Zvláštní dny

Tento film absolútne dokonale vystihuje charakteristika nevyužitého potenciálu. Nebolo to úplne zlé, ale čakal som omnoho viac. Sci-fi prvok bol síce zaujímavý, ale jeho začlenenie do príbehu bolo totálne odbité, pritom tu bolo toľko možností, ako ho použiť, aby bol príbeh zaujímavejší a údernejší. S atmosférou to bolo tiež ako na hojdačke. Vo filme sú scénky, kedy sa mi pozdávala ale tiež miesta, kde som sa skoro uzíval k smrti. Žiaľ je tu viac miest, kde film skĺzaval ku lacnej kriminálke. Ku koncu ma pomerne dlhá, zbytočne uťahaná stopáž vyslovene rozčuľovala, film už dávno vyčerpal všetky svoje možnosti a hlavne človek už začal tušiť hlavného záporáka a hlavnú pointu, takže celkom logicky sa nuda znásobila. Záver ma nepríjemne šokoval, neponúkol nič také, čo by očarilo alebo zlepšilo dojem. Už len samotná podstata problému vyznela na konci strašne infantilne a naivne. Dávno som nevidel tak spackané ukončenie. Mysteriózny film? To sa kde nabralo? Okolo tohto žánru to neprešlo ani vo sne. 60/100 (14.04.2014)

Režisérka Kathryn Bigelow natočila podle scénáře svého bývalého manžela (nikdo menší než James Cameron) stylový, temný, sci-fi thriller se zajímavou detektivní zápletkou a zdařilými hereckými výkony. Fiennes mi sice do role úplně nesedl ale popral se s ní více než dobře stejně jako ostatní herci. Vizuální stránka filmu je výborná a trochu připomíná "špinavý" styl Ridleyho Scotta z kultovního "Blade Runnera". Převážně pak záběry z disků, které si obyvatelé pouštějí do hlavy pro zvýšení adrenalinu a s kterými obchoduje hlavní hrdina jsou natočeny dokonale. Jedná se o disky, které skrývají zážitky jiných lidí a tudíž není problém zažít "na vlastní kůži" přepadení obchodu, sex nebo dokonce i vraždu. Jedná se o dlouhé sekvence viděné očima zúčastněných a díky své působivosti představují to nejlepší z celého filmu. Samotná detektivní část je trochu zdlouhavější a rozjede se až v druhé půlce filmu a popravdě závěr mohl být také vyřešen lépe. Nic to však nemění na faktu, že se jedná o nápaditou, napínavou a vizuálně úchvatnou podívanou. (29.07.2009)

Extrémně zvláštní film, v kterém exceluje Ralph Fiennes společně se scénářem mistra Jamese Camerona. osobitá vize světa roku 1999, v kterém se prodávají "natočené prožitky" na černém trhu, aby jiní mohli prožít pár okamžiků jako někdo jiný v různých situacích. Slepí může vidět, hluchý slyšet, beznohý lyžovat...muž se může stát ženou, žena mužem. Svět neomezených možností, v kterém je vše špinavé a nebezpečné. Policie na každém kroku drží svůj vlastní zákon pevně v rukou a jen pár čestných policistů zbývá. Do toho všeho muž, který byl vyhozen od policie, stal se dealerem nahrávek cizích prožitků a vede temný noční život plný prodávání a povídání o možnostech jeho přístroje. Stále miluje svou krásnou bývalou ženu, která se ocitá v nebezpečí po vraždě slavného černošského řečníka... Lehký pohled na obsah filmu a zpět k hodnocení. Ralph Fieness je fantastický, jeho dlouhé vlasy se perfektně k postavě hodí stejně jako jeho sebevědomí pohled. Skvěle mu sekundují Angela Bassett, Tom Sizemore, Vincent D´Onofrio a třeba William Fichtner... Velmi mě však upoutala Juliette Lewis, která opět dokazuje svojí krásu. dokáže být ve vzpomínkách roztomilou a velmi přitažlivou dívenkou, stejně jako v současnosti velkou dračicí. V každý okamžik je však plná energie a lahodí mužskému oku. Kathryn Bigelow se povedlo převést scénář Jamese Camerona do temné vize, která má osobité kouzlo plné tajemna a silného vnitřního charizma. Nechápu, jak tento snímek může být zatracován a prakticky nikde se o něm nedočtete, přestože až na pár drobností se nejedná o až tak vzdálenou a temnější budoucnost než je dnešní svět.... (11.07.2008)

70%. Zvlastne dni je jednoducho zvlastny film a aj cela ta spolocnost plna nasilia, kde je strielanie po ludoch akymsi konickom. Namet je skutocne skvely, v tom predsa len vidiet Cameronovo meno, ale ten scenar bol na mna trosku komplikovany a nepochopil som uplne vsetkemu, ale to je asi jedno, pretoze atmosfera a napätie filmu zvitazila u mna tak na 70%. Podla mna tam bolo az prilis vela postav, najviac ma iritovali ti dvaja zakerni policajti, pri ktorich som nechapal, o co im vlastne ide, ale to je uz asi jedno... Tento film by som odporucil fanusikom Nolanovych filmov... 16.08.2010 _______ Ralph Fiennes - (Lenny Nero) +++ Angela Bassett - (Lornette ´Mace´ Mason) +++ Juliette Lewis - (Faith Justin) +++ Tom Sizemore - (Max Peltier) +++ Michael Wincott - (Philo Gant) +++ Vincent D´Onofrio - (Burton Steckler) +++ Glenn Plummer - (Jericho One) +++ Brigitte Bako - (Iris) +++ William Fichtner - (Dwayne Engelman) +++ Josef Sommer - (Palmer Strickland) +++ Produkcia: James Cameron +++ Hudba: Graeme Revell +++ Nemecka Cinema - 100% (16.08.2010)

„You see?“ Postmoderní neo-noir, který tradiční zpochybňování elementárních jistot povyšuje do nové dimenze. V době plně medializovatelné paměti, kdy se člověk sám stává záznamovým médiem a vzpomínky dobře obchodovatelným zbožím, nenávratně mizí hranice mezi přítomností a minulostí, mezi veřejným a soukromým, mezi dílem a tvůrcem. Post-ideologický věk, v němž jsou znevažovány veškeré myšlenkové směry a jedinou přetrvávající logikou je logika trhu, neumožňuje projevit skutečné city, vyřknout ideu a myslet ji vážně. Romantický vztah nahradila tělesná rozkoš na jednu noc. V krajním případě jenom virtuální. Rozpad dlouhodobého soužití dvou lidí je ve Zvláštních dnech symbolicky vázáno na ztrátu Víry (Faith), jak se Lennyho přítelkyně jmenuje. K útěkům do idyly, do nepřetechnizovaného světa a ke dnům v doslovném i přeneseném významu prostoupeným světlem, slouží přístroj, prostředek zastupující nejen drogy, ale v širším smyslu celý život. Šíření informací bez kontextu, s důrazem na okamžitou emoční (a pokud možno i fyzickou) odezvu, lidi zbavuje zodpovědnosti a nutnosti myslet. Stačí teď a tady vidět a prožít tohle. Potřeba ohraničit své neuchopitelné zakoušení světa dosáhla absurdních rozměrů. Neboť byly vyčerpány reálné možnosti, jak lépe poznat svět, přišla na řadu oblast imaginárního, ovšem nemajícího se zakrnělou lidskou imaginací mnoho společného – na společný, díky technologiím každému srozumitelný a snadno přepisovatelný kód lze nyní převést i obsah mysli. Poslední soukromé vlastnictví se stalo široce dostupným. Relativita subjektivního vnímání světa byla zněkolikanásobena. Co vidíme, když vidíme, co viděl někdo jiný? Klasický prostředek filmového vyprávění, flashback, pronikl do reality. Jenže „Are you sure it’s real?“ Cameronův vizionářský scénář nabízí filozoficky výživného materiálu na několik filmů, což je největší výhra i největší slabina Zvláštních dnů. Své si v nich najdou teoretikové médií, prorokové apokalypsy, fanoušci sci-fi i feminismu (ženy jsou zde minimálně morálně silnější než muži). Obdiv patří také Kathryn Bigelow, která tohle myšlenkové monstrum dokázala jakž takž zkrotit. Temná prostředí přeplněná obrazy (a obrazy obrazů) a zvuky a snímaná v dlouhých steadicamových záběrech s minimální hloubkou ostrosti skoro vyvolávají závrať. Pozornost je kvůli světelnému a zvukovému rozptylování permanentně podrobována zatěžkávací zkoušce. Nejsme naváděni, čeho si máme všímat, tak trochu se spoléhá na trénovanost zraku člověka, jehož skopický režim charakterizuje slovo „roztěkanost“. Nestálost vjemu skutečnosti, který si stačí dohledat a přehrát, vytlačuje potřebu zrakem na objektu zájmu chvíli setrvat.  Není to na koukání dvakrát příjemné a vše příznačně směřuje k rozpadu a rozbití obrazu (ve finále jako z Dámy ze Šanghaje), ale takhle nějak realitu zakoušíme a tedy i žijeme. Život v nevědomí a v nevidění. 85% (31.07.2022)