My z Kačerova

Moje nejoblíbenější disneyovka. Letec Rampa, Hamoun, Ňouma a samozřejmě strýček skrblík, který by si pro korunu nechal vrtat koleno jsou kouzelní. Pamatuju si jak jsem v dětství každou sobotu a neděli pouštěl v 7:30 h TV a koukal na jejich další dobrodružství. Dále musím pochválit skvělé Rafany a samozřejmě taky Magiku von Čáry, která touží po Skrblíkově prvním desetníku. (14.06.2008)

Nejlepší animovaný seriál všech dob, u kterého jsem strávil nejlepší chvíle dětství. Se Skrblíkem, Rafany, Magikou von Čáry, synovci, nezapomenutelnou znělkou a legendárním (a nepřekonaným) původním dabingem. Je škoda, že o to byli děti jen o pár let mladší, než já, ochuzeni. Zastesklo se mi, a tak jsem nedávno začal koukat úplně od začátku. A stále mě to baví. Prostě nestárnoucí, nadčasová legenda u které zamrzí snad jen málo prostoru pro Donalda. 100% - a ještě víc... To nejlepší z dětství. (23.05.2016)

Práve týmto kresleným seriálom ma dokázali ľudia od Walta Disneya najviac zaujať. Dnes, keď mám na krku tridsiatku, tak by som samozrejme kvôli tomu nevstával v sobotu ráno, len aby mi neušla daľšia časť. Vysoké hodnotenie však iste nedávam len z nostalgie. "DuckTales" má svoje kvality, ktorými si vie i po dvadsiatich rokoch, od svojho vzniku, získať mladých divákov. **** (09.03.2008)

"Nic nevidim. Nevim kam letim... Je fakt, že dřív mi to taky nevadilo!" "Rampo, nemáš tu kde přistát. - To je dobrý, pane Skrblíku… stejně mi došlo palivo!" "Ty bys ty kameny odklízel až do konce života! - Možná i dýl..." Spolu s Gumídky, Letohrátkami a Rychlou Rotou je to část mého dětství před televizí. Ovšem Kačeři z téhle čtyřky byly asi nejlepší. Nejen díky příběhů, které byli tajuplné a děsuplné, ale taky byly plné humoru s hlášek. Navíc Skrblík a jeho synovci jsou sympatické kreslené postavičky. Nemluvně o Rampu McKvákovi, který je asi zaručeně nejoblíbenější kreslený charakter. Původní dabing je nenahraditelný a je vidět, že i po tolika letech to neztratilo téměř nic ze svého kouzla. Dnešní pohádkové kreslené příběhy tomu nesahají ani po kotníky. Naopak se krčí v koutě a tiše závidějí. Kačeří příběhy jsou nadčasovou zábavou a nejedna hláška to dokazuje. "Lupiči! Zloději! Politici!" Zkrátka a dobře tuhle Kačeří partu jsem si s oblibou pustil i teď a zjistil, že stále baví tak jako kdysi. Už se docela těším na to, jak to jednou bude bavit i další generaci dětí. Viděno prvních 50 epizod. (91 %) (30.08.2015)

Seriál číslo jedna mého dětství, takže velká nostalgie. Miloval jsem ty dobrodružné příběhy strýčka Skrblíka a jeho přátel. S novějšími díly ale kvalita značně ubývala (už tehdy jsem neměl rád tu sérii, kde ve znělce byly nové scény s nějakým robotem a pračlověkem...). Ale staré dobré kačery jsem měl tak rád, že jsem se brzy naučil číst, abych si pak mohl kupovat časopis "Kačer Donald" (předtím "Mickey Mouse"). Pamatuji si, jak pokaždé, když jsme s rodiči přijeli někam do většího města, tak jsme hledali místní antikvariát, abych se tam mohl podívat, zda tam nemají nějaká čísla, která pocházejí z doby, kdy jsem byl ještě příliš mladý a nekupoval to. Ty Mickey/Donald časopisy u nás začaly vycházet někdy kolem roku 1989 a mně se za dětství podařilo takhle získat 80% všech výtisků, speciálních edic atd. od roku 1989 až někdy do roku 2003 (přestal jsem s tím někdy kolem dvanácti/třinácti let, kdy jsem si uvědomil, že na tohle jsem už trochu "starý"). Dneska je to už jen obrovská zaprášená sbírka ve skříni, ale tehdy to byly krásné časy. Ale stejně, seriál "Duck Tales" byl úplně jiný, než ty časáky, a v mnohém lepší. Tohle je jeden z těch seriálů, u kterých jsem dnes rád, že jsem vyrostl zrovna na nich. Dneska už se takovéhle věci nedělají... (22.07.2008)