Minx
Režie:
Vladimír SlavínskýHudba:
Jára BenešHrají:
Věra Ferbasová, Jiří Dohnal, František Krištof-Veselý, Jindřich Plachta, Zdeňka Baldová, Helena Bušová, Ladislav Pešek, Světla Svozilová, Oldřich Nový (více)Obsahy(1)
K nejspolehlivějším kasovním trhákům hudebních divadel 30. let patřily lidové operety skladatele Járy Beneše. Filmová verze jeho Uličnice vznikla v rekordně krátkém odstupu od divadelní premiéry. Za doprovodu líbivých melodií vypráví příběh osmnáctileté továrnické dcerky Věry Janákové, po uši zamilované do slavného letce Jiřího Málka. Zná ho sice pouze z fotografie, ale i to jí stačí k tomu, aby utekla z penzionátu a vydala se za ním. Na místě zjistí, že staří Málkovi právě očekávají příjezd dívenky ze sirotčince, z níž hodlají vychovat budoucí Jiřího ženu. Podnikavá Věra nelení a hbitě se převlékne za třináctiletého žabce... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (55)
Možná, že je to kýčovité, možná, že je to nevkusné, ale mě se to líbí a mě to baví. Věra Ferbasová, zde má skvělé výstupy (Proč jdete po špičkách? Protože mi jde ten strážník v patách; pane vy jste knihař? Ne, proč? Protože mi tenhle strážník říkal, že mě dáte do vazby) a Jindřich Plachta je prostě zlatíčko. ()
Věra Ferbasová jako dcerka z bohaté rodiny, která uteče z pensionátu, aby v Karlových Varech viděla svůj idol. Jakmile se naskytne příležitost, vetře se k němu jako třináctiletá sirota, kterou mu chtějí vychovat za nevěstu. Věrka je stejně darebná jako dítě, vymýšlí žertíky, ale ve stejné chvíli si trénuje svádění na všech chlapech v dosahu. A k tomu neustále hraje písnička Já mám devět kanárů. Je tu velké množství hlášek, pár opravdu vtipných scén, ale Ferbasová jako dítě nevypadá a ostatní postavy se jí nechají blbnout až moc. ()
Srovnání (třeba) s filmem Eva tropí hlouposti sice Uličnice nesnese, ale přesto si nemyslím, že by šlo o nějak zvlášť pokleslou nebo primitivní zábavu. Kdyby byl film kratší (čehož se dalo snadno docílit vynecháním všech otravných písní), byl by lepší. Věra Ferbasová mi připadá roztomilá a děj je klasická divadelní taškařice, při níž se herci baví stejně jako diváci (ne-li lépe). Spolehlivě mě dokáže rozesmát třeba Ladislav Pešek představující koktavého exherce, miláčka žen, kterého za-zabil zvukový film, ale stejně tak se mi líbí "hláškující" Jindřich Plachta. "Máš mě rád víc než tetičku?" - "Nemluv mi o takových strašných věcech." ()
Díky legendární komindě českého filmu V. Ferbasové dávám 4,5 * , dojem trochu kazí přebujelá hudební čísla a rádoby "humor" velmi trapného J. Kohouta, ale i za 1. čs. republiky se točily oddechovky. Akorát měly daleko vyšší úroveň než dnes ... . P.S. : v tomhle filmu si zahrála i pozdější velká soudružka S.Svozilová, nechvalně známá NEJEN z případu paní Štěpničkové, maminky J.Štěpničky ..... . ()
Samozřejmě je to laciná komedie s průhledným dějem, jsou lidé, kteří jsou na Věru Ferbasovou alergičtí, ale já ji pokládám za jednu z našich nejlepších komiček. Měla ovšem svůj osobitý styl, upovídaná, skotačivá, drobná žabka - přesně v tomto filmu jí ta role nesmírně sedí. A na Uličnici mám ovšem sentimentální a nostalgické vzpomínky na její divadelní uvedení v Hudebním divadle v Karlíně někdy v roce 1969, kde roli Věry Janákové ztvárnila stejně výtečně Věra Vlková. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (3)
- Věra Ferbasová a Jára Kohout tu spievajú známu pieseň "Já mám devět kanárů". (Šuplík)
- Filmovanie prebiehalo v Karlových Varoch. (dyfur)
- Tango Járu Beneša "Slabá dívka - silný muž" spolu s Věrou Ferbasovou spieva Tino Muff, jeden z najpopulárnejších českých spevákov tridsiatych rokov. Na gramofónových platniach mu vo veľkých nákladoch vychádzali stovky nahrávok. (Šuplík)
Reklama