Anatomie zrady

Čekal jsem mnohem více od tohoto televizního filmu. A zase jsem se nedočkal. Už první díl byl docela slabý, takový nemastný, neslaný. A ani druhý díl nebyl o moc lepší. A to jsem si naivně myslel, že s příběhovou linkou kolem Moravcové kolaborace a samotného protektorátu se úroveň zvedne, bohužel se nestalo. Přes velmi atraktivní dobu i hlavního hrdinu, je celý snímek příliš strnulý, neosobní, časově zkratkovitý a skokový. Nedozvíme se nic moc ani z jeho života ani z osudových událostí našeho národa v rozbouřených letech. A nejen to. Obrazově někdy tak nevkusný a podivný, že jsem žasl. Naopak zakomponované dokumentární záběry či některé vedlejší postavy byli relativně zdařilé. To ovšem na dvou-dílný, ač televizní, snímek je docela málo. Aspoň že jsme se v závěrečných titulkách dozvěděli, jak dopadli skutečné osoby v reálném životě. (04.05.2020)

Viděl jsem jen druhý díl. Životopisné drama mapuje život Moravce, který podporoval Masaryka, ale přešel k nacistům od léta 1938 až po jeho sebevraždu v květnu 1945 na ulici v Praze. Druhý díl popisuje jeho ctižádost, obratnost v propagandě a dějinné události. Moravce hraje syn Mariána Labudy stylem vojenské sebekontroly. Možná mohl být životopis více provokativnější. (26.07.2020)

2/2 Určitě bych od Arichteva a Konášových nečekala, že společnými silami zvládnou tak sloužitou látku, jakou představují poslední roky života Emanuela Moravce, ale i autoři spotřebního obsahu našich televizí muhou v sobě nají úplně jiný talent. Zatím na téma Moravce byly k dispozici jen dva dokumenty Až na dno zrady (1997) a Apoštol národní zrady (2018). První z nich sesbíral množinu zajímavých archivních materiálů a druhý představil aktualizované dokudrama. A samozřejmě tu je ještě to sporné obsazení Daniela Landy jako Moravce v seriálu České století (2013). Tento nový hraný dvojdílný televizní film sleduje celý ten Moravcův osud od Mnichova až na výsluní politiky v protektorátní vládě a hořký konec. Sledujeme jeho vzpomínky na život v legiích, soukromé peripetie s manželkami, ztrátu synů i veřejné vystupování v rozhlase, na náměstích, publikování propagandistických statí a v neposlední řadě zakládání Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Marián Labuda ml. je v hlavní roli výborný, reálie jsou vykresleny přesvědčivě a dramatický oblouk také funguje. Do budoucna si můžeme přát jen více tak zdrařilých projektů. (05.07.2021)

"Chceme-li přežít, musíme se vyrovnat se skutečností a najít si vlastní cestu." Zmapovat osud Emanuela Moravce bylo jistě žádoucí. Nejdůležitější asi bylo ukázat a srozumitelně vysvětlit přerod legionáře a masarykovce v kolaboranta největšího zrna. I po shlédnutí filmu si ovšem kladu otázku, co u Moravce hrálo větší roli. Zda to byla obyčejné obava o vlastní existenci resp. existenci své rodiny (nová žena, malé dítě) nebo zda šlo především o reakci na z jeho pohledu zjevnou nespravedlivost, když byl mnohými ostouzen coby Benešův spojenec, jímž se rozhodně být necítil. V tom prvním díle mi přitom místy přišlo, jako by se autoři snímku snažili alespoň část Moravcovy viny svést právě na prezidenta Beneše. A že měli tendenci Moravce možná až moc polidštit. Na druhou stranu i kdyby Benešova slova o tom, že je třeba přijmout "racionální řešení a přizpůsobit se" či kontext, v jakém měla být vyslovena, nebyly úplně autentické, celý film velmi zdařile ukazuje, v čem vlastně spočívala ona tragika Emanuela Moravce. Nejen, že vyzýval k přizpůsobení celý náš národ, ale sám byl v tomto směru opravdu velmi "důkladný". Tragický osud jeho dětí (zejména pak toho nejmladšího syna Pavlíka) je tak v tomto směru dosti silným mementem. Právě vyobrazení rodinného života Moravce přitom asi patří mezi to nejzajímavější z celého filmu. I když je zřejmé, že do filmu tyto scény dali autoři snímku hlavně proto, aby Moravec nepůsobil jen jako "ubožák bez páteře". Nejsem úplně historik, tak tento nečernobílý pohled na Moravcovu postavu hodnotím v zásadě kladně. K čemu ale určitě výhradu mám, je použití fiktivní postavy německého důstojníka Gretzkiho, který je v některých částech filmu je i poměrně významným hybatelem děje. Dialogy Gretzkeho s Moravcem mi většinou přišly tak trochu zbytečné a někdy i dosti jalové. Všechny ty "oslí můstky" ve scénáři si mohli podle mě jeho autoři odpustit. (04.05.2020)

Mohl to být velmi kvalitní duo filmů. Nechybělo vlastně ani tolik. Emanuel Moravec měl bezpochyby bohatý život na události. Tvůrci si ale vybrali dvě. Nejprve tu, kdy z něj udělali trapnou postavičku v demokracii. Pak tu, kdy trapnou postavičku ze sebe udělal sám. A mezitím? Tuny omáčky. Místy husté, místy méně, ale špatně stravitelné. O co podobnější Marián Labuda ml. své postavě je, o to horší je bohužel herec. A ostatní mu nepomohou. Jak by mohli, když se vše odehrává v kancelářích? Pokud jde o dramatické události, tak ty jsou pouze zmíněny. Největší "oběť" od filmařů je ta, když nastíní odvoz Moravce v náklaďáku, jedou kolem barikád a střílí se po nich. Tvůrci dělají historický dvojdílný film a výprava je doslova směšná. Proč k dispozici není silnější orchestrální hudba? Proč si nedali záležet na silnějším zobrazení hlavních událostí okupace? Druhý díl je ještě slabší. Vidíme nacisty v úřadu pálit dokumenty a Moravce, který se hádá s manželkou. Paty z kanceláře opět nevystrčí. Už jsem to psal mnohokrát, máme strašně bohaté dějiny a je dobře, že se tvůrci konečně pouští do jejich zobrazení. Já osobně bych rád viděl i starší události než stále ty stejné - nacismus a komunismus. Bohužel to na mě působí tak, že si tvůrci ukousli až moc velký krajíc a uvízl jim v krku. Aneb když chcete točit velkofilm, ale zároveň na něm chcete co nejvíc ušetřit. (04.05.2020)