Elvis

Napsal bych, že ELVIS je jeden z nejlepších amerických filmů 21. století, kdybych byl jako titulní postava, potažmo ne zcela spolehlivý vypravěč se smyslem pro showmanství a šmé. Já jsem ale já, a tak jako svůj první dojem napíšu, že jde jednoznačně o to nejlepší, co jsem letos viděl - a rozhodně o nejlepší biopic o hudební osobnosti za minimálně poslední dvě dekády. Nesouhlasím s tím, že jde o schematickou biografickou podívanou, jak zaznívá v některých angloamerických recenzích, protože schéma biografií slouží jenom jako záminka k experimentování s montáží: různými způsoby ne/návaznosti scén, kondenzování většího časového úseku anebo naopak jeho výrazné roztažení. (Bez přehánění, o každé scéně by šla napsat analýza v rozsahu minimálně bakalářské práce.) Navíc už přístup k titulní postavě je s ohledem na hudební biografii nezvyklý, odpovídající de/rekonstrukci mytické osobnosti jako Občan Kane: nesledujeme Elvise, nýbrž s každým aktem jinou fasetu mediálního konstruktu Elvis, jak nám ji zprostředkovává jeho podvodnický manažer: Elvisův původ - Elvis Pelvis - Elvis Normcore - Elvis Filmový X Elvis Televizní - Elvis Ve Vegas. Zatímco "Elvis" nemá vlastní identitu, protože je odhalován jako mediální konstrukt s ohledem na proměňující se dobu (a vlastní identitu získává skrz vztahování se ke společenskému a politickému dění), je postupně odhalována identita manažera-vypravěče, aby vynikla závěrečná paralela mezi oběma._____ A nesouhlasím úplně s tím, že jde o luhrmannovskou manýru. Ano, znovu se aplikuje mytický narativ (po Orfeovi a Euridice z MOULIN ROUGE! nyní ten faustovský). Ano, znovu zavítáme do značně excesivního prostředí (např. tančírny v TANCI V SRDCI či divadlo/bordel v MOULIN ROUGE!), které motivuje exces díla jako celku. Ano, znovu - po ROMEOVI A JULII, MOULIN ROUGE!, AUSTRÁLII A VELKÉM GATSBYM  - je vyprávění vystavěno na dynamice dvou postav, přičemž proměna posouvá vyprávění (ne vzlety a pády, jako tomu je v jiných hudebních biografiích). Ano, znovu se stejně jako v předchozích čtyřech luhrmannovinách pracuje s figurou vypravěče, s oddalováním objevení se ústřední postavy, s hudebním mash-upem, okázalými průlety prostorem a pohráváním si s časovou organizací událostí, s odkazováním se na dějiny kinematografie a připodobňováním jednotlivých etap podle toho, jak tehdy snímky vypadaly (a tak dál, a tak podobně), ALE: ELVIS je už vyloženě parametrický film, tj. - následuje velké zjednodušení - takový, ve kterém se jednotlivé prvky a postupy uskupují do vzorců. Jednotlivé akty jsou určeny pro srovnání mezi sebou, jednotlivé četné montáže jsou určeny pro srovnání mezi sebou, dvě ústřední postavy - manažer a zpěvák - jsou určeny pro srovnání mezi sebou atd. Nemůžu se dočkat, až se k tomu dostanu podruhé... a pak znovu... a znovu... a znovu... (23.06.2022)

Luhrmanův opulentní styl mi není moc často po chuti. Přijde mi, že se hodí spíše do videoklipů, než dlouhých filmů. Elvise mám ale rád, hlavně v padesátkách. Éra Las Vegas mi už nic neříká. Mno a i když to bylo chvílemi velmi chaotické, tak si ještě druhý den pobrukuji všechny ty hitovky. Nejvíc se mi líbilo, když se dětskej Elvis přichomýtl k blues a gospelu, a pak ty jeho výlety do černošské čtvrti. (10.09.2022)

Nejlepší životopisný film, co jsem kdy viděl a to včetně netradičních chuťovek jako Šest tváří Boba Dylana a o asi světelný rok před limonádou Bohemian Rhapsody. Bazovi Luhrmanovi se tentokrát podařilo ukočírovat jeho pověstné komediantské pozlátko ala Velký Gatsyby, vynechal cukrkandlovost Austrálie, nedával tam žádné hokus pokus nesmysly ala Romeo + Julie a předhodil nám vedle Moulin ROuge svůj nejlepší flák. Skvěle funguje vyprávění o dětství, chápeme vojnu a dobové reálie a s oblibou střílet do kazatelů a prezidentů a výborně funguje vypravěčská linka s Colonelem Parkerem. A ten kluk Austin si zaslouží Oscara. (18.07.2022)

Opulentní vyšperkovaná jízda. Film se ani na chvilku nezastaví, hýří nápady a na rozdíl od Gatsbyho si je všechny stoprocentně zaslouží, protože od filmu, který vzdává hold Králi, čekáte přesně to, co vám Elvis dá. Jak moc byla jeho hudba nadčasová, dokazuje asi nejlepší písňový soundtrack, jaký jsem kdy slyšel, na němž se Elvisovy hity dostávají do rukou a do hrdel současných muzikantů, kteří si s nimi dělají, co chtějí, a přitom to jsou pořád naprosto skvělé písně. Velká radost... A co se týče Austina Butlera, také velké překvapení - v upoutávkách jsem mu na chuť nepřišel, nicméně ve filmu mu stačilo pár minut a měl mě v hrsti. A v závěru došlo i na ty slzy, to jinak prostě nešlo. Velký požitek z Elvise ale dělá také Tom Hanks, který dokazuje, jak moc všestranný herec je, když dostane možnost. Skvělá práce. Mám rozhodně chuť jít do kina znovu jako na Bohemian Rhapsody nebo neprávem opomíjeného Rocketmana, ačkoliv ty filmy nemohou být odlišnější. (01.07.2022)

Skvělý film, ostatně tady se propadák rozhodně nečekal. Už od prvního traileru bylo jasné, že půjde o silnou, emocionální, nábojovou a zábavnou podívanou, která si možná dojde i pro oscary. Austin Butler v roli Elvise skvělý, Tom Hanks k nepoznání, ale taktéž výborný, hudba samozřejmě parádní ( všechny vystoupení jsou super), dialogy mají úroveň a příběh dokázal několikrát překvapit ( Plukovník Tom Parker lol! :). Nechyběly i tradiční trable, které k vycházejícím hvězdám patří- hrozící vězení, ale zároveň mě trochu mrzí, že film nebyl Rko a nebyl prostor na drogy a trochu toho divočení v nočním životě, ale nejspíš jej tvůrci chtěli ukázat jen v tom nejlepším světle. Vytkl bych delší stopáž, ale jinak solidní. 8/10. (27.06.2022)