Rebelové

Jeden z nejlepšíCh filmů Filipa Renče, kterého sice jako člověka moc nemusim, ale musim uznat že tenhle muzikál se mu povedl. Nic podobného a tak zajímavého zatím v poslední době nikdo nevytvořil. Atmosféra 60. let byla působivě navozena slibnými hity, slušivými kostými a dobovým interiérem. Herecké obsazeni je lákavé, ale herecké výkony nejsou nijak zvlášť dobré. Ale v té době se ještě neznámá Zuzana Norisová docela snaží a zpívaní jí jak lze slyšet jde. Ostaní nejsou se svými hereckými výkony niajk zajímaví, ale to se dá v muzikálu lehce zamaskovat třeba právě zpěvem nebo tancem. Děj je sám o sobě jednoduchý, ale o to historicky osudovější. Choreografie je povedená a svižná. U diváků tento film určitě uspěl, protože návštěvnost v kinách, alespoň co si pamatuju, byla slušná. (06.04.2008)

„To sme si asi fakt nerozumeli.“ Rebeli majú tendenciu zasiahnuť vaše srdce. Začínajú nenápadne. humorne, nezáväzne. Renč len občas príde s niečím vážnejším, čo naznačuje, že sa nepohybujeme v až tak neškodnom letnom dobrodružstve, ako by sa mohlo zdať na prvý pohľad. O to sa postará jednak výborne mužný otec Tomáš Hanák, ktorý nikdy v ničom predtým a ani potom nebol taký dobrý ("Jeho nepoznám, ale ju áno a to mi stačí.“) a jednak občasné nenápadné, ale o to mrazivejšie detaily (všetci v kine sa bavili, ale keď akoby len tak mimochodom zaznel rok 1968, rozhostilo sa v sále hrobové ticho). Prvú hodinu sú to každopádne naozaj len detaily, ktoré sú prebíjané sympaticky roztatárenými spevácko-tanečnými výstupmi. Tie svojou úprimnosťou, nákazlivou radosťou zo života a originálnou vizuálnou stránkou berú dych. Renč pracuje s peknými, no slabými mladými hercami podobne, ako svojho času Verhoeven vo Vesmírnej pechote. Do toho výborné kostýmy, výprava zaspatej pohraničnej dediny topiacej sa v letnej páľave a starí machri v cameách (Bohdalová, Svěrák, Neměc, Štepka). A potom sa zrazu všetko blbnutie končí a prichádza strhujúci záver, ktorý v mojich očiach predbehol aj fenomenálne smutné Pelíšky. Renč nás šokuje silnými zábermi na stratenú platonickú lásku, žaláre trhajúce krásne vzťahy, vlaky spomalene odchádzajúce do diaľky za zvukov vypaľovačky o San Franciscu a pomýleným politickým systémom, kŕčovito sa zmietajúcim v narastajúcom strachu a neistote. Takisto ma bavila detektívna hra na bonzáka (vtedy ma fakt zaskočilo, že ním bola tá osoba, ktorá ním nakoniec bola, ale dáva to logiku: ľudská hlúposť sa nejeden raz skutočne ukrýva na miestach, na ktorých by ste ju čakali najmenej a nejeden raz ten, ktorý sa správa ako idiot, v skutočnosti žiadny idiot byť nemusí). Musím spomenúť aj asi tonu kultových hlášok ("Otvorte okno, cítiť tu alkohol."). Bravo. Kino Považan NMnV 2001 (12.01.2009)

Spíše přeceňovaný než adekvátně hodnocený muzikál zrcadlí především fatální absenci dějinného povědomí o dnes už jasně historických šedesátých letech. Vezmeme-li vážně syžet i sporé náznaky děje, obsažené v tomto pseudorevolučním filmu, ukazují jednoznačně do roku Pražského jara - a to nezávisle na vůli svých tvůrců (míra tohoto propadu se projeví nejvýrazněji srovnáním Hřebejkovými PELÍŠKY). Písničkový mišmaš sahá od počátku do konce šedesátých let a věrohodnosti nezvádnutého díla neprospívá ani přenesení kauzy bratří Mašínů do zenitu šedesátých let, kterým je právě osmašedesátý. (Mimochodem: pokud by se v té době konaly svobodné volby - svobodné znamená v měřítcích doby - získala by v nich KSČ podle tehdejších nezávislých sociologických průzkumů kolem 65% hlasů.) Hranice v té době byly otevřené (bez nesnází, spíše s mírně udiveným ohlasem ve veřejném mínění tehdy svobodně emigroval např. Vladimír Pucholt). Doba uvolnění, prezentovaná tvůrci jako čas despocie a totality, ponechává filmu pro jeho klady minimální prostor: víření mladých těl (to je jediné, co má společné se STARCI NA CHMELU), některé herecké výkony ... a pak už jen úžas nad tím jak lze zmarnit tak atraktivní námět (za to málo je zřejmě co děkovat spoluscénáristovi Zdeňku Zelenkovi). Stručně shrnuto: příliš málo skutečných perel v neskutečně přemnožené hlušině. (05.11.2007)

Rebelie v představách autorů reklam nebo změšťáčtělých pamětníků, stvořená povrchně jako ohavnosti typu Retro a Vyprávěj. Koncem 60. let narůstaly skutečným nonkonformistům vlasy a poslouchali trošku jinou hudbu - folkové písničkáře (začínají hrát Jarda Hutka, Vláďa Merta) a tvrdší blues (ale drsněji zněli i tehdy hodně dřevní Greenhorns). (02.12.2006)

Ano. Bylo to tady a už je to tu zase. Tolik milovaný a zároveň proklínaný retro muzikál tolik nenáviděného Filipa Renče. Ačkoli se neřadím mezi jeho fanoušky, hodnotím Rebely jako dobrý počin. Ta retro vlna 60. let, se kterou film přišel a na níž se podílel, přinesla do společnosti něco pozitivního. O tom vůbec nepochybuji. Mládež objevila nepoznané a starší generace zavzpomínala na mládí. Zazní zde celá řada starých hitů, které připomněly šťastnější léta české hudební scény. Hlavní romantická zápletka letních prázdnin tvoří z filmu pohodovou oddechovou podívanou. Daří se i vyhnout tradičnímu happyendovému klišé. Příjezd ruských vojsk a následná emigrace dává filmu další rozměr. František Němec a Tomáš Hanák vkládají do snímku herectví a kultivovanost. Jan Révai je sice omylem filmu, ale přiznejme si. Kdo v té době neměl rád Zuzanu Norisovou? 72% (13.11.2010)