Divoké včely

Poznání, že Praha, Brno nebo Ostrava nejsou celou republikou, baže dokonce ani souhrn menších měst nemůže dotvořit předsvědčivý obraz naší země sice není převratné, ale ani zanedbatelné. Obraz českého venkova v jeho pohraničním vyvedení tu už opravdu dlouho nebyl. Renesance neherectví ovšem nedokáže překrýt nedodělky Slámovy dílny; syrovosti a protokolární všednodennosti je tu najednou až přehršel. Statičnost všedního dne a zpomalení dějů s jejich pidivrcholy vesnických zábav, sociálních obtížností i tribuny zdejšího obchodu tu jsou ovšem zachyceny dokonale. Neškodí, když se připomene, že i to je Česko a že lidé, žijící na venkově, jsou cenní a plnohodnotní jako kdokoliv druhý. I tady se tápe, i tady jsou úspěchy a pády, i tady se miluje a vzniká nový život. Slámově režii je nutno přičíst k dobru, že profesionální herectví je v jeho dikci stejně přesvědčivé a spontánní jako přirozenost neherců hrajících sebe sama. Přes napadnutelná místa a slabiny film určitě patří k nadprůměru - a to k silnému nadprůměru - naší polistopadové filmové tvorby. (13.07.2008)

Plus za zvednutí odhozené rukavice venkovské tématiky, jejíž tradice se českým filmem táhne už někde od Marijky nevěrnice přes Všechny dobré rodáky nebo třeba Intimní osvětlení. Plus za výstižné vykreslení zkušenosti „městské náplavy“ s návštěvami rodné hroudy i za obraz porevoluční vesnické reality se spoustou přesných postřehů (a bez laciného výsměchu). Plus za „vágní“, nedějový scénář, dobře sloužící vyjadřovanému. Plus za Tornádo Lue. Jediné větší mínus za herectví Miloše Černouška – koncepci chápu, ale to mě nezbavuje dojmu neumělé topornosti, ve svém důsledku vlastně pitvoření, na rozdíl od většiny ostatních přítomných hereckých i nehereckých výkonů, které pro mě vyznívají autenticky. A ještě jedno menší mínus za místy bezradnou kameru – ten film má velký náběh k lyričnosti, ale v tom směru mu citelně chybí výraznější vizuální stránka. — Doplnění z 4. 11. 2015: včera odvysíláno v TV v původním formátu 2,35:1, čili zase jeden film zmršený na DVD ořezem a dlužno k předešlému dodat, že v plné šířce mají ty záběry venkovské krajiny mnohem víc kouzla a interiérové kompozice jsou rafinovanější, než se z DVD zdálo. Žádné tři a půl *, poctivé čtyři, ne-li víc, a pocit, že tenhle film by si zasloužil „znovuobjevení“ (nebo minimálně nové důstojné vydání). (22.01.2013)

Asi druhý nejznámější film Bohdana Slámy..hned po Štěstí. V Divokých včelách si k němu režisér razí hrubou silou cestičku, ale místy ještě dosti nemotorně. Ovšem Tatiana Vilhelmová, Jaroslav Dušek a v neposlední řadě Pavel Liška aka Michael Jackson nasazují hereckou laťku (a s tou i pomyslnou kvalitu filmu) hodně vysoko. (08.01.2007)

Ten, kdo žil alespoň chvíli mimo satelitní městečko v nějaké české vesnici, cítí a ví, že Bohdan Sláma ve svém celovečerním debutu nepodvádí, ani nelže. Jeho film je tak autentický, že jsem ve svém okolí při jeho prvním zhlédnutí byl schopen identifikovat téměř všechny postavy z něj. Je to sice mírně stylizovaný, ale velmi realistický obrázek zapadlého a polozapomenutého světa, o kterém si lidé z Prahy myslí, že už ho dávno odnesl čas. Je pravda, že je to obraz posunutý tak do data vzniku tohoto snímku, dnes již se situace hodně mění, ale zajeďte si někdy na hasičský ples někam do Sudet či navštivte třeba jen na pár hodin takový Květušín na hranicích vojenského pásma Boletice...a náhle budou kolem vás chodit postavy z této trpké komedie. Nedějovost je záměrným tvůrčím prvkem, jelikož přesně odráží zakonzervované bezčasí zobrazovaného prostředí. Sláma navíc exponuje panoptikum postav, většina z nich je sociálně či existenčně handicapovaná, jediné, co je spojuje, je silná síť sociálních vazeb, které také určují pevnou společenskou roli. Výčet je skutečně přesný - ten, který dokázal z daných poměrů odejít (Marek Daniel), arogantní sebestředný macho (geniální Jaroslav Dušek, v té době ještě na mediální vlně), vesnický frája, který se vyzná, umí se otáčet a má před sebou zajištěnou budoucnost (dokonalý Pavel Liška), nepraktický a ve svém konání směšný zhrzený intelektuál - ,,zapadlý vlastenec" (Cyril Drozda), mladá pohledná, ale dosud svobodná matka (Vanda Hybnerová), neustále vitální a rázná postarší dáma atd. atd. Co odlišuje Slámův vynikající a popisný debut od podobně tematicky usazených lidových komedií Troškových? Především upřímnost, neokázalost, syrovost, doslova antikomerčnost... Tam, kde chce Troška především populisticky bavit své publikum, tam se Bohdan Sláma snaží cosi popsat, na cosi poukázat, zachytit genia loci, vydat svědectví... To samé dělali režiséři české nové vlny, zvláště pak Miloš Forman, který, stejně jako Sláma, jako místo, kde se nejlépe zobrazí vesnické charaktery (tedy dojde k dějové katastrofě), vnímá taneční zábavu (potažmo tedy hasičský ples). Sláma ji inicioval dokonale (to stejné zopakoval později i ve Venkovském učiteli) a je to, podobně jako v Hoří, má panenko, umělecký i dějový vrchol filmu. Pod rouškou zábavy se něco pozvolna mění...i když možná vlastně ani ne... Nehledě na to - taneční ,,číslo" lokálního Majkla (dostávající rychlým vývojem děje úplně nové konotace) je skutečně silným obrazem... Tak kdyby už nic jiného, tak jsou Divoké včely v tuzemsku filmem s tím nejoriginálnějším hudebním doprovodem - kde jinde zaslechnete slovenské lumeny Tornádo Lou či neodolatelnou coververzi Hlavsových Muchomůrek od zábavové kapely Pohodovka?:-) Podobné filmy: Indiánské léto, Mistři, Hoří, má panenko, Venkovský učitel, Utrpení mladého Boháčka, Intimní osvětlení, Dým bramborové natě (16.11.2006)

Tretia hviezdička je za atmosféru, samotný film akosi speje odnikiaľ nikam. Nie že by to bola chyba, keby sa tá bezcieľnosť nahradila hĺbkou - ale aj duchovná hĺbka Divokých včiel je tak po kolená... potenciál je však využitý, pretože oveľa viac som ani nečakala. Ten kúsok zmarených očakávaní nahradila spomínaná atmosféra a tak sú to férové 3* - nič viac ako pohodovka, kultom sa asi nestane. (01.08.2006)