Téměř dokonalá tajemství

Nemci to proste umí! Podobne ako Fakjú pán profesor, aj toto bolo poriadne nadupané. Má to pomalý rozbeh, ale stredná približne hodina je super komédia, kedy vychádzajú najavo všetky nechcené tajomstvá, potom v poslednej tretine to prejde do vážnejšej podoby drámy v štýle "fucking life" a posledných desať minút to všetko celý film zahodí za hlavu a pokračuje v podobe "The show must go on". (17.04.2020)

Loni mě mile překvapila nápaditá komedie Bez věcí nad věcí. I tady kamarádi uzavřeli podivnou sázku o to, kdo z nich vydrží déle bez všech svých věcí. Sic v opileckém rozpoložení, přesto měla konzumní společnost dostat pořádně přes prsty. Uvěřitelné? Moc ne. Originální? Možná. Tak to stejné cítím i tady. Navíc oba snímky spojuje jméno Floriana Davida Fitze (minule i režisér a scénárista, tady „jen“ herec). Patří mezi sedmičku přátel, která také lehce ovíněná vymyslí při společné večeři hru, kdy všichni položí doprostřed stolu mobily a dají svým kamarádům nahlédnout do svého osobního života. Vždyť se přeci dobře znají, o nic tedy nejde. Jenže! Objeví se drobné nepravdy i velké lži. U výše zmíněné komedie platilo, že se solidní námět v druhé polovině krapet rozmělnil a ztratil kouzlo, tady mi naopak přišlo, že to bylo přesně naopak. Série nepříjemných situací získává solidní tempo, pochopitelně je ale třeba myslet na to, že je to celé hodně přitažené za vlasy. Prakticky každá z postav má tu smůlu, že zrovna v daný večer „něco“ vyplave na povrch. S tím (!!!) je třeba počítat. A nejsou to žádné malichernosti (nevěra, skrytá homosexualita, chybějící komunikace ve vztahu, stížnosti na sexuální život). Pod režijním vedením Bory Dagtekina, jenž se u německých sousedů proslavil trilogií Fakjů pane učiteli (a vzal si s sebou i několik herců), každopádně vznikla svižná záležitost s výbornými herci. Koutek mi cukl mnohokrát, se záchvaty smíchu to bylo horší. Přesto spokojenost. (18.05.2020)

Ve všech směrech horší kopírka Naprostých cizinců. Já si s německou kinematografií dlouhodobě nerozumím. I přes účast sympatické dvojky z Fakjů pane učiteli, tedy výjimky potvrzující pravidlo, budou Téměř dokonalá tajemství pro mě další německý film, který jsem sice viděla v kině, ale omylem a jako potvrzení, že na několik let mám opět vystaráno. 50% (21.06.2020)

Príbeh: Ak sa položia karty na stôl, nikto si nemôže byť ničím istý. Herecké obsadenie: Kameňom úrazu nemeckej modernej kinematografie je, že sa v nej objavujú stále rovnaký herci. Nehovorím, že je to zlé len napríklad takým Elyasom M'Barekom som už presýtený. Ale inak dobrý herecký výkon a nič vyslovene odpudivé. Prevedenie: Celý film sa v podstate odohráva v jednom byte a tak musí byť kladený dôraz na verbálny humor a toho je tu habadej. Pocity: Príbeh nie je vyslovene silený a netlačí na pílu. Občasná absencia zdravého rozumu je pre podobné komédie prirodzená a tak sa niet čomu čudovať, že sa jej ani u nevyhneme. Pridaná hodnota: Ďalšia vydarená Nemecká komédia. Celkom originálny príbeh a svieže prevedenie sympatických hercov. 78% (24.04.2021)

Kopírka vynikajúceho filmu, kde v podstate nič nebolo menené, a tak nešlo nič pokaziť, až na jedno. V talianskej verzii hrá 17-ročná pubertiačka a tej dal otec kondómy. Ok, ale v nemeckej verzii sa bavíme o 14-ročnom decku a dokonca to nikomu naokolo nevadí. To je v Nemecku nejaký nový štandard? U nás by ešte aj predseda parlamentu Boris Kollár píše slečnám až od 15 rokov a slušný chlap by pri čo len i zmienke, že jeho 14 dcéru obrába nejaký chlapec alebo muž zošedivel a bral by guľovnicu. V Reichu majú pedofili asi raj. (10.03.2021)