Letec

Co Scorseseho sakra v posledních letech tak změnilo? Ano, Letec je vizuálně úchvatné dílo, na které se zatraceně dobře kouká, ale kam sakra zmizela ta komorní poetika jeho scén? Kdysi dávno, když Bobby De Niro ještě neoslavil ani třicáté narozeniny, Scorsese natočil Špinavé ulice. Použil několik zaprášených newyorských lokací, postavil na ně pár herců a zrežíroval scény, které se vám zapíší svou atmosférou do paměti. Dnes má milionové rozpočty, točí scény s desítkami komparzistů, ale kde je sakra ta bezchybná atmosféra? Kde je barová rvačka za zvuků nějaké známé písně, proč proměna Howarda Hughese trvá tak krátce? Osobně mám tuto osobnost americké historie spojenou s jedním z nejzáhadnějších politických manipulátorů šedesátých a sedmsesátých let, který rok nebyl spatřen a posílal peníze na konta významných lidí. A tak trochu bych čekala, že Scorsese jeho příběh dokáže podat více zajímavě a osobitě, zvlášť když DiCaprio zvárnil svou roli nesmírně suverénně. (06.07.2008)

Teda... Howard Hughes byla bezesporu jedna z nejvýraznějších osobností aviatiky vůbec, kde bychom dnes bez něj byli ? A stejně významný byl i v oblasti filmové tvorby. Tento film osobně chápu jako poctu tomuto géniovi, kterého (ostatně tak, jako většinu géniů) jeho současníci ne vždy dokázali plně pochopit. Psychologické prokreslení je brilantní, chvilku na plátně vidíte snílka a vizionáře, v zápětí nemocného cvoka a hned nato playboye, za kterým se otočí každá sukně a kterou on také nenechá na pokoji. Tohohle Howarda jsem se nezřídka bála, jindy mě fascinoval a často jsem nemohla pochopit, jak může pod tím vším tlakem a publicitou žít. Možná to bylo také jednou z příčin jeho pozdějšího pádu společně s obsedantně-kompulzivní chorobou, kterou trpěl. Ještě jednu poznámku na závěr : jestli ještě stále na světě existuje pochybovač o hereckém nadání Leonarda DiCapria, měl by vidět Letce a žasnout. Tady se opět zahraniční novináři se Zlatým Glóbem trefili do černého. Pozadu nezůstává ani režie či hudba Howarda Shorea, mimochodem už se těším na Soundtrack. (10.02.2005)

Konečně došlo na téma, kterému Martin Scorsese skutečně rozumí... film. V geniálním Letci tak konečně mohl uplatnit své neuvěřitelně rozsáhlé filmové znalosti na zfilmované biografii výrazné osobnosti dějin dvacátého století, Howarda Hughese, který kromě značné angažovanosti v leteckém průmyslu produkoval a režíroval filmy, přičemž udržoval úzké kontakty s Hollywoodem (a jeho herečkami - nějaký čas žil například s Katharine Hepburn). Scorsese zachycuje jeho zapálené nadšení do filmu a letectví s takovou vášní, nasazením a filmařským cítěním, že vytvořil jedno z nejlepších děl posledních let, které v mnohém připomíná jiný přelomový kousek - Občana Kanea. Scorsese si určitou paralelu evidentně uvědomoval, není náhoda, že DiCaprio je polovinu filmu s knírkem od mladého Wellese takřka k nerozeznání, nehledě na jeden takřka doslovný kratičký záběr, kdy se Hughes majestátně tyčí nad po zemi rozházenými plány letadel úplně stejně, jako ve slavném záběru kdysi Charles Foster Kane nad svazky novin. Polohy kamery zabírají hlavního hrdinu často ve výrazných úhlech, ve kterých vévodí celému obrazu a nasvícení jej jakoby vyřezává z prostoru (v ostrých kontrastech proti filmovému plátno, nebo naopak vystupuje z temnoty kolem). Scorsese zcela ignoruje současné vypravěčské postupy (snad až na havárii letadla), a film cele stylizuje do volnějšího tempa kinematografie oněch třicátých až padesátých let, ve kterých se film udává. V dlouhých rámujících záběrech, dlouhých pohledech do tváří hrdinů, nevyhýbaje se občasným barevným experimentům, kdy tráva okolo hrdinů vybledne do charakteristických odstínů technikoloru. Především ale staví na herectví svých hrdinů... Di Caprio předvádí nejlepší výkon svého života (pevně doufám, že si za něj odnese řadu cen), hraje nejen skrze dialogy, ale především pohyby svého těla a očima, stejně jako vynikajici Cate Blanchett coby Katharine Hepburn, Alan Alda jako senátor... a další. Scorseseho film není zcela jednoduché sledovat, pohrává si s pečlivým vývojem postav (postupné Hughesovy přeměny jsou úžasné, obzvláště když v sobě odkryje ješitného megalomana - vynikajicí scéna je mrazivě klidná hádka v pracovně, nebo nervově labilního génia) a nevykládá karty na stůl hned, nechá diváka napínat až do posledních minut, kdy divák skutečně neví (pokud nezná dějiny), jak to bude s Hughesem dál... Letec je možná Scorseseho nejlepší film, ačkoliv zdaleka nejméně agresivní a animální, dílo vyzrálého génia, který už nemá takovou potřebu šokovat, ale vypráví dokonalé příběhy, ve kterých řekne mnohem víc. (06.01.2005)

Scorsese letca a filmára Hughesa (nakrútil len dva filmy, ale veľa produkoval) zobrazuje ako čoraz paranoickejšieho muža, ktorému ničia život úchylky, hraničiace s chorobou (paranoja, egoizmus, hygiena) a tvrdohlavosť (neochota zájsť k lekárovi). Nečudo, že sa zabarikádoval pred svetom a svet pred ním. Lietadlá tvoria v Letcovi snáď ešte dôležitejšiu ingredienciu, ako samotné filmy; súvisí s nimi niekoľko najmagickejších scén zo snímky (nakrúcanie Hell´s Angels, džezom podfarbený prelet nad nočným mestom, havária). Všetko istia s rozumom vybratí herci v podporných úlohách, z nich niektorí sa iba mihnú (Willem Dafoe), iní majú o čosi väčší priestor (Ian Holm v jedinej scéne sa meniaci na kvalifikovaného experta na prsia) a minimálne jeden sa každým ďalším filmom vypracúva na obdivuhodného chameleóna (John C. Reilly). (05.11.2005)

Nádherný film se skvělými efekty , letecké scény jsou dechberoucí ( a to mi nikdy nic neříkaly ) , scéna , kdy jde Hughes po červeném koberci a šlape po žárovkách a všude kolem oslňující světla , je skvělá , připadalo mi , jako bych tam šla s ním. Herecké výkony jsou úžasné v čele s Di Capriem ( jestli někdo umí zahrát duševní chorobu tak on ) , přes absolutně odporného senátora Alana Aldy až k vynikající Cate Blanchett. Její výkon mě zaujal nejvíc ; přestože není vůbec Kate Hepburnové podobná , byla to přesná Kate - její výrazy , její chování , byla prostě dokonalá. Narozdíl od Gangů Letec pro mě neměl hluchá místa. (28.02.2005)