Divoké včely

„Víš, jaká budu za pár roků?“ - „No?“ - „Tlustá, blbá, spokojená.“ - „No.“ Divoké včely jsou podobné Štěstí a Venkovskému učiteli, jak tématem, tak i kvalitou. Zas jde o hořkou tragikomedii z vesnice a Slámovi se musí nechat, že tohle specifické prostředí a jeho atmosféru prostě vylíčit umí. Stejně tak místní postavičky. Ať už šlo o šílený ženský kolektiv, babičku-gamblerku popíjející zelenou, výdělečnou vdovu, Liškova Krále popu a mnoho jiných. Vyloženě slabý je snad jen Matonohův pošuk (ten nejen jakoby nepatřil na vesnici, ale tak nějak vůbec do celého filmu). Všechny postavy však spojuje fakt, že se skoro předhání v tom, na kterou z nich je zoufalejší pohled. Každopádně mě bavily, stejně jako ty jejich duchaplné dialogy. Místy filmu sice trochu dochází dech a sem tam nějaký ten vtípek vyšumí do ztracena, ale přesto jsem se převážně bavil a hodnotím solidními 4*. „Zajímá mne…jestlis přemýšlel o tom, o čem jsme mluvili naposled.“ - „A o čem jsme mluvili, tato?“ - „O potřebě vertikality.“ - „Tak…tak o tom jsem nepřemýšlel.“ (06.06.2017)

Tento film je opatřen krásným moravským nářečím, originálními hláškami, správným "vesanským" prostředím a výbornými hereckými výkony, jak herců zvučných jmen, tak i herců, ne tak známých, zvláště pak správně "oslovsky" působícího a chovajícího se Káji, ač ho poměrně dost osazenstva zde nazývá v jeho roli jako toporným. Také mi neunikl Cyril Drozda, jehož hlas mi byl hned povědomý a ve kterém jsem posléze poznala toho číšníka z Dědictví, kde se nenechal urážet od vesana v podání Bolka Polívky:) Ovšem všechny tyto klady se lehce ztrácejí v promarněném potenciálu filmu. A je to velká škoda. Že...:) (09.10.2008)

Poznání, že Praha, Brno nebo Ostrava nejsou celou republikou, baže dokonce ani souhrn menších měst nemůže dotvořit předsvědčivý obraz naší země sice není převratné, ale ani zanedbatelné. Obraz českého venkova v jeho pohraničním vyvedení tu už opravdu dlouho nebyl. Renesance neherectví ovšem nedokáže překrýt nedodělky Slámovy dílny; syrovosti a protokolární všednodennosti je tu najednou až přehršel. Statičnost všedního dne a zpomalení dějů s jejich pidivrcholy vesnických zábav, sociálních obtížností i tribuny zdejšího obchodu tu jsou ovšem zachyceny dokonale. Neškodí, když se připomene, že i to je Česko a že lidé, žijící na venkově, jsou cenní a plnohodnotní jako kdokoliv druhý. I tady se tápe, i tady jsou úspěchy a pády, i tady se miluje a vzniká nový život. Slámově režii je nutno přičíst k dobru, že profesionální herectví je v jeho dikci stejně přesvědčivé a spontánní jako přirozenost neherců hrajících sebe sama. Přes napadnutelná místa a slabiny film určitě patří k nadprůměru - a to k silnému nadprůměru - naší polistopadové filmové tvorby. (13.07.2008)

Dedinka na okraji civilizácie, kde sú zmarené všetky nádeje na zaujímavý život. Bez vodovodu, občas bez elektriny, všade samé fľašky, ale ženy treba poslúchať. Jednoduché postavy, ktoré nerobia film nijak prekvapivým a príbeh duplom, takže len slabšie tri hviezdy. Film by tu ani nepotreboval komentáre, lebo v oficiálnom texte je celý obsah aj recenzia a zhodnotenie. –––– Mlátí tě? Nemlátí. Tak co blbneš! (08.03.2018)

Plus za zvednutí odhozené rukavice venkovské tématiky, jejíž tradice se českým filmem táhne už někde od Marijky nevěrnice přes Všechny dobré rodáky nebo třeba Intimní osvětlení. Plus za výstižné vykreslení zkušenosti „městské náplavy“ s návštěvami rodné hroudy i za obraz porevoluční vesnické reality se spoustou přesných postřehů (a bez laciného výsměchu). Plus za „vágní“, nedějový scénář, dobře sloužící vyjadřovanému. Plus za Tornádo Lue. Jediné větší mínus za herectví Miloše Černouška – koncepci chápu, ale to mě nezbavuje dojmu neumělé topornosti, ve svém důsledku vlastně pitvoření, na rozdíl od většiny ostatních přítomných hereckých i nehereckých výkonů, které pro mě vyznívají autenticky. A ještě jedno menší mínus za místy bezradnou kameru – ten film má velký náběh k lyričnosti, ale v tom směru mu citelně chybí výraznější vizuální stránka. — Doplnění z 4. 11. 2015: včera odvysíláno v TV v původním formátu 2,35:1, čili zase jeden film zmršený na DVD ořezem a dlužno k předešlému dodat, že v plné šířce mají ty záběry venkovské krajiny mnohem víc kouzla a interiérové kompozice jsou rafinovanější, než se z DVD zdálo. Žádné tři a půl *, poctivé čtyři, ne-li víc, a pocit, že tenhle film by si zasloužil „znovuobjevení“ (nebo minimálně nové důstojné vydání). (22.01.2013)