Divoké včely

Celovečerní debut Bohdana Slámy DIVOKÉ VČELY je už druhým autorovým titulem v české distribuci. Společnost CinemArt totiž uváděla v kinech i jeho absolventský středometrážní snímek AKÁTY BÍLÉ. Slámova hořká komedie je výjimečná tím, že poprvé od roku 1989 přivádí na plátno vesnické hrdiny a zasazuje je do autentického vesnického prostředí. Tématem vzdáleně připomíná Feničův DŽUSOVÝ ROMÁN (1984) a způsobem zpracování nezapře inspiraci formanovskými filmy šedesátých let a poetikou Saši Gedeona.

Osmnáctiletý Kája bydlí ve vesnici kdesi na severní Moravě s otcem-filozofem a s energickou babičkou. Pracuje se ženskými v lese a tajně zbožňuje svou vrstevnici, prodavačku v místním krámku Božku. Ta však chodí s frajírkem Laďou. Když do vesnice přijede z Prahy Kájův starší bratr Péťa, který se živí jako cesťák, začnou se vztahy mezi jednotlivými postavami proměňovat. Zatímco Božka, pociťující snad nejvíce vesnickou nudu a beznaděj, nakonec zůstává, Kája, který přišel o panictví, odjíždí s bratrem...

Jednoznačným kladem snímku je důraz na realitu dnešního života na vesnici. Autentičnost prostředí i charakterů však nemůže vyvážit vágnost scénáře, který postrádá silný příběh a nahrazuje jej tříští epizod. Snad z obav před přílišnou syrovostí reality opatřil tvůrce téměř všechny hlavní postavy značnou dávkou nesmělosti, ostýchavosti a osamělosti. Zbytečně tak ohlazuje hrany, jež jsou v dnešní době na venkově značně ostré; také vztahy mezi lidmi tam jsou vesměs tvrdší. Zásadní obraz venkovského života mladých lidí, tedy pocit frustrace a zároveň odevzdanost osudu bez vůle hledat jiný životní styl, však jistě odpovídá skutečnosti.

Snímek se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet s vysokou nezaměstnaností. Vedle známých i méně známých herců tu vystupují i místní obyvatelé, k nimž patří i představitel Káji. Název DIVOKÉ VČELY (ty se objevují ve filmu jen ve zvuku lesa), souvisí podle tvůrce s tajemstvím, s neklidem a touhou... (oficiální text distributora)