Elvis

Austin Butler není vůbec Elvisovi podobný, dokonce nemá jeho jedinečné charisma (to nikdo), ale svým ťuťínkovským zjevem je TOTÁLNÍ MAGNET na ženský, takže je jasnou castingovou výhrou. Na rozdíl od přeceňovaného Bohemian Rhapsody, které pod pařátem držel autoritativní  Brian May a kde si Rami Malek na Mercuryho jenom hrál, se Butler Elvisem na 2 a půl hodiny stal. Svým pohybovým talentem, svým sexy hlubokým hlasem, svojí jiskrou v oku, kterou Malek neměl. První hodina je jízda na horské dráze, to načasování scén, to prolnutí s komiksovými políčky, šílení fanynek, strhující živé vystoupení, kde byl Elvis zatčen, je fantastická střihová prácička. Je tu ale jedno velké ALE. Od momentu, kdy do Presleyho kariéry fatálně zasáhne beatlemánie, ztratí film tah na branku a víc, než jeho prvním cca deseti letům kariéry, kdy ovlivňoval rock´n´roll jako nikdo jiný, se příběh spíše věnuje poslední fázi jeho tvorby a života, která už není pro něj tak zásadní a zajímavá. Všechno, co se točilo kolem jeho kariérního uzavření se v International Hotelu v Las Vegas, bych pokrátil.__PS: Tom Hanks a jeho podrazácká manažerská kreatura je tu DOKONALÝ. Tady jsem si jist, že cinkne minimálně oscarová nominace. (15.08.2022)

Dvou a půl hodinové vizuální obžérství, ve kterém kraluje střihač, kameraman a režisérův specifický režijní rukopis. Co se ovšem emocionální roviny týče, až na některé momentky film jen klouže po povrchu. Luhrmann neumí pracovat tak dobře s postavami a jejich osobními pohnutkami a emocemi. Což byl ostatně problém i Gatsbyho a dalších jeho filmů. Jako pocta Elvisovi OK, jako plnohodnotný divácký zážitek nikoliv. V tom Elvise válcuje i romantická Star was Born. (30.10.2022)

Asi tri krát mi z toho zovrelo hrdlo, aké je to celé fantastické. Toto nie je gýč ako Bohemian Rhapsody ale pravé filmové umenie. Elvis je geniálne koncipovaný monumentálny životopis kráľa rokenrolu, kedy Baz Luhrmann fantasticky rámcuje viac ako 20 ročnú kariéru Elvisa do veľkých blokov, kedy sa odohráva aj niekoľko časových línií naraz. To je hudbou i obrazom vynikajúco prestrihané, pričom Luhrmamnn si pomáha tak estetikou videoklipov ako aj dokumentov. Najlepším príkladom je pasáž s That's All Right, Mama, kde je v jednom "klipe" predstavený začiatok Elvisovej kariéry a jeho detstvo a korene v blues i v gospele. To všetko s troma obrazmi a troma zvukovými stopami naraz. A Austin Butler sa totálne prevtelil do Elvisa, že som zabúdal na to, že to nie je Kráľ samotný. Naopak keď bola záverečná pasáž s archívnym Elvisom, nejaký čas mi trvalo, kým som si uvedomil, že to nie je len Butler v maske. Dajte tomu chlapovi Oscara a to okamžite. (25.07.2022)

Nemám tohto "cukrouška" z poza mláky naštudovaného, neviem akým spôsobom žil, len viem, že to bol vo svojej dobe Král. Neviem, nakoľko je snímok autenticky hodnoverný, nakoľko sa držali jeho životných ciest, no mne sa tento počin pozdával, pôsobil dôveryhodne, pričom záver mňa osobne dosť prekvapil, nakoľko som absolútne netušil, že existuje nejaká, pomyslená - "trinásta komnata" jeho kariéry. V závere dosť smutné, nuž ale život je taký aký je, my sami si vyberáme cestu. (07.12.2022)

No teda. Byla jsem po několik měsíců vystavena mediální masáži propagující tento film, a stejně jsem si předem neuvědomila, že ve filmu hraje i Hanks, a ani to, že hraje hlavní postavu. (A stojím si za tím, že na záporáka nemá tu správnou jiskru, pořád působí jenom jako pohádkový dědeček se stupidním přízvukem, který ta skutečná postava prý ani neměla.) Sice to je běžný přístup používat v životopisných filmech někoho jiného jako vypravěče a průvodce k nazírání na hlavní objekt zájmu, ale způsob, jakým to Baz udělal tady, odsunul Elvise na druhou kolej a učinil z něj kompletně pasivní figurku. (A je mi to až líto vzhledem k tomu, jak citlivý a přesný výkon Butler podává v porovnání s Hanksovým pitvořením.) Mému zmatení/nepochopení/nepřijetí filmu určitě nepomáhá, že na rozdíl od spousty jiných hudebníků jsem o Elvisovi nikdy nic nečetla a tak o něm nic nevím, a tento film neudělal nic pro to, aby mě přesvědčil, že na něm jako osobě bylo něco hodno zájmu. Nejvíc tak pro mě "Elvis" představuje možnost podívat se, kam se posunuly Bazovy schopnosti, a z toho vývoje jsem taky docela smutná. Některé pasáže, například jak se samy se sebou střetly různé verze That's Allright, jsou promyšlené a políbené vyšším plánem, ale jinak mi pan tvůrce připadal jako by sám nevěděl, proč co dělá. Moderní covery/varianty/aluze Elvisových písní puštěné k některým scénám působily násilně a náhodně. Buďto na ně měl být dán větší důraz jako na budoucí odkaz toho, co se na plátně odehrává, a nebo tam radši neměly být vůbec. Možná když by si člověk pustil soundtrack a soustředil se jen na hudbu, tak se vyjeví síla této rozmanitosti svedená na jedno místo, ale při promítání filmu samotného, kde se zmíněné skladby jen tak mihly, jako by se tam ocitly omylem, a než si člověk stihl uvědomit, co to vlastně poslouchá, byly pryč, mi to připomínalo spíš zoufalost a bezradnost než tu slavnou "inovativnost", která se Bazovi napříč jeho kariérou přisuzuje. (18.08.2022)