Režie:
Roman PolańskiKamera:
Witold SobocińskiHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Harrison Ford, Emmanuelle Seigner, Dominique Pinon, Yves Rénier, John Mahoney, Jimmie Ray Weeks, Alexandra Stewart, Betty Buckley, Marcel Bluwal (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Lékařský kongres v Paříži, který záměna kufru promění v děsivou noční můru... Americký kardiolog Richard Walker přijede s ženou Sondrou do Paříže na lékařský kongres. Než se stačí v hotelové koupelně oholit, jeho manželka beze stopy zmizí. Dobrodružství, jež nijak statečný muž musí prožít v cizím městě, ho postaví mezi dvě skupiny, usilující získat spínač k atomové bombě a po bok půvabné nekonformní dívce Michelle. Ta propašovala spínač ze Spojených států v letadle, kde však došlo k záměně jejího a Sondřina zavazadla. Tak se do celého případu, kolem něhož francouzská policie jen bezmocně a lhostejně krouží, zapletla nevinná manželská dvojice. Zatímco Walkerovi jde výhradně o záchranu ženy, dívka usiluje o odměnu za nebezpečnou práci. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (261)
Únos manželky se snaží vypátrat v ulicích Paříže americký lékař, který bohužel neumí ani slovo francouzsky. Postupuje podle nenápadných indicií na vlastní pěst, když mu policie nevychází v ničem vstříc. Poměrně slušný krimi thriller s průhlednou zápletkou, který však notně okořenil Harrison Ford a především krásná Emmanuelle Seigner. Rozhodně neurazí a ze starších dílek je to dozajista nadprůměr. 70% ()
Dlho predlho som čakal, kým tento film odvysiela nejaká tv stanica v čase, ktorý mi bude vyhovovať. Dočkal som sa a s Polanského thrillerom som celkom spokojný. Zápletka okolo nejakého zariadenia na odpálenie jadrovej hlavice pôsobí z dnešného pohľadu strašne otrepane, ale v dobe svojho vzniku to ešte tak bežná téma nebola, navyše Polanski rieši v prvom rade únos a pátranie Forda na vlastnú päsť a tá "vecička" je tu tak trochu vedľajšia. H. Ford predvádza presvedčivý výkon a v závere som ten Polanského rukopis výrazne cítil, pretože mi to nejako pripomenulo jeho podstatne slávnejší thriller Čínska štvrť. Slabšie štyri hviezdy. 70%. ()
Polanski stojí v žebříčku mých oblíbených režisérů hodně vysoko a jeho filmu jsem ještě nikdy potřebu dát méně než 3*, ale když si promítnu jeho filmografii, musím přiznat, že 48 hodin v Paříži považuju nikoliv snad nutně za vůbec nejslabší, ale pro mě osobně za nejméně zajímavý snímek z jeho tvůrčí dílny. Problém není v režii, i když zde atmosféru v pravém slova smyslu nenacházím a Polanského virtuóznost spatřuji jen v pár záběrech ze střech domů, ale pořád jde o velmi slušné a v každém případě nadstandardní řemeslo. Problém mám ale se scénářem, který mi přijde tak nějak rutinní, nepřekvapující a řekněme nedotažený. Polanksi scénárista zkrátka nedosahuje úrovně Polanského coby režiséra. Na filmu je nejzajímavější profesionální výkon Harrisona Forda, který je v tomhle druhu thrilleru jako doma a hravě zvládá jak polohu usedlého seriózního měšťáka, tak i chlapa, který skáče po střechách domů a je ochoten riskovat tváří v tvář profesionálním zabijákům. A nesmím zapomenout na půvaby Emmanuelle Seigner, jakkoliv mám pocit, že právě interakce mezi Fordovou postavou a tou její jsou trochu nucené a Polanski chtěl prostě udělat radost své životní partnerce. Celkový dojem: 55 %. ()
S cizí ženou v cizí Francii.. Může se to stát i vám a nepomůže hotelový detektiv, ambasáda ani komisař Moulin. Záměnou kufrů na letišti je zoufalý Ford po hlavě vržen do nebezpečné hry plné absurdního humoru (vystřihování z rodinného fota na policejní stanici, střecha), typického pařížského feelingu a bohužel i postupně uvadajícího tempa. Při pohledu na manželku Harrisona jsem si vzpomněl na vtip, jak přijde chlap, na policii nahlásit zmizení vlastní ženy. Policista ho požádá, ať uvede její popis. A muž říká: „Je těsně před důchodem, vysoká asi tak metr padesát, má plnoštíhlou postavu, řídké vlasy, dioptrické brýle, pod nosem ji raší knír, kulhá na pravou nohu a má problémy s alkoholem. Jak tak nad tím přemýšlím, strážníku, víte co..? Ani ji nehledejte…“ ()
Učebnice pro začínající spisovatele (scénáristy, režiséry), str. 9, poznámka pod čarou: Často se stane, že jsme vázáni smlouvou s vydavatelem, ale napadají nás jen velmi slabé a už tisíckrát vytěžené zápletky. V takových případech se někdy osvědčuje příběh rozvíjet zvolna a prvních sto až dvě stě stránek zaměstnat čtenáře líčením různých odboček a drobných příhod, o nichž čtenář v tu chvíli nemůže vědět, že jejich účelem je pouze napínat a zdržovat před trapným odhalením. Tento postup je začátečníkům zapovězen, mohou ho použít jen slavní lidé. (Ti to někdy dělají i dobrovolně, pokud chtějí něco říct, ale nemají co.) Důrazně doporučujeme sjednat výši honoráře pevnou částkou nezávislou na prodaném nákladu. K reedicím takových děl dochází méně často než k sebevraždám čtenářů, v právním smyslu však nejde o trestný čin. Vyhrožuje-li Vám někdo za takové dílo smrtí, nedoporučujeme žádat o ochranu policii, protože přinejmenším někteří policisté Vaši knihu pravděpodobně četli. Někdy je jedinou pomocí útěk do zahraničí. --- Že, Polanski? ()
Galerie (68)
Zajímavosti (9)
- Pařížské střechy byly postaveny ve studiu Boulogne. (marcel5)
- Kameraman Witold Sobocinski a režisér Roman Polanski sa nechali inšpirovať Občanom Kaneom (1941). Prebrali jeho druh osvetlenia, bohatstvo kompozície a hĺbku obrazu. (classic)
- Na nátlak studia byl původní sestřih zkrácen o 15 minut a nafilmován nový závěr. (oje)
Reklama