On the Trail of Blood
Režie:
Petr SchulhoffScénář:
Petr SchulhoffKamera:
Emil SirotekHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Hana Brejchová, Vladimír Ptáček, Jana Vaňková, Ilja Prachař, Libuše Holečková, Michal Kožuch, Milada Ježková, Luděk Nešleha (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (264)
Rudolf Hrušínský v roli majora Kalaše, klasika ktorá nikdy neurazí. Do tretice si túto postavu strihol už bez parťáka Brzobohatého a zároveň Kalašovi prepožičal o trochu výraznejší temperament, než tomu bolo v predchádzajúcich filmoch. Mne teda oboje prišlo ako mínus. A keď porovnám atmosféru a kvalitu zápletky s Vrah skrývá tvář, tak "trojke" pripisujem ďalšie mínus. Napriek týmto výtkam by ste si tento film nemali nechať ujsť, pretože patrí k tým vydarenejším československým detektívkam, len jednoducho v rámci porovnania s predchádzajúcou kalašovkou v určitých veciach zaostáva. ()
Poctivá kriminálka se sympatickým Hrušínským, jenž v metodě svého výslechu lehce evokuje policejní tvrďáky z amerických bijáků, takže se nemůže dostavit nuda. Chvílemi jsem se sice obával, že film ukončí deux ex machina, ale naštěstí tomu tak nebylo. Kalaš je totiž nejen silný rétor, ale i dedukci má celkem silnou. 75% ()
Doufejme, že film nebude zakázán pro explicitní rasismus, protože všechny postavy včetně majora Kalaše používají v promluvách politicky nekorektní pojmenování "cikáni". I v tomto díle se snaží Schulhoff o dokumentární pohled, takže vidíme socialismus v plné nahotě - prázdné a zanedbané byty či chalupy, a v nich lidé, co pijí jako duha, podvádí se, nenávidí se a vraždí. Příběh je sice jednoduchý a vrah se dá brzy uhodnout,ale atmosféra houstne tak rychle, že divák nemá čas vydechnout. Kriminálka světové úrovně. ()
Nejlepší detektivky bývají podle skutečných případů. U těch sexuálně-deviantních to je skoro nezbytná podmínka, protože v opačném případě se nám z toho obvykle vyklube nehorázná pitomost. To se však samozřejmě nedá říci o tomhle Schulhoffově skvostu, který je z kalašovek asi tím nejpravdivějším, nejskutečnějším a v jistém smyslu i nejodvážnějším a "nejkontroverznějším". Hrušínský se pak nedá dostatečně vychválit, když mu tvářích razí strnisko, iluze opravdovosti je dokonalá. ()
Najpodarenejšia časť kriminalistickej trilógie s Hrušínskym. Nechýba jej amosféru z predchádzajúcich dvoch dielov a pridáva zaujímavejší kriminalistický prípad. Zápletka o zavraždenom Rómovi, vôbec tématika Rómov, je pre mňa v česko-slovenskom filme nóvum. Rovnako aj zmienka o tak neobvyklej sexuálnej deviácii vraha, ktorú by som čakal skôr v najnovších filmoch; určite nie vo filme z roku 1969, naviac točenom v totalitnom Česko-Slovensku, ktorý tak veľa vecí tabuizoval. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (4)
- Původně zvažované názvy filmu byly „Krev“ nebo „Vrah na volné noze“. (Gastovski)
- Natáčení probíhalo především v okolí Dubé – např. v obcích Dobřeň či Jestřebí. Místo činu je Skautská skála u Sosnové. Natáčelo se také v Praze. (rakovnik)
- Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)
Reklama