jiří StivínHrají:
Zdeněk Svěrák, Ivona Krajčovičová, Libuše Švormová, Václav Švorc, Laďka Kozderková, František Řehák, František Husák, Vladimír Durdík ml., Dana Balounová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Pavel Hnyk (Z. Svěrák) žije v relativně poklidném a dlouholetém manželství s právničkou Alicí (L. Švormová), a to i přes to, že je jejich vztah vystavován manželově slabosti pro půvab jiných žen, což Alice jen trpně toleruje. Manželství skutečně naruší až Pavlova nová slovenská kolegyně Julka (I. Krajčovičová), jejichž čistě pracovní poměr brzy přeroste v milenecký a obrátí jeho život vzhůru nohama. Láska vniká do stárnoucího milence „jako jed“ a zhoubně působí na jeho tělo i mysl a rozleptává jeho dosavadní vztahy. Pod vlivem tohoto jedu se Pavel dostává až na okraj morální a společenské propasti… Režisér Vít Olmer označil svůj film z roku 1985 za „tragikomedii člověka dnešních dnů“. Stejnojmenný román Karla Zídka, scenáristicky zpracovaný Jiřím Justem a Vítem Olmerem, je založen na milostném vztahu stárnoucího muže k mladé ženě. Tedy vděčném námětu zpracovávaném od nepaměti, k němuž se spisovatelé, filmaři i výtvarníci neustále vracejí – ne náhodou se zde také zmíní obraz Lucase Cranacha "Zamilovaný stařec". Ústřední postavu intelektuála allenovského typu ztraceného ve společnosti, jež pro jeho přání a touhy nemá pochopení, ztvárnil brilantním civilním výkonem Zdeněk Svěrák. Jeho partnerkou, která mu namíchala a podala onen neodolatelný jed, byla slovenská herečka Ivona Krajčovičová. Právě z kontrastu českého a slovenského živlu vytěžili autoři i herci mnoho půvabných a vtipných situací. (Česká televize)
(více)Recenze (191)
Bod za hudbu a pár vydařených momentů a mínus za podivnou pachuť, kterou „jed“ zanechává v ústech a tu slovenskou soudružku. Je hrozně zvláštní vidět slušňáka Svěráka i s jeho korektní aurou a precizní výslovností, jak ztratí hlavu a 76 minut ji hledá. Je fakt, že při pohledu na jeho filmovou manželku nikomu srdce neposkočí, ale natrvalená Tomčányová je fakt adeptkou na hlavní bod programu při pálenie bosoriek. ()
Ano, jako jed rychle působící v žilách "nebohého" pana inženýra. Pomalu a jistě mu zatemnila mozek. Zakalila úsudek. Pan inženýr byl ňouma, který hledal skulinku ve svém fádním životním stylu, kde pevnou rokou vládla jeho milovaná manželka. Později ho měla ještě více na lopatě. S čím kdo zachází, tím také schází. Tady to platí stoprocentně. ()
Svěrákovčina ako sa patrí, hoci od iného autora, z netradičného prostredia socialistického podniku s vývojom betónových panelov. Z koordinačného oddelenia prichádza svieži závan v podobe čardášovej princeznej Julky. Na tie časy celkom svižný film o nevere a nechutnej animálnosti vo vzťahu a pekný pohľad na slovensko-české vzťahy a rozdiely. Naviac na pripomenutie niekoľko starých sexistických vtipov na vrátnici, ktoré mohli byť v tej dobe označené ako odvážne. A ako bonus scény z Košíc a hlásenie o rýchliku s pokračovaním do Medzilaboriec. Svěrák má neveru ako obľúbenú tému, tentoraz s trochu drsnejšími následkami. –––– Kam se ty naše buchty hrabou. Ona ti má v sobě takovej zvláštnej šmrnc, jiskru v těle, ta by probudila i mrtvýho. –––– Já mám zítra ráno stání. – No když já ho mám, stání dneska. –––– Je to inteligentní, noblesný, distingvovaný člověk. Slíbil mi, že to bude ŕešit maximálně diskrétně. ()
Pro film byly složeny dvě písně. "Vlak poslední odjíždí", kterou zpívá Schelingrovským chraplákem Petr Flyn, hudbu zkomponoval Jiří Stivín a text složil Pavel Kopta. A "Ve snách ťa vidím" zpívá Ivona Krajčovičová a Zdeněk Svěrák , hudbu zkomponoval Jiří Stivín, text složil Jaroslav Kaiser. Zvláštní název knihy a později i filmu vychází z vyprávění dědečka autora předlohy Karla Zídka, který byl lékárníkem. V dobách kdy byl cukr velmi vzácný byl považován za lék a prodáván pouze v lékárnách. A protože jeho vlastnosti nebyly prozkoumány a lékárníci byli obezřetní, byl na dózách v kterých byl uchován nápis: "Tamquam venenum"tedy česky "Jako jed". A jak to souvisí s příběhem ? Tak, že když je sladkého příliš, stává se jedem... Libuše Švormová která hraje manželku Inženýra Hnyka (Z.Svěráka) zavzpomínala že mnoho dialogů a vtipných replik vymyslel pan Svěrák přímo na place. Legendární je hláška, když Hnyk loudí v posteli na své manželce sex a odpovídá "nech toho já mám zítra stání", on odpovídá "když já mám stání teď"... ()
Hezký film. Jeden z nejlepších Víta Olmera. Děj je pojednán vážněji než jeho předchozí spolupráce se Svěrákem "Co je vám, doktore?", ale příběh je velice podobný. Muž lapený v nezajímavém manželském vztahu začne hledat cestu ven. Film překvapí zajímavým střihem a slušnými hereckými výkony. Atmosféra na hrdinově pracvišti, když začne zanedbávat úkoly je popsána víc než dobře. Stejně tak funguje postava manželky, která se snaží hroutící se vztah zachránit za každou cenu. Olmer vykresluje postavy skutečné, tak jak by se opravdu chovaly. Realističnosti dosahuje zajímavým prolínáním se jednotlivých scén. Kdepak je ta kreativita dnes, pane Olmere? ()
Galerie (2)
Zajímavosti (19)
- Film měl režírovat Jiří Krejčík, ale vedení Barrandova mu to neumožnilo. (Zdroj: Tváře českého filmu (2002)). (ForGump)
- Pro film byly složeny dvě písně – „Vlak poslední odjíždí“, kterou zpívá Schelingrovským chraplákem Petr Flynn, hudbu zkomponoval Jiří Stivín a text složil Pavel Kopta; a „Ve snách ťa vidím“ zpívá Ivona Krajčovičová a Zdeněk Svěrák , hudbu zkomponoval Jiří Stivín, text složil Jaroslav Kaiser. (sator)
- Hlavní roli měl původně ztvárnit Jiří Menzel. (mchnk)
Reklama