Láska z pasáže

Příšerný scénář, totálně nevyužitý prostor. Když už je v názvu láska, měla tam být láska. Proboha. Ještě, že to zachránil Míša David 🤣 Někdo tady výstižně napsal, že tento film se sluší uchovat jen jako dokument tehdejšího filmového marasmu. Absolutně souhlasím. Distancuji se od argumentů, že kdysi to byl hit biografů - jistěže byl. Jenže kdysi jste neměli taky možnost vidět něco jiného. Natož lepšího. Neměli jste možnost porovnat co s čím, krom pravých českých s*aček s maximálně jugoslávským indiánem. Možná ani ty základní kovbojky s Eastwoodem se ke každému nedostaly. Kdyby tomu tak bylo dodnes, tak jsou pro naši generaci taky oscarové Decibely lásky a další poklady českých žump. Zaplať Pánbů, že to tak není. Dnes je český film prostě mrtev. (15.07.2018)

Americká obdoba takýchto filmov sú tie s prívlastkom "teen", ale tým sa podobnosť končí. Československé ( no dobre, české ) filmy ako tento majú pekne vyfarbenú atmosféru, poďľa môjho gusta zvoľna plynúci dej, reálne vyobrazené postav a ľudia riešia skutočné problémy, teda nie otázky ako: "kambysomtodneszasunul?". Ako kriminálka taký slabý priemer ale v podstate som spokojný. Davidove diskosongy žeriem. (21.06.2007)

Už jsem tady myslím někam psal, že osmdesátá léta byla v české kultuře spíše krokem zpátky (kdo nevěří, ať si pustí Dalibora Jandu nebo od Olympicu desku Kanagom). Láska z pasáže je jedním z mnoha nablblých filmů téhle doby. Najdete v něm třeba Vaculíka s celkem solidním harlekýnem na hlavě, Vašuta jako vůdce gangu bytařů a spoustu dalších drobností, které dokážou člověka tak nějak retro-pobavit. Hvězdičky dávám jednak kvůli těmhle nechtěným vtípkům (souhlas s dobytkem - roli skořápkáře věřím Jandákovi o dost víc než roli ministra kultury), jednak ze solidarity s hlavním hrodinou, protože já taky jeden čas myl okna a výlohy. Na závěr ilustračně přidávám text ústřední písně filmu z dílny mistrů sraček Michala Davida a Františka Janečka. 1. Už je tu zas zabitej čas, táhnem s ním pasáží, príma kámoš, nedomlouvá, nenadává, dobře je člověku, volnost, mámo, s ním je mi hej, je zabitej, co pořád proti nám máš. 2. To slyším zas, zabitej čas, prosím tě nech mě bejt, znám tvou péči, jakej pak strach, na díze jsem s kámošem zabitým svůj žal léčím, co na něm mám, copak jsem sám, co pořád proti nám má. (11.05.2008)

Naprosto vzorová Soukupovina. Drsná, plná veksláků, čorkařů a divnejch ksichtů a jinejch zjevů. Do toho Lukáš Vaculík s parádní rolí, ve které se ukázal hodně dobře a závěr na škále drsnosti u československých filmů na jasném vrcholu. Jednohubka jak ulitá z bronzového odlitku československých kriminálek. (09.01.2018)

Hustolesácké postrachy pražských paneláku a pasáží Vaculík, Dlouhý, Schuller, Vašut nebo Vetchý si jedou diskopříběhovou gangsta kruťárnu ale Jarda „Polda“ Soukup. Zatím co na druhé straně stolu za tónu céčkaře Davida, Táňa Kulíšková usrkavá kolu a háže zamilované pohledy. Něco asi jako, když už se cítíte být moc cool na Pány kluky (r.1975), ale ještě vám nezačali rašit fousy na Bony a klid (r.1987). Na druhou stranu, když to vezmu kolem a kolem, tato čorkařská lovestory patří určitě k tomu povedenějšímu z režijní filmografie Jaroslava Soukupa a jak už jsem napsal u Větru v kapse (r. 1982): „svým způsobem jde o kult“. (18.01.2019)