48 hodin v Paříži

Frantic u mě balancuje někde na pomezí mezi vyzrálostí a zestárnutím, co se týče technické a vizuální stránky filmu. Nicméně Polansky skvěle vykreslil atmosféru centra Paříže s notnou dávkou autencitity a městské šedi. A bez nadsázky to funguje i dnes i jako záplata na mezery v banální zápletce. Minimum hluchých míst a věrohodný postup hlavní postavy v pátrání po drahé polovičce. Emmanuelle Seigner je brutálně nádherná! (07.03.2021)

Nejen velice dobrý thriller, ale také jeden z nejlepších Polanského filmů. Od počátku se buduje pěkně hutná atmosféra. Fordův hrdina neumí francouzsky, takže ve chvíli, kdy mu unesou ženu, stává se skutečným cizincem v cizí zemi. Naráží nejen na jazykovou bariéru, ale také na nedůvěru ze strany představitelů zákona. Polanski spíš než na nervy drásající scény sází na hrdinovu naprostou bezmoc, na jeho snahu, která se tak často zdá marná. Krásným příkladem je třeba scéna ze střechy, kdy padá dolů úplně všechno, dokonce i hrdinovy boty Za zmínku stojí i vtipná přítomnost Yvese Reniera v roli francouzské komisaře (jméno nemá, ale všichni si ho jistě domyslí V poslední třetině mohl film být o něco důraznější, více vygradovaný. To mu ale neubírá nic na onom kouzlu starých filmů, které se už dnes podaří vzkřísit málo komu. (13.08.2005)

Najkomerčnejší Polanského film, ktorý si točil asi iba tak pre radosť z čistej filmárčiny. Frantic je príjemná kriminálna dráma, ktorá sa dá pozrieť aj viac krát a nikdy nebude nudiť. Na to boli všetci zúčastnení veľkí profesionáli. Hodnotenie je v tomto prípade spojené s menom režiséra, ktorý má na svojom konte výrazne ambicióznejšie kúsky a ktoré som hodnotil v priemere 80%, takže v kontexte jeho tvorby idem trochu nižšie. Ak by film natočil presne takto isto niekto iný, menej slávny, niečo by som určite prihodil. (25.06.2012)

Pro mě osobně zlomový film, který jsem podobně jako jiné své klíčové snímky viděl jen čiročirou náhodou, naprosto mě uhranul a sledoval jsem jej pak pořád dokola. ___ Spojoval v sobě efektivnost hollywoodské a nevypočitatelnost evropské kinematografie, přičemž i ona klasická špionážní schémata dílem využíval a dílem s hravostí ironizoval. Nabídl Harrisona Forda v roli, která v nejčistší podobě demonstrovala jeho nejsilnější hereckou polohu, již pak dovedl k dokonalosti v UPRCHLÍKOVI: Být obyčejný i neobyčejný zároveň, schopný člověk ocitnuvší se v extrémní situaci... zdánlivě zcela neadekvátní jeho možnostem. V situaci, která ho nejdřive dostane na samé dno, ale on se hecne a začne hledat řešení. Řekne se Hitchcock, ale ten nikdy nedospěl k takové míře propojení žánrové hravosti a seriózní existenciální krize, jako je tomu v labyrintickém thrilleru o hledání unesené manželky v pařížském podsvětí, bezmála antitezi 96 HODIN (Taken, 2008). Polanski to naopak zatraceně dobře uměl - a s Fordem se setkali ve správný čas, nemluvě o Morriconeho hudebním motivu. ___ Ano, 48 HODIN V PAŘÍŽI nepatří mezi nejznámější ani nejoblíbenější Fordovy filmy, ale rozhodně je jedním z nejpozoruhodnějších. A ke všemu díky Polanského vedení demonstroval sílu jeho nenuceného herectví mnohem víc než ty filmy, jež ji ukázat měly. (25.08.2022)

Pro mne snímek zůstává jedním z nejlepších neo-noir filmů 80. let s oblíbenou Emmanuelle Seigner a Harrisonem Fordem. Povrchním pohledem je to možná slabší Polanského film. Jeho příběh nepřekračuje velmi solidní staromódní thriller navzdory nepopiratelné řemeslné dokonalosti. Režie se drží při zemi a nadchne v detailech, jako v závratné scéně přes střechy Paříže s latentním nebezpečím pádu a neokázale vzdává hold americké klasice. Polanského Socha Svobody pro Hitchcocka ve stínu Eiffelovy věže? Produkce: Warner Bros (06.04.2018)