Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Bez přehánění úroveň "Líbáš jako" filmů. Přitom jít cestou čtyř postav, čtyř příběhu je vděčnou sázkou na jistotu ve smyslu aspoň něco trefit, vymyslet aspoň něco zajímavého, třeba jen u jedné postavy. V první hodině se chlapci mají svléknout na veřejnosti, ve druhé si zase budou hrát na yesmany. A z toho má asi pramenit humor, jak je veřejnost v nejnevhodnějších chvílích zaskočena nahým chlapem, chlapem v ženských šatech a hrou na pravdu, kdy všichni musí přiznat, co choulostivého ten den dělali. Celé je to bezostyšně schématické, v úplně každé scéně stokrát omleté, a pokud jste viděli něco z takových těch největších televizních shitů, tak i hrozně předvídatelné. Každé postavě je přidán určitý životní problém, aby si to hrálo na nějakou výpověď, všechny čtyři linky jsou samozřejmě naprosto banální a "vymyšlené" na první dobrou, jako když máte něco plácnout do pěti vteřin. V těžké konkurenci trapnosti patrně vítězí ten dojáček kolem Šampónova prozření, pět minut déle a dozvěděli bychom se, že ta Karlova s ním čeká. Jestli tam má jít o nějakou krizi čtyřicátníků, tak Hartl ji prokazuje naprosto brutálně, napsat a zrežírovat něco tak nezajímavého, neoriginálního, uslintaného a impotentního je fakt na sebevraždu. Odpouštím těm, které mám rád, že se jim tohle v režimu oddechovka naprosto o ničem mohlo líbit a oni mi naopak odpustí ten odpad v režimu film. Jediné, čím se tento snímek liší od běžného českého odpadu je ta znatelná půlhodina navíc a neobsazení nějakého z Polívků. (09.12.2022)

Až prekvapivo podobné s minuloročným dánskym Druk (Chľast) – tak základnou tézou, pointou (aj keď v Hartlovom podaní zmierlivejšou a happyend-ovejšou oproti cynikovi Vinterbergovi), no predovšetkým výberom, sociálnym a vzťahovým zatriedením hlavných protagnoistov a vzťahovou architektúrou. Viem, že podobnosť s Druk nebola zámerná a zamýšľaná, no ono to vyšlo tak, že sa tomu porovnaniu P, Š, T a K nevyhne – a z tohto porovnania vyjde oproti dánskemu blížencovi trochu menejcenne (prvoplánovejšie), čo však neznamená, že v rámci českej kinematografie (obzvlášť žánrovej rodiny "českých komédií") posledných rokov viniká a jedná sa o príjemný, fungujúci, šľapúci a dobre sa pozerajúci (oddychový) film, ktorý miestami aj pobaví, miestami dojme, je veľmi príjemne nakastovaný a drží si úroveň (neskĺzava, tak ako mnoho našej produkcie, k trápnosti, alebo lacnosti). (13.10.2021)

Popravdě jsem si od této taškařice nic neslibovala. Říkala jsem si, že se Hartl možná líp směje než točí. Právě toto počáteční nastavení způsobilo, že jsme vlastně byla mile překvapená. Asi nejvíc mě pobavil Martin Pechlát, který hrál v minulosti spíš takové ušlápnuté nevýrazné týpky, ale jako pórek neměl chybu. Škoda, že ten zpěv nebyl jeho, to bych pak hodně hluboce smekla. (16.03.2023)

Čím jsem starší, tím mě tyhle rádoby rychlokvašky dojímají víc a víc. Jasně, neni to žádné přelomové dílo české kinematografie, ale za posledních x let jsem neviděl nic lepšího. Naprosto brilantní chemie všech zúčastněných, spousta mini cameo rolí celé plejády českých herců a hereček a vůbec celé je to tak zasraně feeeling pozitivní i přes všechna ta negativa, která se tam objeví. Opticky spíše slabší čtyři hvězdy, ale vzhledem k dnešnímu rozpoložení jsem film subjektivně nadhodnotil, a to výrazně. Díky! A dnes bez obligátních procent, protože by to pro zbytek mých recenzí prostě nebylo fér. (29.01.2022)

Tak mám za sebou první setkání s panem Hartlem. To píše takový kokotiny? A čte se to aspoň líp, než se na to kouká? Oblíbený téma o krizi středního věku a věcech kolem, nějaký to bilancování... blabla. Dramatická linka jakž takž, ale komediální totálně selhává. Nejvtipnějším momentem bylo vyprávění tlustý zdravotní sestřičky o tom, jak se jí zdálo že je ještě tlustší a ucpala svým velkým zadkem otevřený tramvajový dveře. Dobrý, ale trochu málo. Zbývá mi jen vyzdvihnout skvělej výkon paní Kolářový a trošku se pousmát nad castingem, ve kterým nechybí snad ani jedna ze současnejch hvězd českýho filmu (tohle spojení mi prochází klávesnicí s tuhým odporem mojí mysli), byť se většina z nich mihla jen v nějakým bezvýznamným štěku. A ne, ani tohle nebylo originální. (25.03.2022)