V kapradí: Film

Tohle je trapné - jak někoho vůbec napadlo, že je to dobrý nápad na film? Může to být vtipné jako skeč, pět minut za dva týdny. Být s tím 80 minut je neúnosné. Jak kvůli nenosnosti námětu, tak i proto, že člověk začne víc uvažovat o tom, jak nepříjemné je sledovat populární celebritu předstírat, že je neúspěšná a vysmívaná. Působí to nakonec jen zle vůči všem, co nemají podobné štěstí jako Galifianakis, zvlášť když veškerý "sebereflektivní" humor je mířený proti těm aspektům jeho osobnosti, které jsou fiktivní. Všichni přece víme, že ve skutečnosti o žádného losera nejde - jde o bohatého, úspěšného muže, který má dost moci k tomu získat na tuhle pitomost ty největší světové celebrity. Takže to působí nakonec docela arogantně a veskrze falešně. A jinak se o tom uvažovat nedá, protože "děj" tohohle filmu se ani nesnaží být koherentní a tvořit nějaký uvěřitelný příběh. Je to opravdu veskrze zoufalý produkt nefunkčnosti a nerozmyslu. PS: Jedno z kouzel show bylo, že se některé naivnější diváky bavilo dohadovat o tom, nakolik to je nahrané - to u filmu nejde jednak z principu toho, jak jsou scénky zasazovány do "příběhu", a nakonec i tím, že jsou u titulků puštěné bloopers, které ukazují, jak to byla pro všechny přítomné sranda. Jakákoliv iluze transgrese je pryč. (20.09.2019)

Samotné rozhovory s celebritami jsou vesměs vtipné a v rámci kanálu Funny and Die by jako jednotlivá krátká videa fungovaly skvěle. Spojit je hodinovou vatou do jakéhosi filmu však nebyl úplně šťastný nápad, protože už po půlhodině začně být Galifianakis spíše otravný, protože opět hraje Galifianakise, který se mi v této komediálně-trapné poloze už začíná pomalu přejídat. (12.01.2020)

Neviděl jsem ani díl původní nekorektní talk show, které je tenhle film nástavbou. Má světlé opravdu vtipné okamžiky, ale smíchy jsem slzel jen při sestřihaných zaběrech u závěrečných titulků, protože na formátu filmu nefunguje zcela spolehlivě to, co v krátkých dílech a nezbavíte se pocitu nudy a nastavované kaše, ačkoliv kdo má hodně rád tenhle švihlý humor trapnosti asi si užije. (Navíc se tu vícekráte opakuje narážka na Zachovu tloušťku, přičemž ta už ale neexistuje.) (20.09.2019)

Pořad "Between Two Ferns" patří k mým nejoblíbenějším pořadům. To, jak Zach Galifianakis pokaždé neuvěřitelně naloží různým celebritám se zkrátka neomrzí. Naprosto tedy nechápu, jak někoho vůbec napadlo, že tato látka, jejíž největší síla tkví v krátké stopáží snese přetavení do filmové podoby. Jistě, i zde je různá plejáda celebrit a některé gagy dopadnou na úrodnou půdu Vaší bránice, nicméně je to celé vyplněno nezajímavým příběhem, který po většinu času útrpně nudí. Tohle se moc nepovedlo, bohužel. (Netflix) „You have twelve million Instagram followers. How long did it take for you to apologize to each one of them for Bumblebee?“ (04.05.2020)

Nedokážu si vysvětlit, proč tento film vznikl. Kdyby autoři měli v hlavě nosnou příběhovou kostru, na kterou by nasadili řadu skečů/interview, tak by to na ploše 80 minut mohlo fungovat. Jenže tvůrci spíše měli spoustu nápadů na rozhovory a ty poté vsadili do road-movie mockument šablony, která nemá co nabídnout. Ze začátku mi to připomínalo The Office (neschopný šéf a představování jeho podřízených), jakmile se ale vydali na cestu, tak silné prvky mockumentu zmizely. Následný slaboučký příběh cesty do L.A. měl sérii nevýrazných momentů, zapomenutelných vedlejších postav, nikam negradoval a postrádal jakékoliv emoce. Dokonce ani tu trapnost, kterou jsou Zachovi krátké internetové skeče vyhlášené. Jedině pokud postupně Netflix vypustí sérii rozhovorů s celebritami, které tady měli cameo, tak si u mě obhájí existenci tohoto snímku. (25.09.2019)