Hraje skupina Spinal Tap

Skvěle natočený fiktivní dokument o neexistující kapele Spinal Tap, ve které byste ale bez problémů poznali řadu skutečných heavy metalových muzikantů 80. let. Ačkoli je to celé myšlené jako parodie, mnoho hudebníků se nechalo slyšet, že je tento snímek až "děsivě pravdivý". Myslím, že nejvíce se u toho pobaví lidé, kteří buď v nějaké skupině sami působili nebo mají alespoň nakoukanou hromadu reálných hudebních dokumentů. Osobně nepatřím ani do jediné kategorie, ale i tak jsem si Spinal Tap výborně užil. "Our drummer died in the bizar garden inccident.." :-D (25.03.2012)

Proč jsem se na to vůbec dívala? Protože v Brothers&Sisters si dělali srandu z lidí, co to neviděli:D No ne že bych úplně litovala, místy to byla sranda, ale abych se přiznala moc mě to nebavilo. To že je to parodie mě začalo trkat v 5. minutě a nechápala jsem, tak jsem si šla přečíst popisek na csfd. Beru to, je to zajímavé, neobvyklé, praštěné, ale pro mě už asi mimo mísu. Co se mi líbilo nejvíc, bylo asi, jak popisovali, co se stalo bubeníkům "Explodoval na pódiu, jen tak." a taky scénka s chlebem a salámem. (04.05.2012)

Všetko závisí na každom divákovi, ako sa bude pozerať na prekvapivý filmový debut, inak všestranne nadaného režiséra Roba Reinera, lebo je to jednak FIKCIA, ale tak perfektné spracovaná, že jej uveríte takmer každú REPLIKU. My sme poučení a informovaní, mnohí, vtedy neboli, a tak bez problémov uverili tomu, na čo sa pozerajú. Mne sa to ľahko hovorí, ale v dobe, spred 30. rokov, nebol žiaden INTERNET, preto má film také kúzlo, že zmiatlo publikum, ktoré sa prišlo na rockument pozrieť. Vďačím tomu najmä Reinerovi a hlavným hercom, stelesňujúci spevákov, ktorí zároveň napísali i scenár. Sú vierohodní, vedia spievať, chodia po turné, majú fanúšikov, dokonalá atmosféra, že chcem veriť, a som ochotný sa na určitú dobu ponoriť do skupiny Spinal Tap, ktorá má CHARIZMU. V niektorých momentoch, je snímok geniálny, napríklad kontrola jedného z frontmanov na letisku, či pokec členov skupiny ohľadom predchádzajúcich bubeníkov, ktorí mali krutý osud... Vystriedalo sa všelijakých členov zo skupiny - neúrekom. Túto VEC pokladám za nespochybniteľný KULT, nielen preto, že som o ňom čítal v knihe, ale jednoducho PRETO, že JE ! Stačí si ho raz pozrieť, a máte v tom naprosto jasno ! (22.10.2016)

Trefovanie sa do hudobného sveta vyšlo občas slušne. Hlasitosť, čierny obal, hľadanie pódia a podobne. Filmu, teda pardon rockumentu, však chýba vyššia kadencia vtipných momentov. Človek si ich musí vystáť ako frontu na vstupenky, ale potom stoja za to. Bohužiaľ skrz absenciu drog a sexu musím zraziť hodnotenie do suterénu. (30.12.2019)

Mnoho slavných hudebníků si po dosažení určité mety musí připomenout, že nejde o sen, ale neskutečné štěstí kombinované s tvůrčím duchem a dřinou. Tento snímek nám dává možnost ochutnat, jak ztělesnění takového snu vlastně vypadá. Kdo by nechtěl být alespoň na okamžik rockovým velikánem? Možná trochu směšným, možná dokonce i maličko hloupým, ale přesto velikánem, který žije svůj sen naplno. Hraje skupina SPINAL TAP je filmem srandovním, ovšem nikoliv krutým. Sdílí radost z toho, že jsou tito hudebníci sami sebou. Má slitování s jejich nabubřelými egy. I přes všechny charakterové absurdnosti nejde o špatné chlapy, ale milé blázny, kteří žijí v chatrném, přesto relativně dobře poslepovaném snu. V samotném závěru skupina získá záchranný kruh v podobě japonského turné a divák ví, že si ho zaslouží. Vždyť tihle staří kluci hrají pro radost, a o to jde. Od roku 1984 vzniklo několik napodobenin a imitací vycházejících ze snímku Hraje skupina SPINAL TAP, ale ani jeden se vtipem a úderností nedokázal svému vzoru přiblížit. Režisér Rob Reiner byl ve správný čas na správném místě. Díky němu a souboru jeho talentovaných spolupracovníků vznikl skutečný kult a klasika na poli fiktivních dokumentů. Více. (27.05.2023)