Discopříběh

Mně osobně se Discopříběh jakožto české, osmdesátkové, teenagerské lehké drama sakra líbilo. O to víc mě znepokojuje zdejší nepochopitelně špatné hodnocení. Co lidi čekali? Komedii? Scénář a vůbec námět je podle mě solidní. Hudební sekvence krásně doplňovaly a vystihovaly atmosféru jednotlivých milníků filmu a to jinak muzikály obzvlášť nemusím. V oné době jsem sice nežil, narodil jsem se o pár let později, ale co mám pochyceno a prostudováno, nemělo by to mít větší chybu. Nejsem vůbec daleko od plného hodnocení. 90% (22.08.2016)

To se nedá hodnotit. Z mého pohledu (rok narození shodný s filmem) se na to dá dívat dvěma způsoby. Buď realisticky, kdy hudba je příšerná, výprava otravná a příběh celkově utahaný. Jasný odpad. Nebo se na to dá dívat s nadhledem. Tedy trochu příběhu by se dalo vidět i v dnešní době, kostýmy jsou typicky 80. léta, písničky, no, celý film je jedna velká reklama na Michala Davida. Tedy solidní tři hvězdy. Ale co vybrat? Ano, správně radši nic. :D (14.10.2007)

Má to určitý kouzlo a atmosféru, kterou přitvrzuje mistr sra.ek Michal David. Navíc mám svým způsobem rád starýho Potměšila. Většinou - když to třeba dávají v bedně - na to ale koukám z určitýá nostalgie, poněvadž v téhle době jsem vyrůstal, takže se rád kouknu na holky s pudlama na hlavách a drsný týpky v mrkváčích a barevných tričkách, co to rozjíždí na dydžinách. Minimální důvod pro nějakou tu hvězdičku je pro mně scéna, kdy mladý Hrušínský sedí na střeše toho jejich paneláku, hned pod svítícím nápisem StrojImport, a kouká na světla Plzně. No není to paráda? (17.12.2008)

Asi už se taky pomalu vezu na vlně ostalgie, byť se rozhodně neřadím k těm co vzlykají na FB u obrázků z dob socialismu štkajíc jak bylo tenkrát skvěle. Michala Davida jsem nikdy cíleně neposlouchal, pokud to na člověka nechrlili z rádia či mnohých zábavných pořadů na ČST. Ale jeho hity samozřejmě znám. Můžete ho nazvat čímkoliv chcete, nemusíte ho mít rádi a myslet si o něm můžete také co chcete i o jeho jednoduché hudbě. Faktem je, že velká část dnešních čtyřicátníků v pohodě kdykoliv vyloví z hlavy pár jeho písniček, protože text  - sbírám céčka, nebo - pijeme kolu či nesmrtelná spartakiádní  - poupata prostě zaznamenal ve své době každý a rozhlas se už postaral o jejich řádné uložení jejich častým hraním. A tím, že to není symfonie B. Martinů, ale vše je jednoduché, snadno zapamatovatelné, tím to asi utkvělo tak pevně. Konečně, možná v tom je kus geniality M. Davida. Já ho nemusím, beru ho jako dobovou figuru stejně jako mistra K. Gotta, která šla cestou nejmenšího odporu s režimem. Ale to mnozí co chtěli dělat jen hudbu. Zkuste ale na nějaké párty Husákových dětí  kde se popíjí k půlnoci pustit pár dobových hitů M. Davida a uvidíte co bude dít. Ten přísun energie... Tak to prostě je.   Discopříběh tedy beru jako takový otisk doby. Byl jsem na tom tehdy v kině a když jsem šel ven, měl jsem písniček plnou hlavu. Příběh se mi líbil, vztah syna s otcem tam byl celkem pěkně znázorněn. Kdo má doma puberťáka, lecos pochopí byť už jsme v čase jinde. Některé procesy se zkrátka stále opakují a v rodinách se řeší stále stejné problémy bez ohledu na režim. Potměšil mi tu dost sednul a film přinesl národu i skvělou hlášku - do hlavy né.  Takže já si lepím  3  plakáty na zeď pokoje. * * * (14.01.2022)

Nechapu, co proti tomuhle filmu vsichni maj, podle me to je skvela zabava. I kdyz scenar neni nic moc a v podstate se tu toho moc nedeje a ani to neni nijak zvlast vtipny a pulka filmu je jen z peveckejch vystupu Hrusinskeho, je to fakt pohoda. Navic nektery pisnicky jsou docela chytlavy a herci fajn. Jednoznacne nejlepsi je Potmesil, ale i ostatni se dost snazi. Navic Soukup tu je jeste docela ve forme a v porovnani z nekterejma jeho kravinama je tohle skvost. Zkratka film, na kterej se da divat porad, takze pekny 4*. (31.07.2005)