Zvláštní dny

Omlouvám se za to že jsem kdy řekl že ženské neumí točit akčnější filmy... protože Kathryn Bigelow ve Strange Days dokazuje že i film režírovaný ženskou může mít větší koule než většina běžných hollywoodských blockbusterů dohromady. Temné město plně lidí s temnými dušemi, kde se nikdo neubrání špíně a všichni andělé už dávno padli. Jen omamně neonová světla a omamně lákavá virtuální realita cizích vzpomínek a zážitků, které si tu dopřává každý kdo už nechce snášet zdegenerovanou realitu umírající civilizace - pravý to svět pro neonoirový příběh nejtěžšího kalibru, plného klasických, ale přesto komplexních postav skvěle zapadajících do až příliš reálně působícího světa. Možná je svým způsobem i trochu škoda že s všudypřítonou béčkovou stylisací jde "jen" o skvěle odvyprávěný příběh... s trochu jiným přístupem a větším důrazem na propracované prostředí a myšlenkové podhoubí děje se Strange Days mohlo vyzněním přiblížit i naprostému vrcholu sci-fi žánru - Blade Runnerovi. 8/10 (20.01.2010)

Koho baví fantasmagorie a libuje si v ní, tohle je ideální film právě pro takové diváky. Grygar krásně mluvil o tom, že oni, vědci, co vysvětlují podstatu, tam měli v sále dvacet lidí, ale Souček měl vedle v sále tři sta lidí. Lidem prostě víc vyhovuje fantas, který jejich rozum bere, než selská logika, které se rádi a úspěšně brání. takže jak jinak - jao vždy - náš zákzník, tak mu šoupneme co chce, ten je náš pán. Chce blbiny, tak už mu je lifrujeme. Chce psycho, už ho posíláme, chce filozofii, á to ne, to nebere, od ní pryč, tedy od lásky k moudrosti utéci, to je dřina... (28.09.2010)

„Zvláštne dni” , konkrétne sa v tomto prípade jedná len o posledné dva, so začiatočným dátumom 30. december 1999 a so stanoveným časom 1 hodina, 6 minút a 30 sekúnd ráno, a to s tromi šialenými výrastkami, ktorí sa akurát zrovna chystajú vylúpiť čínsku reštauráciu, pričom si to jeden z nich následne aj nahráva cez "SQUID" , čo znamená v preklade asi toto: „Nelegálne elektronické zariadenie, ktoré zaznamenáva spomienky a fyzické vnemy priamo z mozgovej kôry nositeľa na zariadenie podobné MiniDiscu na prehrávanie” a s končiacim sa na rovné »MILÉNIUM« , t. j. už 1. január 2000, čiže už po dvoch minútach a 46 sekundách po polnoci, kedy budem mať za sebou - neuveriteľne bujarú, silvestrovskú žúrku, na ktorú môžem sotva vonkoncom niekedy zabudnúť, keď sa mi tak predsa extrémne vryla do pamäte... Akýmsi prostredníkom celej „veselice” je/bude postava Lennyho Nera, ktorá nielenže kšeftuje s týmito diskami, kedy si môže kľudne prehrať napríklad i takú explicitnú vraždu prostitútky, ale aj súčasne prebieha v tomto prostredí i akýsi vojnový stav, ktorý majú pod taktovkou policajné zložky LAPD, keď i u nich sa určite nájdu nejaké » čierne ovce « , alebo pouličné nepokoje čoraz intenzívnejšie naberajú na obrátkach, a tak nie je žiadna núdza o potenciálnu zrážku - demonštrantov proti „cajtom” , ale toho zmätkového miš-mašu, je v podstate ešte oveľa viac, až si teraz normálne myslím, že autor scenára James Cameron, musel snáď pojesť samé, divé huby (muchotrávky), či opäť mal extrémne divoké sny, ako býva v jeho typickom zvyku, keď potom vymyslel extra digitalizovaného Avatara... ? Hlavný predstaviteľ Ralph Fiennes, ináč po celý čas vyzeral, ako Bradley Cooper, povedzme z Hangoveru, až som miestami mával problémy ich dvoch vôbec rozoznať, že akoby mu vari sám z oka vypadol ! Nemyslím to ani tak z pohľadu alkoholového opojenia, ako skôr tou fyziognómiou ? Ozaj, všimli ste si to ? Toto je tak násilný, filmový zlepenec, ktorý na jednej strane trvá dlhých 2 a pol hodiny, no na strane druhej, sa toho v ňom udeje toľko absurdne-prehnaného, až je to normálne (ne)sympatické, že im musím skrátka všetkým fandiť, lebo vidieť pohromade tak veľa všelijakých, bizarných postavičiek, sa stopercentne nevidí úplne každý deň, no zároveň to vidieť v celej svoje kráse znovu, už viac absolútne netúžim ! Po Bode zlomu sa režisérka niekoľkonásobne viac odtrhla z reťaze, že tu niečo nie je s kostolným poriadkom... !? Toto nie sú „zvláštne dni” , toto sú mimoriadne psie dni, aké by som prežiť nechcel ani v najdivokejšom sne. PS: Vo filme je absolútne nekontrolovateľný obsah teroru, ktorý je až samoúčelný, pretože netuším, čo si ním tvorcovia vlastne sľubovali ! Až mám dojem, že kvôli výslednému efektu... ? I napriek negatívnym dojmom, 60 % ponechám ! Oproti Point Break, sklamanie. (28.10.2020)

Režisérka Kathryn Bigelow natočila podle scénáře svého bývalého manžela (nikdo menší než James Cameron) stylový, temný, sci-fi thriller se zajímavou detektivní zápletkou a zdařilými hereckými výkony. Fiennes mi sice do role úplně nesedl ale popral se s ní více než dobře stejně jako ostatní herci. Vizuální stránka filmu je výborná a trochu připomíná "špinavý" styl Ridleyho Scotta z kultovního "Blade Runnera". Převážně pak záběry z disků, které si obyvatelé pouštějí do hlavy pro zvýšení adrenalinu a s kterými obchoduje hlavní hrdina jsou natočeny dokonale. Jedná se o disky, které skrývají zážitky jiných lidí a tudíž není problém zažít "na vlastní kůži" přepadení obchodu, sex nebo dokonce i vraždu. Jedná se o dlouhé sekvence viděné očima zúčastněných a díky své působivosti představují to nejlepší z celého filmu. Samotná detektivní část je trochu zdlouhavější a rozjede se až v druhé půlce filmu a popravdě závěr mohl být také vyřešen lépe. Nic to však nemění na faktu, že se jedná o nápaditou, napínavou a vizuálně úchvatnou podívanou. (29.07.2009)

V průběhu filmu jsem si o tomto temném námětu v ulicích New Yorku říkal, že je jak od Camerona (jednoduše mi k němu výrazně seděl) a až později po zhlédnutí přišlo zjištění, že tomu tak skutečně je. Zpracování Kathryn Bigelow se povedlo, režie byla sice slabší než kdyby se jí ujal Cameron, ale také nebyla špatná, atmosféra tu byla vybudovaná a herci vhodně dosaženi do svých rolí. Temná a působivá hudba dokreslovala atmosféru a potěšily tu také sarkastické dialogy, což se u většiny filmů moc nevidí, nebo first-person kamerové zaběry. 70% (22.03.2010)