Téměř dokonalá tajemství

Italskou předlohou nepolíben můžu hodnotit jen tento nenápadný německý klenot. Začnu tím, co mě nalákalo - obsazením - Elyas a Karoline jsou moji nejoblíbenější herci z Reichu, každopádně celá sedmičlenná parta funguje naprosto skvěle, každá postava má své charisma a příběh odehrávající se z většiny v jednom bytě má spoustu energie a nabízí skvělý pohled do života (ne)obyčejných přátel. Samotná myšlenka "hry s mobily" je něco, co bych si asi nikdy zahrát nechtěl. Ne snad z obav o provalení nějakého tajemství, jako spíš z toho, že ve vztahu má být důvěra a pokud je mezi polovičkami nějaká pochyba, měli by si o tom spíše konstruktivně promluvit, než se hrabat v uvozovkách v cizích konverzací a hledat jakoukoliv záminku k rozbití vztahu. V tom případě je podle mě něco špatně. Celkově otázka soukromí je v době sociálních sítí, spousty přátel a známých dost ošemetná věc, a soukromí je jedním z pilířů každé zdravé osobnosti, kterého je s dobou internetu až nebezpečně málo. Hrozně se mi líbilo vyvrcholení mezi již zmíněnou dvojicí Leo+Carlotta a jejich perfektní ukázka toho, jak má dopadnout vztah, pokud se dva mají skutečně rádi. S humorem a s láskou. Strašně milé překvapení s vynikajícím dávkováním vtipu a vážnosti, s vynikajícími emočními chvílemi. Italské Naprosté cizince si s odstupem času opravdu rád v budoucnosti pustím. (24.06.2021)

Karoline Herfurth o tomto filmu na svých sociálních sítích postovala jako o život (ostatně jako o každém svém filmu), čímž ve mně vyvolala příjemná očekávání, protože ona je prostě výborná všude a každý film s ní je vždycky pecka. Což se potvrdilo i zde, hodně mi to sedlo, bavil jsem se u toho královsky, a možná se mi to líbilo dokonce víc než italský originál (a to jinak remaky nesnáším). Sice jsem nepochopil, proč jejího manžela musel hrát zase Elyas M'Barek (který ztvárnil jejího partnera i v trilogii Fakjů pane učiteli, kterou režíroval stejný režisér jako toto + objevuje se zde i Jella Haase, další herečka z Fakjů) - to jako odteď budou spolu už hrát navždy? Prostě nechápu. Každopádně film měl u domácího publika v Německu velký úspěch, kdy na něj do kin přišlo přes 5 milionů diváků, což je super a svědčí to o tom, že se prostě povedl. Dialogy zde sice jedou v pekelném tempu a člověk sotva stíhá číst titulky (dabovaná verze mě nezajímá) a celé to působí poněkud neživotně ateliérovým dojmem, ale jinak tomu osobně asi už nemám co vytknout a byl jsem z toho hodně nadšený. UPDATE 6.7.2021 - Po druhém zhlédnutí po roce jsem opět zjistil, že mě to hodně bavilo, i když už jsem hodně věcí znal dopředu. Karoline Herfurth je zde prostě vrcholně roztomilá a svůj komediální talent zde rozehrála naplno, a kupodivu se mi zde nově moc líbila i Jella Haase, která mě ve Fakjů trilogii moc nezaujala. Sice jsem si vědom, že si protiřečím, ale osobně se mi tenhle film skutečně líbí víc než italský originál, a současně ho považuji za zcela zbytečný, jako všechny remaky. (27.06.2020)

Príbeh: Ak sa položia karty na stôl, nikto si nemôže byť ničím istý. Herecké obsadenie: Kameňom úrazu nemeckej modernej kinematografie je, že sa v nej objavujú stále rovnaký herci. Nehovorím, že je to zlé len napríklad takým Elyasom M'Barekom som už presýtený. Ale inak dobrý herecký výkon a nič vyslovene odpudivé. Prevedenie: Celý film sa v podstate odohráva v jednom byte a tak musí byť kladený dôraz na verbálny humor a toho je tu habadej. Pocity: Príbeh nie je vyslovene silený a netlačí na pílu. Občasná absencia zdravého rozumu je pre podobné komédie prirodzená a tak sa niet čomu čudovať, že sa jej ani u nevyhneme. Pridaná hodnota: Ďalšia vydarená Nemecká komédia. Celkom originálny príbeh a svieže prevedenie sympatických hercov. 78% (24.04.2021)

V podstate rovnako intenzívne a zábavné ako originál. Až som bol sám prekvapený, ako ma aj na druhý krát bavilo sledovať to isté. Neviem ale, ako by ma to bavilo sledovať už po šiestykrát. Každopádne je jasné, že M´Barek je populárny sexsymbol, na ktorý počuje aj tunajšie publikum vďaka známej obhrublej komediálnej trilógii. Že tvorí pár opäť s tou istou herečkou, je zrejmý komerčný ťah. Takže kde je problém? No v samotnom závere, ktorý v talianskej verzii bol jasným šokom, tu sa karty odkryjú na záver menej šokantným spôsobom a myslím, že aj menej uspokojivým. Akoby bol celý film o chlapskom kamarátstve a o tom, že by ním nemalo nič otriasť. Ale čo preboha tie náušnice a fakt, že jeden z "kamošov" obrábal okrem manželky, milenky aj ženu naj kamaráta? A ako to, že pán manžel sa nepozastavil nad tým, že má jeho žena na večeri nové náušnice, ktorých sa (ne)dobrovoľne zbaví, zrejme by si to po pár dňoch dal dokopy, ale nevyzeralo to tak. Každopádne dve hodinky utečú ako voda, herci sú super, situácie dobre vymyslené, len tých zopár otáznikov mi nedovolí ísť vyššie. Tak už si len počkať na česko-slovenskú verziu... ale asi sa nedočkáme a obávam sa, že zo šestice snímok by bola aj najslabšia. (20.06.2020)

O dobré nápady bývá nouze. V Itálii někoho napadl dobrý námět na film a byl úspěšně realizovaný. Duševní impotenti ve filmové branži zavětřili: „Co kdybysme to obšlehli? Taky by se nám hodily nějaký prachy.“ Tím začala série různých remejků. Ten německý ani není nijak zvlášť zmršený, jenom je pojatý s minimální mírou originality. Zkuste se však podívat na český! Australská, africká a latinskoamerická kinematografie svoji verzi zatím nevyprodukovala nebo o ní aspoň nevím. Indie ani Izrael bohužel také ne. Moc by mě zajímalo, jak by remejk pojali Inuité. Večírek by se konal v iglú, mobily jistě mají, manželská nevěra se pěstuje celoplanetárně... Nemohla by se toho chopit Kanada? (02.09.2022)